Skoky na lyžích na Zimních olympijských hrách 2006

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Olympijské kruhy
Ski jumping pictogram.svg

Skoky na lyžích na olympiádě v Turíně se konaly od 11. do 20. února v Pragelatu.

Dějiště závodů[editovat | editovat zdroj]

Můstky byly vybudovány speciálně pro olympijské hry. Velký můstek HS140 zažil premiéru rok před olympiádou při závodě Světového poháru. Reakce na můstek byla rozpačitá. Leží v atypicky vysoké nadmořské výšce (1535 metrů), skokani necítí tlak do lyží a každý závan větru citelně ovlivňuje délku skoku. Někteří sportovci považují profil můstku za zastaralý a závody na něm za loterii. Němečtí skokani jej označili za „divný“, finští za „takřka nemožný“. Nerad na něm závodí i český skokan Jakub Janda. Můstek má však platnou homologaci od Mezinárodní lyžařské federace.

Olympijské můstky HS 140 a HS 106 se nacházejí v městě Pragelato, jenž leží 85 km severně od Turína. Vedle nich jsou v areálu tři tréninkové můstky K60, K30 a K15. Areál pojme 7500 návštěvníků. Rekord velkého můstku drží polský skokan Adam Małysz a jeho hodnota činí 140,5 metru.

Česká účast[editovat | editovat zdroj]

Český tým tvořili:

Do závodu mohli nastoupit pouze čtyři skokani. Na středním můstku do soutěže nezasáhl Ondřej Vaculík, do závodu na velkém můstku nebyl nominován Jan Mazoch. V Turíně se nacházelo v roli předskokanů dalších pět českých sportovců (Michal Doležal, Lukáš Hlava, Roman Koudelka, Tomáš Kyncl a František Vaculík).

Český tým poznamenaly dvě kontroverze. V původní nominaci chyběl vítěz závodu CoC Borek Sedlák, což vyvolalo kritiku od části odborné i laické veřejnosti. Problém se vyřešil v momentě, kdy se krátce před olympiádou zranil skokan Antonín Hájek a uvolněné místo obsadil právě Borek Sedlák.

Druhá kauza zřejmě částečně poznamenala výkony české i světové skokanské jedničky Jakuba Jandy. Trenéra české reprezentace Vasji Bajce se dotkla kritika činovníků českého skoku ze strany serveru skoky.cz. Bajc zvažoval, že na olympiádu nepojede, a funkcionář Leoš Škoda informaci předal novinářům. Jakub Janda později přiznal, že negativní publicita a atmosféra nejistoty se podepsala na jeho psychice i výkonech. V prvním závodě se nevešel do první desítky, v druhém ji uzavíral. Zůstal tak daleko za očekáváním.

Od Jana Matury se očekávalo umístění kolem druhé desítky, což splnil. Úkolem Jana Mazocha, Borka Sedláka a Ondřeje Vaculíka byl postup z kvalifikace, což také dokázali. Postupem do druhého kola však nikdo z nich nepřekvapil. V soutěži týmů byl úkolem české reprezentace postup do druhého kola, což se nepodařilo a tým skončil o místo níže na 9. příčce.

Přehled medailí[editovat | editovat zdroj]

Pořadí Země Zlatá olympijská medaile Zlato Stříbrná olympijská medaile Stříbro Bronzová olympijská medaile Bronz Celkově
1. Rakousko (AUT) 2 1 0 3
2. Norsko (NOR) 1 0 3 4
3. Finsko (FIN) 0 2 0 2
Celkem 3 3 3 9

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

Disciplína Zlatá olympijská medaileZlato Výkon Stříbrná olympijská medaileStříbro Výkon Bronzová olympijská medaileBronz Výkon
Normální můstek jednotlivci  Lars Bystøl
Norsko (NOR)
266.5  Matti Hautamäki
Finsko (FIN)
265.5  Roar Ljøkelsøy
Norsko (NOR)
264.5
Velký můstek jednotlivci  Thomas Morgenstern
Rakousko (AUT)
276.9  Andreas Kofler
Rakousko (AUT)
276.8  Lars Bystøl
Norsko (NOR)
250.7
Velký můstek družstva Rakousko
Andreas Widhölzl
Andreas Kofler
Martin Koch
Thomas Morgenstern
984.6 Finsko
Tami Kiuru
Janne Happonen
Janne Ahonen
Matti Hautamäki
976.6 Norsko
Lars Bystøl
Bjørn Einar Romøren
Tommy Ingebrigtsen
Roar Ljøkelsøy
950.1