Královský hvozd
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Královský hvozd | |
|---|---|
 |
|
| Hřeben Královského hvozdu mezi Ostrým a Jezerní horou z Velkého Javoru | |
| Nejvyšší bod | Jezerní hora (1 343 m n. m.) |
| Délka | km |
| Šířka | {{{šířka}}} km |
| Rozloha | km² |
| Střední výška | {{{středvýška}}} m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Železnorudská hornatina |
| Sousední jednotky | |
| Podřazené jednotky | |
| Světadíl | Evropa |
| Státy |  Česko Německo |
| Horniny | rula, svor, granodiorit |
| Poznámka | |
| Povodí | Vltava, Dunaj |
Královský hvozd je geomorfologický okrsek a severozápadní výběžek Železnorudské hornatiny. Jedná se o výrazný horský hřbet na česko-bavorských hranicích zvedající se nad údolím Úhlavy, které jej na východě odděluje od Pancířského hřbetu.
[editovat] Nejvyšší hory
- Jezerní hora 1343 m
- Svaroh 1333 m
- Ostrý 1293 m
- Velký Kokrháč 1229 m
- Špičák 1202 m
- Malý Špičák 1189 m
- Helmwald 1102 m
- Hole 1100 m
[editovat] Historie Královského hvozdu
V historickém smyslu představoval Královský hvozd daleko širší správní celek a svébytné pohraniční území, sahající od Svaté Kateřiny až po Stodůlecko a Stašsko. Od časů vlády Přemysla Otakara II. byl součástí Českého království a významnější kolonizační vlnou prošel v 16. století. Celou oblast obývali tzv. Králováci, strážci hranic vybavení zvláštními pravomocemi.
