Alma Mahlerová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alma Mahlerová
Rodné jménoAlma Maria Schindler
Narození31. srpna 1879
Vídeň
Úmrtí11. prosince 1964 (ve věku 85 let)
New York
Místo pohřbeníGrinzinger Friedhof
Povoláníhudební skladatelka, malířka, životopiskyně, modelka, spisovatelka a sběratelka umění
ChoťGustav Mahler (1902–1911)
Walter Gropius (1915–1920)
Franz Werfel (1929–1945)
Partner(ka)Oskar Kokoschka
DětiMarie Anna Mahler, Anna Justine Mahler, Alma Manon Gropius, Martin Werfel
RodičeEmil Jakob Schindler a Anna Sophie Schindler[1]
Webwww.alma-mahler.com/engl/almas_life/almas_life.html
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alma Mahlerová, plným jménem Alma Mahler-Gropius-Werfel (31. srpna 1879 ve Vídni11. prosince 1964 v New Yorku), rozená Alma Schindlerová, byla rakouská hudebnice, skladatelka a autorka memoárové literatury. Proslula jako „múza“ řady předních umělců první poloviny 20. století, např. hudebního skladatele Gustava Mahlera, malíře Oskara Kokoschky či spisovatele Franze Werfela.

Život[editovat | editovat zdroj]

Alma se narodila v rodině v té době známého a oblíbeného malíře krajin Emila Jakoba Schindlera (1842–1892) a jeho ženy zpěvačky Anny Sophie, rozené von Bergen (1857–1938).[2][3] K přátelům manželů Schindlerových patřily významné osobnosti vídeňské kultury, jako např. malíř Gustav Klimt, který s Almou prožil krátkou romanci. K dalším ctitelům Almy Schindlerové patřil ředitel Burgtheatru Max Burckhard či hudební skladatel Alexander Zemlinsky.

Manon Gropiová se svými rodiči, Almou Mahlerovou a Walterem Gropiem (1918)

V roce 1901 se v salónu své přítelkyně Berty Zuckerkandlové seznámila s předním vídeňským hudebním skladatelem Gustavem Mahlerem, za nějž se o rok později provdala. Žili spolu až do Mahlerovy smrti v roce 1911. Měli spolu dvě dcery, Marii Annu (1902–1907) a Annu (1904–1988).[4] Alma se musela vzdát své slibné kariéry hudební skladatelky, neboť Mahler z ní chtěl mít hospodyni, nikoli konkurenci (složila desítky písní a jednu klavírní sonátu). Jejich dcera Anna se stala sochařkou.

Ještě za Mahlerova života začal vášnivý poměr Almy s architektem a čelným představitelem stylu Bauhaus Walterem Gropiem. Po Mahlerově smrti se za něj provdala (v roce 1915). O rok později se jim narodila dcera Manon (1916–1935).

Ovšem již v roce 1912 vzplanula Alma láskou k přednímu expresionistickému malíři a spisovateli Oskaru Kokoschkovi, který sebe a ji zachytil na obraze Nevěsta větru (Die Windsbraut). Jejich vztah ovšem netrval dlouho a Alma se vrátila ke Gropiovi. Vztahům s Gropiem i s Kokoschkou byl konec, když Alma poznala německého spisovatele Franze Werfela, jemuž porodila v roce 1918 syna Martina, jenž ovšem záhy zemřel. Werfelovou manželkou se stala roku 1929.

Po anexi Rakouska Třetí říší v roce 1938 uprchli s Werfelem nejprve do Francie a v roce 1940 do Spojených států amerických, kde v roce 1945 Alma ovdověla. Se svým mužem žila v Los Angeles, po jeho smrti se však přestěhovala do New Yorku, kde stála v čele umělecké elity až do své smrti v roce 1964.

Napsala několik vzpomínkových knih.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. ALMA : Biografie. www.alma-mahler.at [online]. [cit. 2017-09-06]. Dostupné online. 
  3. WALLEROVÁ, Radka. Alma Mahlerová: Múza vídeňských umělců dováděla muže k šílenství. iDNES.cz [online]. 2014-01-24 [cit. 2017-09-06]. Dostupné online. 
  4. DENČEVOVÁ, Ivana. Zasáhla do života několika velikánů své doby. Často i současně. Osudové ženy: Alma Mahler. Rozhlas.cz. 2017-07-07. Dostupné online [cit. 2017-09-06]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]