Šumavské pláně
| Šumavské pláně | |
|---|---|
 |
|
| Plochý povrch Šumavských plání: Jezerní slať, v pozadí Sokol (1253 m) | |
| Nejvyšší bod | Blatný vrch (1 376 m n. m.) |
| Délka | km |
| Šířka | {{{šířka}}} km |
| Rozloha | 670 km² |
| Střední výška | {{{středvýška}}} m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Šumava |
| Sousední jednotky | |
| Podřazené jednotky | Kochánovské pláně, Kvildské pláně, Javornická hornatina, Svojšská hornatina, Knížecí pláně |
| Světadíl | Evropa |
| Státy |  Česko,  Německo |
| Horniny | rula, granodiorit, žula |
| Poznámka | |
| Povodí | Vltava, Dunaj |
Šumavské pláně jsou geomorfologický podcelek ve střední části Šumavy. Rozprostírají se na ploše 670 km² (jsou tak nejrozsáhlejším geomorfologickým podcelkem Šumavy a zabírají 40 % její celkové rozlohy) a mají průměrnou nadmořskou výšku 980 m.[1] Na západě sousedí s Železnorudskou hornatinou, na severu se Svatoborskou a Vimperskou vrchovinou, na východě s Boubínskou hornatinou, Vltavickou brázdou a Trojmezenskou hornatinou. Mají charakter ploché hornatiny – zarovnaný povrch zabírající plochu asi 450 km²[2] se zde zachoval díky tomu, že sem dosud nepostoupila eroze vodních toků. Do neobvyklé výškové polohy (nad 1000 m n. m.) byl vysunut vrásno-zlomovými pohyby. Nad popsaný peneplén vyčnívají do výše přes 1200 m oblé vrcholky – suky, odlehlíky. Údolí jsou zde většinou mělká a otevřená, často vyplněná rašeliništi. Více rozčleněn je pouze severní okraj plání – především Svojšská hornatina, kterou rozčleňují kaňony Vydry a Křemelné.
Obsah |
[editovat] Geologická stavba
Šumavské pláně jsou tvořeny z injikovaných rul moldanubika s proniky granodioritů a žul moldanubického plutonu.
[editovat] Geomorfologické okrsky
Pláně se člení na pět geomorfologických okrsků:
Podrobné geomorfologické členění uvádí následující tabulka[3]:
[editovat] Nejvyšší vrcholy
Celkem je v tomto geomorfologickém podcelku 83 tisícovek, nejvíce ze všech v Česku[4]. Nejvyššími vrcholy jednotlivých okrsků jsou:
- Blatný vrch (1376 m)
- Huťská hora (1187 m)
- Obrovec (1146 m)
- Javorná (1090 m)
- Javorník (1066 m)
[editovat] Vodstvo
Šumavské pláně odvodňují zdrojnice Otavy – Vydra a Křemelná, horní Volyňka a horní Vltava. Malou pohraniční část území odvodňují přítoky Řezné (Regen) do Dunaje.
[editovat] Související články
[editovat] Reference
- ↑ DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno : Academia, 1987.
- ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Šumava. [s.l.] : Baset, 2003. ISBN 80-7340-021-9. (česky)
- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
- ↑ FORMÁNEK, Tomáš. Tisícovky Čech, Moravy, Slezska. [s.l.] : Jerome, 2003. ISBN 80-903266-0-9. (česky)
