Skoky na lyžích

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Můstek Hochfirstschanze v Titisee-Neustadt

Skoky na lyžích jsou převážně zimní sport, v němž se závodník snaží o co nejlépe obodovaný skok z můstku. Skoky na lyžích jsou také integrální součástí lyžařské discipliny severské kombinace.

Obsah

[editovat] Hodnocení skoků

Hodnocení se vytváří na základě součtu dvou údajů: bodů za délku skoku a za stylové provedení.

  • body za délku skoku: každý závodník obdrží automaticky 60 bodů (výjimkou jsou mamutí můstky, u nichž se uděluje 120 bodů). V závislosti na dosažení tzv. konstrukčního bodu můstku (např. 120 metrů u můstků K120) získává (nebo ztrácí) další body. Za každý metr navíc/méně získá/ztrácí určité množství bodů závislé na typu můstku:
    • K20 - K24: 4,8 bodu za metr
    • K25 - K29: 4,4 bodu za metr
    • K30 - K34: 4 body za metr
    • K35 - K39: 3,6 bodu za metr
    • K40 - K49: 3,2 bodu za metr
    • K50 - K59: 2,8 bodu za metr
    • K60 - K69: 2,4 bodu za metr
    • K70 - K79: 2,2 bodu za metr
    • K80 - K99: 2 body za metr
    • K100 - K169: 1,8 bodu za metr
    • K170 a více: 1,2 bodu za metr
  • body za stylové hodnocení: Každý z pěti porotců udělí skokanovi známku do 20. Nejvyšší a nejnižší hodnota ze všech pěti známek se škrtá. Platné jsou tedy pouze tři známky a maximální zisk je 60 bodů. Stylové chyby skokana musí porotce promítnout do svého hodnocení. Pokud například skokan vynechá telemark, rozhodčí by měl strhnout minimálně dva body. Pád stojí skokana sedm bodů.

Od sezóny 2010/2011 se k bodům získaným za vzdálenost a styl přičítají (popř. odečítají) body za sílu větru, neboť skokan se silnějším větrem proti je zvýhodněn (vítr nese, doplachtí dál) oproti skokanovi s větrem v zádech. Současně byl zaveden tzv. gate-faktor, bodová korekce podle výšky nájezdového okna, který umožňuje jury snížit (zvýšit) nájezd aniž by se muselo kolo opakovat. Cílem těchto opatření je jednak dosažení spravedlivějšího hodnocení, jednak plynulejší průběh závodů.

Slavný skokanský můstek v Holmenkollenu

Příklad: skokan skočí 123 m na můstku K120. Rozhodčí udělí známky: 18; 18,5; 18,5; 19; 18. Skokan získá 60 bodů za dosažení K120, další 3*1,8 bodu získá za jeho překročení. Za délku skoku tedy obdržel 65,4 bodu. U rozhodčích se nejvyšší (19) a nejnižší (1x18) známka škrtá a za styl tedy získává 55 bodů. Celkově získal 120,4 bodu.

[editovat] Průběh závodů

Z kvalifikace postupuje padesát závodníků. Postup do závodu má automaticky zajištěna první desítka v průběžném pořadí světového poháru. V prvním kole nastupují skokani od posledního postoupivšího z kvalifikace po nejvýše umístěné. Do druhého kola postoupí třicítka nejlepších skokanů. Každý postoupivší získává body do světového poháru (30. místo = 1 bod, 1. místo = 100 bodů).

Jiným způsobem probíhá Turné čtyř můstků: v prvním kole probíhá vyřazovacím způsobem. Vítěz kvalifikace nastupuje proti poslednímu postoupivšímu, druhý proti devětačtyřicátému atd. Vítěz duelu postupuje do druhého kola. Do něj se také dostane pět nejlépe bodovaných skokanů, kteří svůj duel prohráli (tzv. lucky losers). Druhé kolo již probíhá tradičně.

[editovat] Typy mezinárodních závodů

[editovat] Rozšíření skoků

Popularita skoků na lyžích je omezena na několik převážně evropských zemí. Mezi tradiční skokanské země je považováno především Finsko, Norsko, Německo a Rakousko. Skoky jsou dále relativně populární a úspěšné ve Švýcarsku, Slovinsku, Polsku a Česku, méně pak ve Francii, Itálii a Rusku. Mezinárodních závodů se též účastní skokané ze Slovenska, Estonska, Švédska, Rumunska, Bulharska, Běloruska, Ukrajiny a Nizozemska.

V Asii se skokům daří v Japonsku, méně pak v Jižní Koreji, Číně a Kazachstánu.

Na západ od nultého poledníku se skáče v USA a v Kanadě.

Na jižní polokouli je prý jediný skokanský můstek, a to v argentinském San Carlos de Bariloche.

[editovat] Historie

Skoky na lyžích v roce 1905
...a v roce 1936

Skoky na lyžích vznikly v norském Morgedalu. První soutěž se konala v Trysilu v roce 1862. První známé klání vzniklo v Husebybakkenu v roce 1879. V roce 1892 se přesunulo do Holmenkollenu, který je „mekkou“ této disciplíny. Zde měl také premiéru příbuzný sport: severská kombinace, která se skládá ze skoků a běhu na lyžích. Od roku 1924 jsou skoky součástí zimních olympijských her. Od roku 1953 se v Rakousku a Německu koná slavné Turné čtyř můstků (dříve Intersport turné).

České skoky na lyžích zažily tři slavná období.

1923 - 1933 - Skoky na lyžích jsou již velmi populární. Např. na harrachovské závody v roce 1923 přišlo dvacet tisíc návštěvníků. Mezi největší české úspěchy této éry patří první místo a bronz z mistrovství světa v roce 1925 (Willen Dick, František Wende), stříbro z MS 1927 a 1933 (Dick, resp. Rudolf Burkert) a bronz z olympijských her 1928 (Burkert).

1968 - 1975 - Éra trenéra Zdeňka Remsy a skokana Jiřího Rašky, českého lyžaře století. Raška získal zlato a stříbro na OH (1968), stříbro z MS (1970), bronz z MS v letech (1972) a je prvním českým vítězem Turné čtyř můstků (1972). Karel Kodejška lety na lyžích vyhrál (1975) a dva roky před tím skončil v téže disciplíně bronzový. Rudolf Höhnl vybojoval na MS v roce 1974 bronz.

1983 - 1994 - éra skokanů Pavla Ploce, Jiřího Parmy, Františka Ježe, Jaroslava Sakaly a dalších. Čeští skokané vyhráli MS (Parma, 1987), MS v letech na lyžích (Sakala, 1994) a v součtu 22 závodů Světového poháru. Z olympijských her si odvezli stříbro (Ploc, 1988) a dva bronzy (Ploc, 1984; Jiří Malec, 1988). Na MS krom Parmy uspěl dvakrát Sakala (stříbrný a bronzový v roce 1993). Mezi letci se dařilo Plocovi (2. místo v roce 1983, o dva roky později bronzový). Úspěšný byl i český reprezentační tým, který skončil 2. na MS v roce 1993 a třikrát třetí (MS 1984, 1989, OH 1992)

Další úspěchy přišly až v následujícím století díky Jakubu Jandovi, který vyhrál Světový pohár (2006), šest závodů SP, Turné čtyř můstků (2006), letní Grand Prix (2005) a skončil stříbrný a bronzový na MS 2005.

Po vítězné sezóně ve SP šly výkony Jakuba Jandy dolů, ale objevily se další talenty a to zejména Roman Koudelka, Antonín Hájek a Lukáš Hlava. Žádný z nich, ale zatím nedosáhl úspěchů Jakuba Jandy. Roman Koudelka ale prožívá velký průlom v sezóně 2011/2012, ve které už dokázal skončit pátý v celkovém pořadí Turné čtyř můstků, skončil druhý v závodě ve Willingenu a pravidelně se umisťuje v nejlepší desítce v závodech SP. Zmíněnou trojici mladých skokanů stále doprovází Jakub Janda a do širší reprezentace patří také Jan Matura , Martin Cikl , nebo Borek Sedlák.

[editovat] Vybrané světové rekordy

  • 1879 - 23 m - Torjus Hemmesvit (NOR)
  • 1913 - 51.5 m - Ragnar Omtvedt (NOR)
  • 1930 - 75 m - Adolph Badrutt (SUI)
  • 1936 - 101 m - Sepp Bradl (AUT)
  • 1948 - 120 m - Fritz Tschannen (SUI)
  • 1967 - 150 m - Lars Grini (NOR)
  • 1976 - 176 m - Toni Innauer (AUT)
  • 1985 - 191 m - Matti Nykänen (FIN)
  • 1987 - 194 m - Piotr Fijas (POL)
  • 1994 - 203 m - Toni Nieminen (FIN)
  • 2000 - 225 m - Andreas Goldberger (AUT)
  • 2003 - 231 m - Matti Hautamäki (FIN)
  • 2005 - 239 m - Bjørn Einar Romøren (NOR) [pozn. 1]
  • 2011 - 246,5 m - Johan Remen Evensen (NOR)

[editovat] Češi mezi světovými rekordmany

[editovat] Rekordy

Category Skokan Rekord - Skoky na lyžích na ZOH (1924–2010)
Nejvíce výher SUI Simon Ammann 4 2002–2010
Nejvíce medailí FIN Matti Nykänen 5 1984–1988
Nejvíce týmových vítězství FIN Finský tým 2 1988–1992
GER Německý tým 2 1994–2002
AUT Rakouský tým 2 2006–2010
Nejvíce týmových medailí AUT Rakouský tým 5 1992–2010
Nejmladší vítěz (Albertville) FIN Toni Nieminen 16 y, 261 d 1992
Nejstarší vítěz (Lillehammer) GER Jens Weißflog 29 y, 214 d 1994
Nejvíce ZOH JPN Noriaki Kasai 6 1992–2010
Mistrovství světa (1925–2011)
Nejvíce výher v individuálních závodech POL Adam Małysz 4 2001–2007
Nejvíce medailí z individuálních závodů POL Adam Małysz 6 2001–2011
Nejvíce medailí FIN Janne Ahonen 10 1995–2005
GER Martin Schmitt 10 1997–2011
Nejvíce týmových výher AUT Rakouský tým 8 1984–2011
Nejvíce týmových medailí AUT Rakouský tým 14 1984–2011
Nejmladší vítěz (Thunder Bay) NOR Tommy Ingebrigtsen 17 y, 222 d 1995
Nejstarší vítěz (Liberec) SUI Andreas Küttel 29 y, 308 d 2009
Nejvíce mistrovství světa JPN Noriaki Kasai 10 1989–2009
Mistrovství světa v letech na lyžích (1972–2010)
Nejvíce individuálních vítězství SUI Walter Steiner 2 1972–1977
GER Sven Hannawald 2 2000–2002
NOR Roar Ljøkelsøy 2 2004–2006
Nejvíce individuálních medailí FIN Matti Nykänen 5 1983–1990
Nejvíce medailí FIN Janne Ahonen 7 1996–2008
Nejvíce týmových výher NOR Norský tým 2 2004–2006
AUT Rakouský tým 2 2008–2010
Nejvíce týmových medailí NOR Norský tým 4 2004–2010
FIN Finský tým 4 2004–2010
Nejmladší vítěz (Oberstdorf) AUT Gregor Schlierenzauer 18 y, 47 d 2008
Nejstarší vítěz (Bad Mitterndorf) NOR Roar Ljøkelsøy 29 y, 228 d 2006
Nejvíce mistrovství světa v letech na lyžích FIN Janne Ahonen 9 1994–2010
Turné čtyř můstků (1952–2011)
Nejvíce celkových výher FIN Janne Ahonen 5 1999–2008
Nejvíce vítězných závodů GER Jens Weißflog 10 1983–1996
Nejmladší vítěz závodu (Oberstdorf) FIN Toni Nieminen 16 y, 212 d 29 December 1991
Nejstarší vítěz závodu (Bischofshofen) GER Jens Weißflog 31 y, 169 d 6 January 1996
Nejmladší vítěz celkově FIN Toni Nieminen 16 y, 220 d 1991–92
Nejstarší vítěz celkově GER Jens Weißflog 31 y, 169 d 1995–96
Světový pohár ve skocích na lyžích (1979–2011)
Nejvíce celkových vítězství FIN Matti Nykänen 4 1983–1988
POL Adam Małysz 4 2001–2007
Nejvíce vítězství FIN Matti Nykänen 46 1981–1989
Nejvíce umístění na stupních vítězů FIN Janne Ahonen 108 1993–2010
Nejvíce umístění v TOP10 FIN Janne Ahonen 245 1993–2011
Nejvíce týmových výher AUT Rakouský tým 23 1990–2011
Nejvíce týmových medailí AUT Rakouský tým 45 1990–2011
Nejvíce účastí v individuálních závodech JPN Noriaki Kasai 400 1989-active
Nejvíce účastí v týmových závodech JPN Noriaki Kasai 39 1990-active
Nejvíce účastí v závodech JPN Noriaki Kasai 439 1989-active
Nejvíce sezón JPN Noriaki Kasai 22 1989-active
Nejvíce výher v individuálních leteckých závodech AUT Gregor Schlierenzauer 10 2006-active
Nejmladší vítěz závodu (Lahti) CAN Steve Collins 15 y, 362 d 9 March 1980
Nejstarší vítěz závodu (Kuopio) JPN Takanobu Okabe 38 y, 135 d 10 March 2009
Nejmladší vítěz celkově FIN Toni Nieminen 16 y, 303 d 1991-92
Nejstarší vítěz celkově POL Adam Małysz 29 y, 112 d 2006-07
Nejvíce výher v jedné sezóně AUT Gregor Schlierenzauer 13 2008-09
Nejvíce bodů v jedné sezóně AUT Gregor Schlierenzauer 2083 (points) 2008-09
Další rekordy (all times)
První let za 100m (Planica) AUT Sepp Bradl 101m 1936
První let za 200m (Planica) AUT Andreas Goldberger (fall, invalid) 202m* 1994
FIN Toni Nieminen (official) 203m 1994
Nejvíce letů za 200m POL Adam Małysz 114 1995–2011
Světový rekord (Vikersund) NOR Johan Remen Evensen 246.5m 2011
První závod světového poháru ITA Cortina d'Ampezzo December 1979
První týmový závod světového poháru FIN Lahti March 1990

[editovat] Známí zahraniční skokani

[editovat] Známí čeští skokani

[editovat] Poznámky

  1. ↑ Při stejném závodě skočil Janne Ahonen 240 m, ale při doskoku upadl a rekord mu tedy nemohl být uznán.

[editovat] Související články

[editovat] Externí odkazy

  • czech-ski.com - skoky na lyžích na webu Svazu lyžařů ČR
  • skoky.net - pravidelné zpravodajství ze světa skoků na lyžích už od roku 2002
  • fis-ski.com - skoky na lyžích na webu Mezinárodní lyžařské federace
  • ski-jumping-skokani.blog.cz - fotky,rozhovory,reportáže, novinky ze světa skoků na lyžích
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Skoky_na_ly%C5%BE%C3%ADch&oldid=8193751“
Osobní nástroje
Jmenné prostory

Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje
V jiných jazycích