Jiří Havelka (politik)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
prof. JUDr. Jiří Havelka
čs. ministr bez portfeje
Ve funkci:
prosinec 1938 – březen 1939
protektorátní ministr bez portfeje
Ve funkci:
březen 1939 – duben 1939
protektorátní ministr dopravy
Ve funkci:
duben 1939 – duben 1941
PředchůdceAlois Eliáš
NástupceJindřich Kamenický
2. vedoucí Kanceláře prezidenta republiky
Ve funkci:
1. prosince 1938 – 25. dubna 1941
PředchůdcePřemysl Šámal
NástupceAugust Adolf Popelka
Stranická příslušnost
ČlenstvíSNJ
Národní souručenství
Narození25. července 1892
Orel
Ruské impériumRuské impérium Ruské impérium
Úmrtí5. června 1964 (ve věku 71 let)
Hostomice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
SídloPraha XII
Alma materUniverzita Karlova
Profesepolitik a pedagog
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jiří Havelka (25. července 1892 Orel – 5. června 1964 Hostomice[1]) byl český a československý právník a politik, za druhé republiky vedoucí Kanceláře prezidenta republiky a ministr bez portfeje, později ministr dopravy Protektorátu Čechy a Morava.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Po studiích nastoupil na ministerstvo železnic jako vrchní odborový rada, později osobní tajemník ministrů. V roce 1931 se stal docentem správní vědy a československého správního práva na Univerzitě Karlově. Od roku 1933 byl radou Nejvyššího správního soudu. Zde se sblížil s Emilem Háchou, tehdejším předsedou tohoto soudu.[1] K roku 1938 se uvádí jako senátní rada.[2][3]

Na podzim 1938 si ho nově zvolený prezident Emil Hácha vybral na post vedoucího Kanceláře prezidenta republiky. Zároveň od 1. prosince 1938 zastával funkci československého ministra bez portfeje v první vládě Rudolfa Berana. Patřil mezi blízké spolupracovníky Aloise Eliáše. 16. února 1939 ho Eliáš pozval na tajnou poradu v Unhošti u Prahy, na které se řešil problém rostoucího slovenského separatismu a byla nastíněna možnost ozbrojeného zásahu centrální vlády proti slovenským separatistům.[2][4][5]

Post v kabinetu si udržel i v následující druhé vládě Rudolfa Berana, nyní již jako ministr bez portfeje Protektorátu Čechy a Morava. Ve vládě Aloise Eliáše zastával post ministra dopravy. Vládní portfolio si udržel do dubna 1941.[6] Patřil ke skupině protektorátních ministrů, která praktikovala zdržovací taktiku vůči okupačním úřadům. Zabránil vydání protižidovských zákonů (vydala je nakonec německá okupační moc). Udržoval kontakty s domácím i zahraničním odbojem. V září 1939 jménem vlády protestoval na velitelství gestapa proti vlně zatýkání. Ve vládě také odmítal vydat proněmecké stanovisko k německému tažení do Jugoslávie. Karl Hermann Frank prosadil Havelkův odchod z vlády i prezidentské kanceláře.

27. září 1941 byl zatčen, několik měsíců vězněn (propuštěn na základě intervence Emila Háchy), následně odstraněn z veřejného života a do konce války držen v domácím vězení.[1][7]

Po válce byl v roce 1945 zatčen a souzen Národním soudem v dubnu 1947 pro kolaboraci, ale byl zbaven obvinění. Po únorovém převratu roku 1952 byl nuceně vystěhován z Prahy do Hostomic, kde dožil.[1][7] Zemřel zde roku 1964. Byl zpopelněn a pohřben na Vinohradském hřbitově.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d prof. JUDr Jiří Havelka (1892 - 1964) [online]. prostor-ad.cz [cit. 2012-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-10-04. 
  2. ↑ a b Rudolf Beran utvořil vládu. Národní listy. Prosinec 1938, roč. 78., čís. 331, s. 1. Dostupné online. 
  3. ↑ kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha: Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 158. Dále jen: Kdo byl kdo. 
  4. ↑ Boháč, Lubomír: Generál Alois Eliáš – jediný svého druhu [online]. listy.cz [cit. 2012-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  5. ↑ Vláda Rudolfa Berana (01.12.1938-15.03.1939) [online]. vlada.cz [cit. 2012-10-03]. Dostupné online. 
  6. ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 605–607. 
  7. ↑ a b Kdo byl kdo. 158

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

První vláda Rudolfa Berana
Ministerský předseda
Rudolf Beran (jmenován 1. prosince 1938, SNJ)
Členové v den jmenování vlády
1. prosince 1938
František Chvalkovský (ministr zahraničí, SNJ) • Otakar Fischer (ministr vnitra, SNJ) Josef Kalfus (ministr financí, SNJ) • Jan Kapras (ministr školství a národní osvěty, SNJ) • Jan Syrový (ministr národní obrany, SNJ) • Jaroslav Krejčí (ministr spravedlnosti, SNJ) • Vlastimil Šádek (ministr průmyslu, obchodu a živností, SNJ) • Alois Eliáš (ministr dopravy, SNJ) • Dominik Čipera (ministr veřejných prací, SNJ) • Ladislav Karel Feierabend (ministr zemědělství, SNJ) • Vladislav Klumpar (ministr sociální a zdravotní správy, SNJ) • Jiří Havelka (bez portfeje, SNJ) • Karol Sidor (bez portfeje, do 14. března 1939)¹
¹14. března 1939 byl vyhlášen nezávislý Slovenský stát.
15. března 1939 vyhlásila nezávislost Karpatská Ukrajina.
15. března 1939 bylo zbylé československé území obsazeno německými vojsky.
Druhá vláda Rudolfa Berana
Předseda vlády
Rudolf Beran (16. března 1939,¹ NS)
Členové v den jmenování vlády
Otakar Fischer (ministr vnitra, NS) Josef Kalfus (ministr financí, NS) • Jan Kapras (ministr školství a národní osvěty, NS) • Jaroslav Krejčí (ministr spravedlnosti, NS) • Vlastimil Šádek (ministr průmyslu, obchodu a živností, NS) • Alois Eliáš (ministr dopravy, NS) • Dominik Čipera (ministr veřejných prací, NS) • Ladislav Karel Feierabend (ministr zemědělství, NS) • Vladislav Klumpar (ministr sociální a zdravotní správy, NS) • Jiří Havelka (bez portfeje, NS)
¹ 16. března 1939 byl vydán výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava.
Vláda Aloise Eliáše
Předseda vlády
Alois Eliᚆ (jmenován 27. dubna 1938, NS, zatčen 27. září 1941)
Členové v den jmenování vlády
27. dubna 1938
Alois Eliᚆ (pověřen řízením ministerstva vnitra) • Josef Kalfus (ministr financí, NS) • Jan Kapras (ministr školství a národní osvěty, NS) • Jaroslav Krejčí (ministr spravedlnosti, NS) • Vlastimil Šádek (ministr průmyslu, obchodu a živností, NS) • Jiří Havelka (ministr dopravy, NS) • Dominik Čipera (ministr veřejných prací, NS) • Ladislav Karel Feierabend¹ (ministr zemědělství, NS) • Vladislav Klumpar (ministr sociální a zdravotní správy, NS)
Členové jmenovaní později
1. července 1939
Josef Ježek (ministr vnitra, NS)
27. dubna 1940
Jaroslav Krejčí (pověřen řízením ministerstva zemědělství, NS)
3. února 1940
Jaroslav Kratochvíl (ministr průmyslu, obchodu a živností, NS)
Mikuláš z Bubna-Litic (ministr zemědělství, NS)
†Generál Alois Eliáš byl zatčen 27. září 1941 a následně odsouzen k trestu smrti. Popraven byl 19. června 1942, po atentátu na Heydricha.
¹Ladislav Karel Feierabend emigroval v lednu 1940 do zahraničí a stal se ministrem financí v londýnské exilové vládě.
Ministři bez portfeje Československa
První republika (1918–1938)
Druhá republika (1938–1939)
Poválečné Československo (1946)
Komunistický režim (1953–1989)
Česká a Slovenská Federativní Republika (1990)
Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jiří_Havelka_(politik)&oldid=23538833“