Skoky na lyžích

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Můstek Hochfirstschanze v Titisee-Neustadt

Skoky na lyžích jsou převážně zimní sport, v němž se závodník snaží o co nejlépe obodovaný skok z můstku. Skoky na lyžích jsou také integrální součástí lyžařské discipliny severské kombinace.

Hodnocení skoků[editovat | editovat zdroj]

Hodnocení se vytváří na základě součtu dvou údajů: bodů za délku skoku a za stylové provedení.

  • body za délku skoku: každý závodník obdrží automaticky 60 bodů (výjimkou jsou mamutí můstky, u nichž se uděluje 120 bodů). V závislosti na dosažení tzv. konstrukčního bodu můstku (např. 120 metrů u můstků K120) získává (nebo ztrácí) další body. Za každý metr navíc/méně získá/ztrácí určité množství bodů závislé na typu můstku:
    • K20 - K24: 4,8 bodu za metr
    • K25 - K29: 4,4 bodu za metr
    • K30 - K34: 4 body za metr
    • K35 - K39: 3,6 bodu za metr
    • K40 - K49: 3,2 bodu za metr
    • K50 - K59: 2,8 bodu za metr
    • K60 - K69: 2,4 bodu za metr
    • K70 - K79: 2,2 bodu za metr
    • K80 - K99: 2 body za metr
    • K100 - K169: 1,8 bodu za metr
    • K170 a více: 1,2 bodu za metr
  • body za stylové hodnocení: Každý z pěti porotců udělí skokanovi známku do 20. Nejvyšší a nejnižší hodnota ze všech pěti známek se škrtá. Platné jsou tedy pouze tři známky a maximální zisk je 60 bodů. Stylové chyby skokana musí porotce promítnout do svého hodnocení. Pokud například skokan vynechá telemark, rozhodčí by měl strhnout minimálně dva body. Pád stojí skokana sedm bodů.

Od sezóny 2010/2011 se k bodům získaným za vzdálenost a styl přičítají (popř. odečítají) body za sílu větru, neboť skokan se silnějším větrem proti je zvýhodněn (vítr nese, doplachtí dál) oproti skokanovi s větrem v zádech. Současně byl zaveden tzv. gate-faktor, bodová korekce podle výšky nájezdového okna, který umožňuje jury snížit (zvýšit) nájezd aniž by se muselo kolo opakovat. Cílem těchto opatření je jednak dosažení spravedlivějšího hodnocení, jednak plynulejší průběh závodů.

Slavný skokanský můstek v Holmenkollenu

Příklad: skokan skočí 123 m na můstku K120. Rozhodčí udělí známky: 18; 18,5; 18,5; 19; 18. Skokan získá 60 bodů za dosažení K120, další 3*1,8 bodu získá za jeho překročení. Za délku skoku tedy obdržel 65,4 bodu. U rozhodčích se nejvyšší (19) a nejnižší (1x18) známka škrtá a za styl tedy získává 55 bodů. Celkově získal 120,4 bodu.

Průběh závodů[editovat | editovat zdroj]

Z kvalifikace postupuje padesát závodníků. Postup do závodu má automaticky zajištěna první desítka v průběžném pořadí světového poháru. V prvním kole nastupují skokani od posledního postoupivšího z kvalifikace po nejvýše umístěné. Do druhého kola postoupí třicítka nejlepších skokanů. Každý postoupivší získává body do světového poháru (30. místo = 1 bod, 1. místo = 100 bodů).

Jiným způsobem probíhá Turné čtyř můstků: v prvním kole probíhá vyřazovacím způsobem. Vítěz kvalifikace nastupuje proti poslednímu postoupivšímu, druhý proti devětačtyřicátému atd. Vítěz duelu postupuje do druhého kola. Do něj se také dostane pět nejlépe bodovaných skokanů, kteří svůj duel prohráli (tzv. lucky losers). Druhé kolo již probíhá tradičně.

Typy mezinárodních závodů[editovat | editovat zdroj]

Rozšíření skoků[editovat | editovat zdroj]

Popularita skoků na lyžích je omezena na několik převážně evropských zemí. Mezi tradiční skokanské země je považováno především Finsko, Norsko, Německo a Rakousko. Skoky jsou dále relativně populární a úspěšné ve Švýcarsku, Slovinsku, Polsku a Česku, méně pak ve Francii, Itálii a Rusku. Mezinárodních závodů se též účastní skokané ze Slovenska, Estonska, Švédska, Rumunska, Bulharska, Běloruska, Ukrajiny a Nizozemska.

V Asii se skokům daří v Japonsku, méně pak v Jižní Koreji, Číně a Kazachstánu.

Na západ od nultého poledníku se skáče v USA a v Kanadě.

Na jižní polokouli je prý jediný skokanský můstek, a to v argentinském San Carlos de Bariloche.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Skoky na lyžích v roce 1905
...a v roce 1936

Skoky na lyžích vznikly v norském Morgedalu. První soutěž se konala v Trysilu v roce 1862. První známé klání vzniklo v Husebybakkenu v roce 1879. V roce 1892 se přesunulo do Holmenkollenu, který je „mekkou“ této disciplíny. Zde měl také premiéru příbuzný sport: severská kombinace, která se skládá ze skoků a běhu na lyžích. Od roku 1924 jsou skoky součástí zimních olympijských her. Od roku 1953 se v Rakousku a Německu koná slavné Turné čtyř můstků (dříve Intersport turné).

České skoky na lyžích zažily tři slavná období.

1923 - 1933 - Skoky na lyžích jsou již velmi populární. Např. na harrachovské závody v roce 1923 přišlo dvacet tisíc návštěvníků. Mezi největší české úspěchy této éry patří první místo a bronz z mistrovství světa v roce 1925 (Willen Dick, František Wende), stříbro z MS 1927 a 1933 (Dick, resp. Rudolf Burkert) a bronz z olympijských her 1928 (Burkert).

1968 - 1975 - Éra trenéra Zdeňka Remsy a skokana Jiřího Rašky, českého lyžaře století. Raška získal zlato a stříbro na OH (1968), stříbro z MS (1970), bronz z MS v letech (1972) a je prvním českým vítězem Turné čtyř můstků (1972). Karel Kodejška lety na lyžích vyhrál (1975) a dva roky před tím skončil v téže disciplíně bronzový. Rudolf Höhnl vybojoval na MS v roce 1974 bronz.

1983 - 1994 - éra skokanů Pavla Ploce, Jiřího Parmy, Františka Ježe, Jaroslava Sakaly a dalších. Čeští skokané vyhráli MS (Parma, 1987), MS v letech na lyžích (Sakala, 1994) a v součtu 22 závodů Světového poháru. Z olympijských her si odvezli stříbro (Ploc, 1988) a dva bronzy (Ploc, 1984; Jiří Malec, 1988). Na MS krom Parmy uspěl dvakrát Sakala (stříbrný a bronzový v roce 1993). Mezi letci se dařilo Plocovi (2. místo v roce 1983, o dva roky později bronzový). Úspěšný byl i český reprezentační tým, který skončil 2. na MS v roce 1993 a třikrát třetí (MS 1984, 1989, OH 1992)

Další úspěchy přišly až v následujícím století díky Jakubu Jandovi, který vyhrál Světový pohár (2006), šest závodů SP, Turné čtyř můstků (2006), letní Grand Prix (2005) a skončil stříbrný a bronzový na MS 2005.

Po vítězné sezóně ve SP šly výkony Jakuba Jandy dolů, ale objevily se další talenty, a to zejména Jan Matura ,Roman Koudelka, Antonín Hájek a Lukáš Hlava. Žádný z nich, ale zatím nedosáhl úspěchů Jakuba Jandy. Roman Koudelka ale prožívá velký průlom v sezóně 2011/2012, ve které už dokázal skončit pátý v celkovém pořadí Turné čtyř můstků, skončil druhý v závodě ve Willingenu a pravidelně se umisťuje v nejlepší desítce v závodech SP. Zmíněnou trojici mladých skokanů stále doprovází Jakub Janda a do širší reprezentace patří také Martin Cikl , nebo Borek Sedlák.

Vybrané světové rekordy[editovat | editovat zdroj]

  • 1879 - 23 m - Torjus Hemmesvit (NOR)
  • 1913 - 51.5 m - Ragnar Omtvedt (NOR)
  • 1930 - 75 m - Adolph Badrutt (SUI)
  • 1936 - 101 m - Sepp Bradl (AUT)
  • 1948 - 120 m - Fritz Tschannen (SUI)
  • 1967 - 150 m - Lars Grini (NOR)
  • 1976 - 176 m - Toni Innauer (AUT)
  • 1985 - 191 m - Matti Nykänen (FIN)
  • 1987 - 194 m - Piotr Fijas (POL)
  • 1994 - 203 m - Toni Nieminen (FIN)
  • 2000 - 225 m - Andreas Goldberger (AUT)
  • 2003 - 231 m - Matti Hautamäki (FIN)
  • 2005 - 239 m - Bjørn Einar Romøren (NOR) [pozn. 1]
  • 2011 - 246,5 m - Johan Remen Evensen (NOR)

Češi mezi světovými rekordmany[editovat | editovat zdroj]

Rekordy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Skokan Rekord Datum/rok
Skoky na lyžích na ZOH
Nejvíce výher SUI Simon Ammann,

Matti Nykänen FIN

4 2002–2010

1984–1988

Nejvíce medailí Finsko Matti Nykänen 5 1984–1988
Nejvíce týmových vítězství Finsko Finsko 2 1988–1992
Německo Německo 2 1994–2002
AUT Rakousko 2 2006–2010
Nejvíce týmových medailí AUT Rakousko 5 1992–2010
Nejmladší vítěz (Albertville) Finsko Toni Nieminen 16 let 261 dnů 1992
Nejstarší vítěz (Lillehammer) Německo Jens Weissflog 29 let 214 dnů 1994
Nejvíce ZOH JPN Noriaki Kasai 7 1992–2014
Mistrovství světa (1925–2011)
Nejvíce výher v individuálních závodech Polsko Adam Małysz 4 2001–2007
Nejvíce medailí z individuálních závodů Polsko Adam Małysz 6 2001–2011
Nejvíce medailí Finsko Janne Ahonen 10 1995–2005
Německo Martin Schmitt 10 1997–2011
Nejvíce týmových výher AUT Rakousko 8 1984–2011
Nejvíce týmových medailí AUT Rakousko 14 1984–2011
Nejmladší vítěz (Thunder Bay) NOR Tommy Ingebrigtsen 17 let 222 dnů 1995
Nejstarší vítěz (Liberec) SUI Andreas Küttel 29 let 308 dnů 2009
Nejvíce mistrovství světa JPN Noriaki Kasai 10 1989–2009
Mistrovství světa v letech na lyžích (1972–2010)
Nejvíce individuálních vítězství SUI Walter Steiner 2 1972–1977
Německo Sven Hannawald 2 2000–2002
NOR Roar Ljøkelsøy 2 2004–2006
Nejvíce individuálních medailí Finsko Matti Nykänen 5 1983–1990
Nejvíce medailí Finsko Janne Ahonen 7 1996–2008
Nejvíce týmových výher NOR Norsko 2 2004–2006
AUT Rakousko 2 2008–2010
Nejvíce týmových medailí NOR Norsko 4 2004–2010
Finsko Finsko 4 2004–2010
Nejmladší vítěz (Oberstdorf) AUT Gregor Schlierenzauer 18 let 47 dnů 2008
Nejstarší vítěz (Bad Mitterndorf) NOR Roar Ljøkelsøy 29 let 228 dnů 2006
Nejvíce mistrovství světa v letech na lyžích Finsko Janne Ahonen 9 1994–2010
Turné čtyř můstků (1952–2011)
Nejvíce celkových výher Finsko Janne Ahonen 5 1999–2008
Nejvíce vítězných závodů Německo Jens Weissflog 10 1983–1996
Nejmladší vítěz závodu (Oberstdorf) Finsko Toni Nieminen 16 let 212 dnů prosinec 1991
Nejstarší vítěz závodu (Bischofshofen) Německo Jens Weissflog 31 let 169 dnů leden 1996
Nejmladší vítěz celkově Finsko Toni Nieminen 16 let 220 dnů 1991–92
Nejstarší vítěz celkově Německo Jens Weissflog 31 let 169 dnů 1995–96
Světový pohár ve skocích na lyžích (1979–2011)
Nejvíce celkových vítězství Finsko Matti Nykänen 4 1983–1988
Polsko Adam Małysz 4 2001–2007
Nejvíce vítězství AUT Gregor Schlierenzauer 50 2007-2013
Nejvíce umístění na stupních vítězů Finsko Janne Ahonen 108 1993–2010
Nejvíce umístění v TOP10 Finsko Janne Ahonen 245 1993–2011
Nejvíce týmových výher AUT Rakousko 23 1990–2011
Nejvíce týmových medailí AUT Rakousko 45 1990–2011
Nejvíce účastí v individuálních závodech JPN Noriaki Kasai 400 1989–dosud
Nejvíce účastí v týmových závodech JPN Noriaki Kasai 39 1990–dosud
Nejvíce účastí v závodech JPN Noriaki Kasai 439 1989–dosud
Nejvíce sezón JPN Noriaki Kasai 22 1989–dosud
Nejvíce výher v individuálních leteckých závodech AUT Gregor Schlierenzauer 10 2006–dosud
Nejmladší vítěz závodu (Lahti) Kanada Steve Collins 15 let 362 dnů 1980
Nejstarší vítěz závodu (Bad Mitterndorf) JPN Noriaki Kasai 41 let 214 dnů 2014
Nejmladší vítěz celkově Finsko Toni Nieminen 16 let 303 dnů 1991–92
Nejstarší vítěz celkově Polsko Adam Małysz 29 let 112 dnů 2006–07
Nejvíce výher v jedné sezóně AUT Gregor Schlierenzauer 13 2008-09
Nejvíce bodů v jedné sezóně AUT Gregor Schlierenzauer 2083 2008-09
Další rekordy
První let za 100 m (Planica) AUT Sepp Bradl 101 m 1936
První let za 200 m (Planica) AUT Andreas Goldberger (s pádem, nezapočítán) 202 m 1994
Finsko Toni Nieminen (oficiální) 203 m 1994
Nejvíce letů za 200 m Polsko Adam Małysz 114 1995–2011
Světový rekord (Vikersund) NOR Johan Remen Evensen 246,5 m 2011
První závod světového poháru ITA Cortina d'Ampezzo prosinec 1979
První týmový závod světového poháru Finsko Lahti březen 1990

Známí zahraniční skokani[editovat | editovat zdroj]

Známí čeští skokani[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Při stejném závodě skočil Janne Ahonen 240 m, ale při doskoku upadl a rekord mu tedy nemohl být uznán.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • czech-ski.com - skoky na lyžích na webu Svazu lyžařů ČR
  • skoky.net - pravidelné zpravodajství ze světa skoků na lyžích už od roku 2002
  • fis-ski.com - skoky na lyžích na webu Mezinárodní lyžařské federace
  • ski-jumping-skokani.blog.cz - fotky,rozhovory,reportáže, novinky ze světa skoků na lyžích