Živný potok
| Živný potok (Prachatický potok) | |
|---|---|
.jpg) Živný potok v Prachaticích | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 13,6 km |
| Plocha povodí | 45,1 km² |
| Průměrný průtok | 0,29 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | 1-08-03-030 |
| Pramen | |
| nad osadou Lučenice, severozápadně od Chrobol 48°57′29,32″ s. š., 14°3′13,43″ v. d. 755 m n. m. | |
| Ústí | |
| do Blanice u Těšovic 49°3′14,93″ s. š., 14°1′44,8″ v. d. 465 m n. m. | |
| Protéká | |
 Česko (Jihočeský kraj – Lučenice, Leptač, Prachatice) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Otava, Blanice | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Živný potok je pravostranný přítok řeky Blanice v povodí Otavy. Má několik názvů jako Bělečský a Prachatický, nejužívanější je však název Živný potok. Délka toku činí 13,6 km.[1] Plocha povodí měří 45,1 km².[2]
Průběh toku[editovat | editovat zdroj]
Pramení v lukách nad osadou Lučenice, 1 km severozápadně od Chrobol ve výšce 755 m n. m., na východním úpatí Rohanovského vrchu. Protéká městem Prachatice. U Těšovic ústí zprava do Blanice ve výšce 465 m n. m.
Větší přítoky[editovat | editovat zdroj]
Největšími přítoky Živného potoka jsou Fefrovský potok přitékající zleva v Prachaticích a Žernovický potok, který přitéká z pravé strany krátce před jeho ústím do Blanice.
Vodní režim[editovat | editovat zdroj]
Průměrný průtok u ústí činí 0,29 m³/s.[3]
Využití[editovat | editovat zdroj]
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Jeho údolím vede železniční trať Číčenice - Volary.
Kvalita vody[editovat | editovat zdroj]
Kvalitou vody nad městem Prachatice patří potok do I. třídy jakosti povrchových vod, jedná se o velmi kvalitní vodu, vhodnou pro vodárenské a rekreační účely. Pro kvalitu vody pod Prachaticemi má rozhodující význam čistírna odpadních vod na severním okraji města. V letech 1996 - 1998 byla provedena její intenzifikace v celkové hodnotě 100 milionů Kč. Po zahájení provozu nové čistírny se kvalita vody Živného potoka pod Prachaticemi velmi podstatně zlepšila. Do potoka se vrátil život a s ním například i pstruzi. Přesto však byl pod vsí Ostrov zaznamenáván zvýšený výskyt obsahu dusíku a hlavně fosforu (ze saponátů). Od ledna do listopadu 2005 byla za 40 milionů Kč provedena obnova (po povodních 2002) a doplnění ČOV Prachatice a tím byl zajištěn II. stupeň kvality vody.
Mlýny na Živném potoce[editovat | editovat zdroj]
V době středověku vznikla na Živném potoce, především na okraji Prachatic, řada mlýnů. Byly to například Leptáčský mlýn (Rohnmühle), Velišův mlýn (Wallischmühle, Walischmühle), u Prachatic pak mlýn Bernkopfův mlýn (Bernkopfmühle), Feitlův mlýn (Feitlmühle, jihovýchodně od Klimy, nyní č. p. 105), Bartošův mlýn (později přestavěný na vrchnostenský pivovar, u plaveckého bazénu), Kosmatův mlýn (později Koldův, Nebahovská ul. č. p. 75), Obecní mlýn (Gemeindenmühle, mlýn u Kůrků), Slepý mlýn (Blindmühle), dále Rumpálův mlýn (Rumpalmühle, pod vsí Ostrov), Bělečský mlýn. Při obléhání Prachatic císařským vojskem (v roce 1620) byly všechny předměstské mlýny vypáleny, ale později znovuobnoveny a ještě v 1. polovině 19. století bylo v Prachaticích evidováno 10 mlynářů.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 372) [online]. [cit. 2015-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2015-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05.
- ↑ Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 315.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Živný potok na Wikimedia Commons
