1964
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Seznam historických výročí | 2. tisíciletí | Aktuality |
◄◄ ◄ 1960 • 1961 • 1962 • 1963 • 1964 • 1965 • 1966 • 1967 • 1968 ► ►►
Obsah |
1964 (MCMLXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Události [editovat]
| 1964 |
|---|
| Doprava
Kultura Sport |
Československo
- Na trh byl uveden automobil Škoda 1000 MB.
- Do provozu bylo v průběhu roku postupně předáno 6 výrobních energetických bloků nové tepelné elektrárny Tušimice I na Chomutovsku. Elektrárna je prostřednictvím pásových dopravníků zásobována hnědým uhlím z přilehlého dolu Nástup. [1]
- 5. března – V platnost vešel nový Občanský zákoník (zákon 40/1964 Sb.), který má platit až do roku 2014.
- 26. března – V platnost vešlo usnesení vlády č. 180/1964 Sb., které řešilo likvidaci historického centra Mostu z důvodu těžby hnědého uhlí a jeho nahrazení novým městem jižně od původního.
- 31. března – V Národním shromáždění byl přijat zákon o Československém rozhlase a Československé televizi.
- 1. duben – Byla přijata nová úprava výplaty důchodů. Důchody přesahující 700 Kčs začaly být progresivně zdaňovány, důchody nižší byly zvýšeny. Cílem opatření mělo být srovnání příjmů ze sociálních dávek mezi důchodci.
- 30. května – Do provozu byla předána dokončená spojovací železniční trať Radotín – Krč – Vršovice v Praze, která tvořila 1. etapu přestavby pražského železničního uzlu. Dominantou tratě se stal 910 m dlouhý Branický most přes Vltavu pro pěší a železnici, nazývaný lidově most Inteligence (v 50. letech se na jeho výstavbě ve velké míře podíleli příslušníci inteligence). Zahájení provozu na nové trati se zúčastnil ministr dopravy Alois Indra.
- 14. června – Uskutečnily se volby do Národního shromáždění, do všech stupňů národních výborů a volby soudců z lidu.
- 3. července – Na dně Černého jezera u Železné Rudy na Šumavě nalezli potápěči Svazarmu několik beden s nacistickými písemnostmi. Ve skutečnosti se jednalo o akci Neptun zinscenovanou STB, která měla zkompromitovat mnohé význačné osobnosti NSR a Rakouska. Bedny s dokumenty byly do jezera vhozeny až v červnu t. r. Přestože většina z nalezených dokumentů skutečně pocházela z období nacistické okupace Československa, dramatický způsob jejich nálezu měl zvýšit zájem médií o uvedené materiály nejen v Československu, ale zejména v NSR, a zastrašit zkompromitované osoby.
- 27. srpna – Na oficiální návštěvu Československa přicestoval do Prahy generální tajemník ÚV KSSS Nikita Sergejevič Chruščov. Během návštěvy se zúčastnil také oslav 20. výročí Slovenského národního povstání v Banské Bystrici.
- 12. listopadu – Uskutečnila se volba prezidenta ČSSR. Jediným kandidátem byl Antonín Novotný, který byl také jednomyslně do této funkce zvolen (podle nové ústavy na 5 let).
Svět
- Rover P6 byl zvolen autem roku.[2]
- V západním Německu byly poprvé do automobilů montovány Wankelovy motory s rotačním pístem.
- V USA se konaly první pokusy s iontovými raketovými motory nad zemskou atmosférou.
- V červnu 1964 byli Mandela a sedm dalších obviněných v tzv. Rivonijském procesu odsouzeni na doživotí za plánování ozbrojeného převratu.
- V létě roku 1964 americká armáda oficiálně vstoupila do války ve Vietnamu.
- 12. září byl Národní park Canyonlands prohlášen za národní park.
- 21. září Malta získala nezávislost na Velké Británii.
- 29. září byly uzavřeny hranice mezi Bulharskem a Řeckem.
- 15. října byl odvolán ministerský předseda SSSR Nikita Sergejevič Chruščov. Jeho nástupcem se stal Leonid Iljič Brežněv.
- 16. října Čína poprvé zkušebně odpálila jadernou zbraň.
Vědy a umění [editovat]
- 25. června bylo zatmění Měsíce
- 6. července měl v Londýně premiéru film o Beatles Perný den
- 19. srpna byla vypuštěna první stacionární družice Syncom 3 určená ke komunikačním účelům.
- 12. října byla v Sovětském svazu vypuštěna na oběžnou dráhu první vícemístná kosmická loď Voschod 1 a úspěšně přistála po 24 hodinách a 17 minutách. Na palubě byli kosmonauti Vladimir Michajlovič Komarov, Konstantin Petrovič Feoktistov a Boris Borisovič Jegorov.
- 14. října společnost Philips začíná experimentovat s barevnou televizí.
- 28. listopadu byla v USA vypuštěna sonda Mariner 4 a začala úspěšně zkoumat planetu Mars.
- 20. prosince bylo nahráno album Johnnyho Cashe Orange Blossom Special
- Byla ohlášena příprava chemického prvku rutherfordia v laboratořích Ústavu jaderného výzkumu v Dubně (SSSR).
Nobelova cena [editovat]
- Nobelova cena za fyziku - Charles Hard Townes, Nikolaj Gennadijevič Basov, Alexandr Prochorov
- Nobelova cena za chemii - Dorothy Crowfoot Hodgkin
- Nobelova cena za fyziologii a medicínu - Konrad Bloch, Feodor Lynen
- Nobelova cena za literaturu - Jean-Paul Sartre (cenu odmítl)
- Nobelova cena míru - Martin Luther King
Narození [editovat]
Česko
- 6. ledna – Michael Hofbauer, český herec († 10. ledna 2013)
- 19. ledna – Milan Peroutka, bubeník skupiny Olympic († 4. května 2013)
- 20. ledna – Luboš Kubík, fotbalista a trenér
- 8. února – Robert Nebřenský, herec, kytarista, textař
- 20. března – Petr Fiala, frontman skupiny Mňága a Žďorp
- 5. dubna – Petr Čtvrtníček, herec
- 22. dubna – Barbora Hrzánová, herečka
- 29. dubna – Radek Jaroš, horolezec
- 11. května – Václav Knoll, astronom († 10. února 2010)
- 20. května – Petr Kellner, podnikatel
- 4. června – Veronika Jeníková, herečka
- 10. června – Petr Malásek, klavírista
- 15. června – Pavel Ploc, skokan na lyžích
- 16. června – Věra Jakubková, politička
- 22. června – Miroslav Kadlec, fotbalista
- 30. června – Ivan Trojan, herec
- 15. srpna – Petr Gandalovič, politik
- 23. srpna – Matěj Forman, herec
- 23. srpna – Petr Forman, herec
- 29. srpna – Jana Bobošíková, politička
- 29. srpna – Petr Motloch, herec
- 6. září – Alois Grussmann, fotbalista a trenér
- 7. září – Sagvan Tofi, herec, zpěvák a model
- 26. října – Naděžda Dobešová, kuželkářka a zastupitelka
- 20. října – Petra Procházková, novinářka a humanitární pracovnice
- 4. listopadu – Ivo Harák, básník a literární kritik
- 19. listopadu – Petr Nečas, politik
- 9. prosince – Petr Bříza, hokejový brankář
- 22. prosince – Miroslav Etzler, herec
- 29. prosince – Lenka Lanczová, spisovatelka
- 29. prosince – Norbert Lichý, herec a hudebník
Svět
- 7. ledna – Nicolas Cage, americký herec
- 17. ledna – Michelle Obamová, americká právnička a první dáma Spojených států
- 27. ledna – Bridget Fonda, americká herečka
- 9. března – Juliette Binoche, francouzská herečka
- 10. března – Edward, hrabě z Wessexu, člen britské královské rodiny
- 11. března – Raimo Helminen, finský lední hokejista
- 20. března – Natacha Atlas, belgická zpěvačka
- 3. dubna – Bjarne Riis, dánský profesionální cyklista
- 7. dubna – Russell Crowe, novozélandský herec, režisér a producent
- 15. května – Lars Løkke Rasmussen, dánský politik
- 21. května – Ivan Bella, slovenský kosmonaut
- 26. května – Lenny Kravitz, americký rockový hudebník
- 7. června – Jana Hubinská, slovenská herečka
- 15. června – Courteney Cox, americká filmová a televizní herečka
- 22. června – Dan Brown, americký spisovatel
- 11. července – Craig Charles, britský herec
- 26. července – Sandra Bullock, americká herečka
- 9. srpna – Brett Hull, kanadsko-americký hokejista
- 2. září – Keanu Reeves, americký herec
- 9. září – Courtney Love, americká herečka
- 15. září – Robert Fico, slovenský politik
- 30. září – Monica Bellucci, italská herečka
- 3. října – Clive Owen, anglický herec
- 9. října – Guilermo Del Toro, mexický režisér, scénárista a producent
- 28. října – Mouss Diouf, francouzský herec († 7. července 2012)
- 11. listopadu – Calista Flockhart, americká herečka
- 16. listopadu – Diana Krall, kanadská jazzová zpěvačka a pianistka
- 8. prosince – Teri Hatcher, americká herečka
- 25. listopadu – Mark Lanegan, americký rockový hudebník a písničkář
Úmrtí [editovat]
Česko
- 20. ledna – Jan Rychlík (skladatel), hudební skladatel (* 27. dubna 1916)
- 12. února – František Xaver Boštík, básník, spisovatel a fotograf (* 27. října 1883)
- 24. dubna – Josef Hais Týnecký, spisovatel (* 3. března 1885)
- 1. května – Emil Vachek, spisovatel (* 2. února 1889)
- 22. června – Jindřich Máslo, hudební pedagog a skladatel (* 11. dubna 1875)
- 12. srpna – Rudolf Maria Mandé, dirigent a hudební skladatel (* 12. ledna 1904)
- 16. září – Bohuslav Fiala, generál (* 29. ledna 1890)
- 17. září – Josef Jambor, malíř (* 29. října 1887)
- 20. září – František Novotný, klasický filolog a překladatel (* 29. srpna 1881)
- 10. října – František Pícha, hudební skladatel a pedagog, sběratel lidových písní (* 3. října 1893)
- 20. října – Antonín Hojer, fotbalista (* 31. března 1894)
- 19. listopadu – Josef Bartovský, hudební skladatel (* 3. prosince 1884)
- 9.prosince – Václav Marel, hudební skladatel (* 18. července 1904)
- 16. prosince – Hanuš Svoboda, hudební skladatel a pedagog (* 15. června 1876)
- 29. prosince – Miroslav Krejčí, hudební skladatel a pedagog (* 4. listopadu 1891)
Svět
- 7. ledna – Reg Parnell, britský pilot Formule 1 (* 2. července 1911)
- 18. února – Joseph-Armand Bombardier, kanadský vynálezce (* 16. dubna 1907)
- 27. května – Džaváharlál Néhrú, indický premiér (* 14. listopadu 1889)
- 25. června – Augusta Marie Luisa Bavorská, bavorská princezna a rakouská arcivévodkyně (* 28. dubna 1875)
- 12. srpna – Ian Fleming, anglický spisovatel (* 28. května 1908)
- 14. září – Vasilij Grossman, ruský spisovatel (* 12. prosince 1905)
- 20. října – Herbert Hoover, prezident USA (* 10. srpna 1874)
- 6. listopadu – Hugo Koblet, švýcarský cyklista(* 21. března 1925)
Domácí demografický vývoj [editovat]
| 1964 | |
| Střední stav obyvatel | 9 730 019 |
|---|---|
| Narození | 155 666 |
| Zemřelí | 101 984 |
| Přirozený přírůstek | 52 436 |
| Přírůstek stěhováním | 4 814 |
| Celkový přírůstek | 57 250 |
Hlava státu [editovat]
Evropa:
- Československo - prezident Antonín Novotný
- Vatikán - papež Pavel VI.
- Litevská SSR – Antanas Sniečkus
- Sovětský svaz
- předseda prezidia Nejvyššího sovětu Leonid Iljič Brežněv
- předseda prezidia Nejvyššího sovětu Anastas Ivanovič Mikojan
- (de facto) první tajemník KSSS Nikita Sergejevič Chruščov
- (de facto) první tajemník KSSS Leonid Iljič Brežněv
- Francie - prezident Charles de Gaulle
Ostatní:
- Japonsko – Císař Šówa
- Čína - předseda ČLR Liu Šao-čchi
- USA - prezident Lyndon Johnson