Prachatice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Prachatice
Velké náměstí s radnicí
Velké náměstí s radnicí
Znak města PrachaticeVlajka města Prachatice
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecPrachatice
Obec s rozšířenou působnostíPrachatice
(správní obvod)
OkresPrachatice
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel11 211 (2023)[1]
Rozloha38,92 km²[2]
Nadmořská výška561 m n. m.
PSČ383 01
Počet domů1 488 (2021)[3]
Počet částí obce12
Počet k. ú.8
Počet ZSJ22
Kontakt
Adresa městského úřaduVelké náměstí 3
383 01 Prachatice
urad@mupt.cz
StarostaIng. Jan Bauer
Oficiální web: www.prachatice.eu
Prachatice
Prachatice
Další údaje
Kód obce550094
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prachatice (německy Prachatitz) jsou město v okrese Prachatice v Jihočeském kraji, 35 km západně od Českých Budějovic na Živném potoce, na průsečíku 49. rovnoběžky a 14. poledníku.[4] Žije zde přibližně 11 tisíc[1] obyvatel. Historické jádro města je od roku 1981 městskou památkovou rezervací.

Název[editovat | editovat zdroj]

Jméno města (původní osady) je odvozeno z osobního jména šlechtice známého jako Prachata a bylo používáno ve významu „ves lidí Prachatových“. Druhé vysvětlení vzniku jména Prachatic je podle prahu osídleného území (dříve byl dál za Prachaticemi jen prales).[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Prachatic.
Předpokládaná podoba Prachatic v 16. století. Pohled od jihu, olej na plátně 143×85 cm, L. Herc.
Prachatice kolem roku 1900

Ve spojení „Prahaticih via“ bylo jméno osady poprvé uvedeno ve sporné listině krále Vratislava II. z roku 1088.[6]

Prachatice vznikly jako trhová osada v 11. století.[7] Značný rozkvět města přišel po roce 1381, kdy král Václav IV. přiznal Prachaticím právo skladování a prodeje soli dovážené ze Pasova po tzv. Zlaté stezce. Koncem 15. století to bylo vzkvétající město. Největší rozmach nastal v průběhu 16. století, kdy vznikla stará radnice a bylo dokončeno městské opevnění. V letech 1505-1513 byl přestavěn původní raně gotický kostel sv. Jakuba ze 14. století v pozdně gotickém stylu. Koncem 16. století měl v Prachaticích své alchymistické dílny Vilém z Rožmberka, k jehož rozsáhlé doméně město patřilo. Ve městě tehdy vznikla řada výstavných renesančních domů na hlavním Velkém náměstí.

Dobytí Prachatic husity Během husitských válek v 15. století byly Prachatice v roce 1420 dvakrát husity obléhány a podmaněny. Prachatice se tak staly součástí pásu táboritských měst (Vodňany, Klatovy, Sušice, Písek) na jihozápadu Čech, v prostoru mezi katolickými Budějovicemi a Plzní

Třicetiletá válka a ztráta privilegií přinesly úpadek města a donutily obyvatelstvo přeorientovat se na jiné činnosti, např. na zpracovávání dřeva.

Převratnou změnou ve vývoji města bylo zavedení železnice roce 1893, které umožnilo rozvoj průmyslu a modernizaci města, stavbu škol, nemocnic a dalších objektů nezbytných pro moderní sídlo.

Po Mnichovské dohodě v roce 1938 byly Prachatice přičleněny k nacistickému Německu, ačkoliv Češi tvořili téměř polovinu obyvatelstva a v obecních volbách v roce 1935 získali spolu s komunisty poprvé v místním zastupitelstvu většinu.[8] Hranice s Protektorátem Čechy a Morava probíhala těsně za městem u Starých Prachatic. Po skončení druhé světové války byla drtivá většina německého obyvatelstva nuceně vysídlena a město se rozšířilo o nová panelová sídliště.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Prachatice se nacházejí v Šumavském podhůří, na jižním úpatí hory Libín v nadmořské výšce 561 m. Mají chráněnou polohu v kotlině protékané Živným potokem a uzavřené ze západu hřebenem Libínské hornatiny, z východu hřebenem Žernovické vrchoviny a ze západu Dubovým vrchem.

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Prachatice náleží do mírně teplého klimatického okrsku. Masív Libínu je charakteristický občasným fénovým prouděním a okolí města je ve srovnání s hlavním hřebenem Šumavy více ve srážkovém stínu.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]


Prachatice

Počet obyvatel
Rok sčítání Počet obyvatel
1869 4911
1900 5573
1930 5926
1950 5130
1961 5381
1970 7100
1980 10 354
1991 11 805
2001 11 843
2009 11 686
2011 11 525
2018 10 917
Zdroj: Prachatice, 2005,[6] ČSÚ, 2011

V Prachaticích žilo v roce 2018 10 917 obyvatel a jsou tak sedmým největším městem Jihočeského kraje. V 70. letech 20. století nastal největší nárůst počtu obyvatel, když v souvislosti s otevřením závodu ZVVZ (v roce 1968) došlo k výstavbě nových sídlišť v tzv. IV. a V. bytovém okrsku (od roku 1972). Dne 3. listopadu 1978 dosáhl počet obyvatel Prachatic (včetně vesnických místních částí) 10 000.[6] Historické maximum 11 859 obyvatel bylo v Prachaticích zjištěno k 1. lednu 2002. Od té doby se počet obyvatel pozvolna snižuje.

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Město Prachatice se dělí na následující městské části:

Zastupitelstvo a starosta[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam představitelů Prachatic.

Starostou Prachatic byl mezi lety 1998–2010 Jan Bauer, člen ODS. Po roce 2010 se stal starostou města Martin Malý, tehdy člen ODS. Malý později založil „SNK Nezávislí“ a obhájil post starosty města, a to v koalici s ČSSDANO 2011. Martin Malý obhájil svojí pozici starosty i v komunálních volbách v letech 2014 a 2018. V roce 2018 situace skončila velmi těsně, sdružení Živé Prachatice, Pro Prachatice, KDU - ČSL, ODS dohromady získalo 10 mandátů stejně jako KSČM, Nezávislí a ČSSD. Situaci musel rozhodnout až mandát hnutí ANO 2011, který získal Miroslav Lorenc. Po koaličních jednání se přiklonil k Martinu Malému a tím Martin Malý zůstal starostou. Druhá potenciální koalice navrhovala, aby se starostou stal bývalý starosta města Prachatice a současný poslanec, Jan Bauer.

Po volbách v roce 2022 tvoří koalici Sdružení ODS + TOP09 + NK (5), Živé Prachatice (3), Prachatice společně (2), KDU-ČSL (1) s podporou PRO Prachatice (1). Nezávislí (7) a ANO 2011 (2) jsou v opozici. KSČM a ČSSD nemají žádný mandát. Současným starostou se opět stal Jan Bauer, místostarosty Jakub Nepustil a Jan Kotrba.

Zastupitelstvo města má 21 členů. Rada města má 7 členů, včetně starosty a dvou místostarostů.

Společnost[editovat | editovat zdroj]

Školství[editovat | editovat zdroj]

Kašna na Velkém náměstí

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Sport[editovat | editovat zdroj]

Sportoviště[editovat | editovat zdroj]

Prachatice mají k dispozici dvě fotbalová hřiště, atletický stadion, plavecký bazén, víceúčelovou sportovní halu (sálová kopaná, volejbal, basketbal, horolezecká stěna), tělocvičnu pro judo, halu pro stolní tenis, skateboardový park, inline dráhu, tenisové kurty, volejbalové kurty apod. Sídlí zde také:

  • Taneční studio Crabdance
  • Střelnice
  • Trasy pro běžecké lyžování
  • Sjezdovka na Libínském Sedle
  • Dům dětí a mládeže Prachatice

Sportovní oddíly[editovat | editovat zdroj]

  • Atletika Prachatice - sportovní klub
  • FK Tatran Prachatice (fotbal) - účastník Krajského přeboru Jihočeského kraje
  • Taneční studio Crabdance - mistři Evropy
  • TJ Tatran Prachatice (stolní tenis) - účastník 1. ligy stolního tenisu v České republice
  • Tatran Prachatice – oddíl judo - účastník I. ligy
  • Tsunami Prachatice – oddíl karate[9]
  • HBC (Highlanders) Prachatice (1995) – hokejbalový klub - účastník OL-jih[10]

Festivaly[editovat | editovat zdroj]

  • Slavnosti solné Zlaté stezky

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Průmysl se rozvíjel v Prachaticích již od závěru 19. století. V roce 1883 se zde uváděla továrna na prýmkařské výrobky.[11] Hlavním zaměstnavatelem byla továrna dřevěných výrobků, později provoz státního podniku Jitona, který vyráběl nábytek. Mezi další větší společnosti, které sídlí v Prachaticích nebo mají v Prachaticích výrobní závod, patří např.:

  • Vishay Electronic s.r.o. (elektrotechnický průmysl)
  • Klima a.s. (strojírenství)
  • Strabag a.s. (stavebnictví)
  • M-technika s.r.o. (výroba automobilových podvozků)
  • Inticom (automobilový průmysl)
  • Prima Agri PT a.s. (zemědělská prvovýroba)
  • GRW - montážní závod REINFURT-ČR, Prachatice (přesná kuličková ložiska)

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Prachatice leží na železniční trati Číčenice – Nové Údolí. Ve městě jsou na ní stanice Prachatice a zastávka Prachatice lázně.

Městem procházejí silnice II/141 (Týn nad Vltavou – Vodňany – Bavorov – Strunkovice nad Blanicí – Prachatice – Blažejovice – Volary) a II/143 (Prachatice – SmědečBrlohKřemžeČeské Budějovice). Silnice využívají přirozené směry, kudy je možné snadněji vést silniční komunikaci (údolí Živného a Fefrovského potoka). Je zde autobusové nádraží.

Zdravotnictví[editovat | editovat zdroj]

Prachatice mají vlastní nemocnici.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v Prachaticích.
Kostel svatého Jakuba

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Další osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Jiří Meitner: Prachatice lehce andělské I (2013)
  • Otto Chadraba (1893–1952), první český starosta města v letech 1935–1938
  • Josef Jakší (1874–1908), malíř
  • Rudolf Kubitschek (1895–1945) folklorista, spisovatel a znalec Šumavy, v Prachaticích zemřel
  • Alois Laub (1896–1945), ruský legionář, důstojník Československé armády a odbojář, v Prachaticích sloužil v letech 1922–1928
  • Jiří Meitner (* 1958), malíř a grafik
  • Petr Novotný, (*1945), restaurátor
  • Jiří Paroubek (* 1952), politik, působil v Prachaticích u 62. motostřeleckého pluku v nových kasárnách (budova Vishay Electronics) v letech 1977–1978
  • Josef Sahula, (1918–2006), akademický malíř a grafik, čestný občan města
  • Otakar Ševčík (1852–1934), houslista a houslový pedagog, v Prachaticích působil v letech 1903 až 1906
  • Helena Vanišová (* 1951), výtvarná umělkyně, díla ve sbírkách Muzea Prachatice[13]
  • Theodor František Pártl (1933-2020), zakladatel a sbormistr Sboru jihočeských učitelek (1963-2020), středoškolský profesor na Pedagogické škole v Prachaticích a Biskupském gymnáziu v Českých Budějovicích.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. VANDLÍČKOVÁ, Jana. Průsečík rovnoběžky a poledníku v lese je označen zeměkoulí. Prachatický deník. 2018-06-16. Dostupné online [cit. 2020-03-31]. 
  5. LUTTERER, Ivan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Havlíčkův Brod: nakladatelství Tobiáš, 1997. ISBN 80-85808-50-1. Kapitola Prachatice, s. 213. 
  6. a b c KOLEKTIV. Prachatice. [s.l.]: Město Prachatice, 2005. ISBN 80-239-5443-1. 
  7. FENCL, Pavel; MAGER, Jan Antonín; JURČO, Antonín. Prachatice, obrazy z paměti města. Prachatice: Město Prachatice, 2012. ISBN 978-80-260-2975-5. S. 31. 
  8. Prachatice jsou české. Republikán. 7. 10. 1935, roč. 17, čís. 78, s. 1. Dostupné online. 
  9. Archivovaná kopie. tsunami-pt.cz [online]. [cit. 2010-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-08. 
  10. HBC Prachatice (1995) hokejbal [online]. HBC Prachatice [cit. 2012-01-25]. Dostupné online. 
  11. BOROVSKÝ, František Adolf. Řivnáčův průvodce po Šumavě, s. 154 [online]. Praha: Jan Krejčí, 1883 [cit. 2020-09-05]. Dostupné online. 
  12. Expozice Národního muzea v Praze
  13. Vanišová Helena. aventurin.eu [online]. [cit. 2019-11-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-07-24. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Město Prachatice

k. ú. Prachatice (Prachatice I • Prachatice II) • k. ú. Staré Prachatice (Staré Prachatice • Ostrov • Městská Lhotka) • Libínské Sedlo • Perlovice • Volovice • Stádla • k. ú. Kahov (Kahov • Podolí) • Oseky