Černé jezero

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Další významy jsou uvedeny v článku Černé jezero (rozcestník).
Černé jezero
Černé jezero zabírané z karové stěny.JPG
Černé jezero (Česko)
Red pog.png
Rozměry
Typ karové jezero
Rozloha 18,43 ha
Povodí 1,286 km²
Max. hloubka 40,6 m
Ostatní
Nadm. výška 1008 m
Odtok vody Černý potok
Katastr Hojsova Stráž
Obec Železná Ruda
Okres Klatovy
Kraj Plzeňský kraj
Státy ČeskoČesko Česko

Souřadnice:
Světadíl Evropa

Černé jezero (německy: Schwarzer See) je největší karové ledovcové jezero na Šumavě a zároveň i největší jezero v České republice, pokud nepočítáme vodní plochy vzniklé s přispěním člověka. Má rozlohu 18,43 ha. Leží v nadmořské výšce 1008 m. Dosahuje maximální hloubky 40,6 m. Vzniklo v poslední době ledové. Nachází se 6 km severozápadně od Železné Rudy, méně než 1 km od česko-německé státní hranice.

Pobřeží, dno[editovat | editovat zdroj]

Jezero leží pod severním svahem Jezerní hory, která se nad ním zvedá 320 m vysokou Jezerní stěnou. Černá barva jezera je způsobena odrazem tmavých lesů, které ho obklopují. Dno jezera tvoří skála, na níž je v současné době asi 9 m kalu, který tvoří pyl z okolních stromů, ukládající se zde po tisíce let.

Černé jezero – východní břeh

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Z jihu se do jezera vlévají dva přítoky. Voda z jezera odtéká Černým potokem do řeky Úhlavy, a dále pak do Berounky, Vltavy a Labe.

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Ochrana Černého i nedalekého Čertova jezera začala již v roce 1911 a od roku 1933 jsou obě součástí Národní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero o rozloze 174,86 ha. V jezeře roste šídlatka jezerní a rašeliník. Ve fytoplanktonu jsou zastoupeny obrněnky Peridinium umbonatum a Gymnodinium uberrimum a zlativka Dinobryon pediforme. Ze zooplanktonu pak perloočka Ceriodaphnia quadrangula a larvy chrostíka Molanna nigra.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Tajemné místo inspirovalo české umělce (Jan NerudaRomance o Černém jezeře, Adolf HeydukU horského jezera, Jaroslav VrchlickýČerné jezero, Antonín Dvořák − cyklus Ze Šumavy) i Státní bezpečnost, která tady roku 1964 zinscenovala aféru s nálezem tajných dokumentů z 2. světové války[1]. Jezero je také opředeno mnoha pověstmi.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Vodní elektrárna Černé jezero v Údolí Úhlavy

Vodní elektrárna[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Černé jezero (elektrárna).

V údolí Úhlavy pak byla v letech 19291930 postavena naše první přečerpávací elektrárna. Její součástí jsou dvě Peltonovy turbíny (1500 kW a 370 kW) a horizontální průtočná Kaplanova turbína (40 kW).

Doprava a turistika[editovat | editovat zdroj]

Po roce 1950 bylo jezero zahrnuto do pohraničního pásma a veřejnosti nepřístupné.[2] V šedesátých letech bylo pod dozorem pohraniční stráže opět zpřístupněno,[2] sezonně zde začala být na počátku 70. let[3] zajišťována i autobusová doprava ČSAD. K ní byl o víkendech využíván například autobus z městské hromadné dopravy v Klatovech,[2] později autobus Škoda 706 RTO městského úřadu v Železné Rudě.[2][3] Provozování linky bylo ukončeno kolem roku 1989[2] v souvislosti se zvýšením režimu ochrany zdejší přírody.[3]

Od 7. do 28. srpna 2010 zvláštní autobusovou linku pod číslem 439040 od parkoviště ve špičáckém sedle se čtyřmi páry spojů denně prováděnými plynovým autobusem SOR CN 12 EKOBUS obnovila ČSAD autobusy Plzeň a. s. na objednávku města Železná Ruda, platí na ní tarif a přepravní podmínky vyhlášené městem Železná Ruda.[2] Provoz linky umožnila výjimka a podmínky stanovené Správou CHKO Šumava, platná po čtyři roky na období od června do září.[4] Město jednalo s CHKO o zavedení dopravy již od roku 2008, zprvu jednalo s jiným dopravcem o zavedení turistického vláčku, tento záměr však zatím odsunulo na následující rok.[4]

V současné době kolem jezera vede pěší červeně značená hřebenová trasa KČT od Malého Špičáku a dále na severozápad, a také žlutě značená pěší trasa a cyklistická hřebenová trasa 2055 ze Špičáckého sedla.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Panoramatický záběr Černého jezera
Panoramatický záběr Černého jezera

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Materiály o tajných dokumentech na Čertově jezeře na darius.cz
  2. a b c d e f Nová autobusová linka na šumavské Černé jezero funguje už od 7. srpna 2010, BUSportál.cz, 20. 8. 2010, tisková zpráva ČSAD Autobusy Plzeň
  3. a b c Dopravní zajímavosti z Železnorudska, Společnost pro veřejnou dopravu, M. Klas, 2. 4. 2006, poslední aktualizace 14. 11. 2008
  4. a b Autobusová linka vyjíždí k Černému jezeru, ČT24, 6. 8. 2010 ČTK

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottova Encyklopedie, Česká republika, Zeměpis, Černé jezero, Ottovo nakladatelství Praha, 2006 ISBN 80-7360-456-6
  • 999 turistických zajímavostí České republiky, Černé a Čertovo jezero, Soukup & David, 1999, ISBN - 80-242-0183-6

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]