Šumava
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Šumava Böhmerwald Bayerischer Wald |
|
|---|---|
 |
|
| Chalupská slať | |
| Nejvyšší bod | Großer Arber (1 456 m) |
| Délka | 190 km |
| Rozloha | km² |
| Střední výška | {{{středvýška}}} m |
| Nadřazený celek | Šumavská hornatina |
| Sousední celky | Franská Alba, Bodenwöhrer Bucht, Všerubská vrchovina, Švihovská vrchovina, Šumavské podhůří, Oberösterreichisches Alpenvorland, Niederbayerisches Hügelland |
| Podřazené celky | Šumavské pláně, Železnorudská hornatina, Trojmezenská hornatina, Boubínská hornatina, Želnavská hornatina, Vltavická brázda |
| Světadíl | Evropa |
| Státy |  Česko,
|
| Horniny | |
| Poznámka | |
| Povodí | Labe (Vltava), Dunaj |
Šumava (německy Böhmerwald) je rozsáhlé pohoří na hranicích Česka, Rakouska a německého Bavorska. Německá (nikoli rakouská) strana bývá někdy také nazývána Bavorský les (Bayerischer Wald), popř. Zadní bavorský les (Hinterer Bayerischer Wald). Vlastní Bavorský les ve skutečnosti leží o něco jižněji v německém vnitrozemí. Jeho hlavní hřeben se jmenuje Pfahl a od Šumavy je oddělen údolím řeky Řezná. Jeho nejvyšším bodem je vrchol Breitenauriegel (1 114 m). Až k hranici nicméně sahá Národní park Bavorský les (Nationalpark Bayerischer Wald) a Přírodní park Horní Bavorský les (Naturpark Oberer Bayerischer Wald).
Pohořím prochází hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem. Jižní strana pohoří je podstatně příkřejší než severní, česká. Na území Šumavy se nachází mimo jiné Lipenská přehrada.
Obsah |
[editovat] Geologie a geografie Šumavy
Šumava je jedním z nejstarších pohoří Evropy, tvoří ji horniny prvohorního původu (žuly, ruly a svory).
Délka protáhlého pohoří orientovaného SZ-JV činí 190 kilometrů, přičemž jako její přirozená hranice je bráno údolí Chodské Úhlavy na SZ a Vyšebrodský průsmyk na JV. V nejširším místě měří pás pohoří asi 45 km. Na severozápadě navazuje na Šumavu Český les, na východě její podhůří hraničí s Novohradskými horami.
Nejvyšší horou Šumavy je Velký Javor (Großer Arber) v Německu (1456 metrů), na české straně hranice je to Plechý (1378 metrů). Plechý je zároveň i nejvyšší horou rakouské Šumavy.
[editovat] Nejznámější šumavské hory
|
|
|
[editovat] Hydrologie
Většina území Šumavy náleží k povodí Severního moře a řeky Vltavy, menší část patří k povodí Černého moře a přítoků Dunaje. Pohoří je prameništěm několika významných řek - např. Vltavy, Otavy,Úhlavy nebo Řezné. Specifickým jevem jsou na Šumavě přirozená ledovcová jezera, která se vyskytují v nadmořské výšce kolem 1000 m.
[editovat] Seznam šumavských ledovcových jezer
[editovat] Klimatické podmínky
V oblasti Šumavy se průměrné roční teploty pohybují v závislosti na nadmořské výšce od 6 °C (v 750 m n. m.) do 3 °C (ve 1200 – 1300 m n. m.). Výjimku tvoři některé inverzní lokality - např. údolí Vltavy od Horní Vltavice až k Lipnu a lokality v oblasti Plání (Jezerní slať, Horská Kvilda, slatě jihozápadně od Modravy). Průměrná roční teplota oblasti Jezerní slatě tak činí pouhé 2 °C a absolutní šumavské minimum ze stejného místa činí -41,6 °C (1987). Teplotní maximum bylo zaznamenáno ve Vyšším Brodě a činilo 36,8 °C (1983).
Relativní vlhkost vzduchu se pohybuje v průměru kolem 80 %. Po celý rok převládá západní až jihozápadní směr větru. Na jaře se občas vyskytuje severní a na podzim také jižní směr proudění.
V nejvíce exponovaných místech vrcholů hor na hraničním hřebenu dosahují roční úhrny srážek až 1600 mm. Nejnižší úhrn srážek 800 - 900 mm mají severovýchodní okraje pohoří.
[editovat] Ochrana území
Centrální části Šumavy/Bavorského lesa jsou dnes chráněny jako národní parky. Společně tvoří jeden z nejznámějších a s celkovou plochou více než 900 km² i jeden z nejrozsáhlejších bilaterálních národních parků Evropy.
Na české straně byla v roce 1963 zřízena Chráněná krajinná oblast Šumava. Její nejvzácnější partie, pro které byl schválen přísnější režim ochrany, se v roce 1991 staly národním parkem (69 030 ha), ze zbytku původní CHKO se zároveň v podstatě stalo ochranné pásmo nového národního parku s rozlohou 94 448 ha se zvláštním statusem mezi českými CHKO. Na německé straně byl roku 1970 vyhlášen Národní park Bavorský les.
Od roku 1990 je také území Šumavy o rozloze 167 000 ha chráněno jako Biosférická rezervace UNESCO. Šumava je také významné ptačí území (163 000 ha) a ptačí oblast.
