Alma Mahlerová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Alma Mahlerová

Alma Mahler-Gropius-Werfel (31. srpna 1879 ve Vídni11. prosince 1964 v New Yorku), rozená Alma Schindler, byla rakouská autorka memoárové literatury. Proslula jako „múza“ řady předních umělců první poloviny 20. století, např. hudebního skladatele Gustava Mahlera, malíře Oskara Kokoschky či spisovatele Franze Werfela.

Život[editovat | editovat zdroj]

Alma se narodila v rodině ve své době známého a oblíbeného malíře krajin Emila Jakoba Schindlera a jeho ženy Anny von Bergen. Mezi přátele manželů Schindlerových patřily další významné osobnosti vídeňské kultury, jako např. malíř Gustav Klimt, který s Almou prožil krátkou romanci. Mezi další ctitele Almy Schindlerové patřili ředitel Burgtheatru Max Burckhard či hudební skladatel Alexander Zemlinsky. V roce 1901 se v salónu své přítelkyně Berty Zuckerkandlové seznámila s předním vídeňským hudebním skladatelem Gustavem Mahlerem, za nějž se o rok později provdala. Žili spolu až do Mahlerovy smrti v roce 1911. Měli spolu dvě dcery, Marii Annu (1902-1907) a Annu (1904-1988). Alma se musela vzdát své slibné kariéry hudební skladatelky, neboť Mahler z ní chtěl mít hospodyni, nikoli konkurenci (složila desítky písní a jednu klavírní sonátu). Její dcera Anna se stala sochařkou.

Ještě za Mahlerova života začal vášnivý poměr Almy s architektem a čelným představitelem stylu Bauhaus Walterem Gropiem. Po Mahlerově smrti se za něj provdala (v roce 1915). O rok později se jim narodila dcera Manon (1916-1935).

Ovšem již v roce 1912 vzplanula Alma láskou k přednímu expresionistickému malíři, spisovateli a buřičovi Oskaru Kokoschkovi, který je zachytil spolu v milostném objetí na obraze Die Windsbraut (česky Nevěsta větru). Jejich vztah ovšem netrval dlouho a Alma se vrátila ke Gropiovi. Vztahům s Gropiem i s Kokoschkou byl definitní konec, když Alma poznala německého spisovatele Franze Werfela, jemuž porodila v roce 1918 syna Martina, jenž ovšem záhy zemřel. Werfelovou manželkou se stala roku 1929.

Po anexi Rakouska Třetí říší v roce 1938 uprchli s Werfelem nejprve do Francie a v roce 1940 do Spojených států amerických, kde v roce 1945 Alma ovdověla. Se svým mužem žila v Los Angeles, po jeho smrti se však přestěhovala do New Yorku, kde stála v čele umělecké elity až do své smrti v roce 1964.

Napsala několik vzpomínkových knih.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]