Zálezly

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o obci na Vimpersku. Další významy jsou uvedeny v článku Zálezly (rozcestník).
Zálezly
status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0315 550698
kraj (NUTS 3): Jihočeský (CZ031)
okres (NUTS 4): Prachatice (CZ0315)
obec s rozšířenou působností: Vimperk
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 9,31 km²
počet obyvatel: 302 (28. 8. 2006)
nadmořská výška: 565 m
PSČ: 384 81
zákl. sídelní jednotky: 4
části obce: 4
katastrální území: 2
adresa obecního úřadu: Zálezly 7
38481 Čkyně
starosta / starostka: Josef Kouba
Oficiální web: http://www.zalezly.cz/
E-mail: ou.zalezly@worldonline.cz

Zálezly
Red pog.png
Zálezly
Zálezly, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Zálezly se nachází v okrese Prachatice, kraj Jihočeský. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 302 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1370 a to v podobě přídomku Jana ze Zálezel. Od roku 1460 jsou v držení příslušníků rodu z Prostého a to až do konce 16. století, kdy je vyženil a poté hned prodal Vratislav z Mitrovic. Od roku 1597 se střídají majitelé, kteří zde sídlili pouze občas. Významným držitelem Zálezel byl Jindřich Michal Hýzrle z Chodů a hejtman prácheňského kraje Jan Oldřich Malovec na Zálezlích a Zdíkově (1663).
Roku 1697 získal ves Jan Václav Býšovec z Býšova a v letech 1705–1791 připadla Zádubským ze Schönthalu. Po nich převzala Zálezly hrabata Sickingenové a v letech 1835–1837 připadly Josefu Dresslerovi. Za vlastnictví tohoto pražského obchodníka potlačilo vojsko rebelii lčovických a malenických poddaných. V roce 1883 koupil Zálezly společně se Lčovicemi projektant pražského Národního divadla Josef Zítek a vlastnil je až do své smrti v roce 1909. Na počátku 20. století vlastnila dvůr rodina Trittů.
V polovině 19. století se Zálezly staly samostatnou obcí a připadly k soudnímu okresu Volyně, v letech 1949–2002 byly součástí okresu Prachatice. V roce 1910 žilo v 56 domech 359 obyvatel.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Tvrz[editovat | editovat zdroj]

Kamenná stavba tvrze vznikla pravděpodobně v pohusitské době před rokem 1460. Z této doby se zachovala část věžového paláce s dovnitř otevřenou baštou. Do dnešních dnů se z původně středověkého sídla se v objektu čp. 45 dochovalo již přestavěné renesanční jádro, které se dodnes užívá k bydlení. Podsklepené věžovité obydlí na půdorysu čtverce stojí v jižní části vsi, v areálu rozparcelovaného poplužního dvora. Ve zvýšeném přízemí se nachází místnost s pozdně gotickou a renesanční valenou klenbou, s koutovými výsečnicemi a se vzorcem hřebínků.
Dochována jsou i střílnová okénka a kamenné krakorce bývalého prevetu. Palác tvrze měl i horní polopatro, střecha byla stanová, pravděpodobně i s atikou, hlavní patro zpřístupňovala pavlač. Podoba tvrze je vyobrazena v cestopise Jindřicha Hýzrle z Chodů z roku 1612 (originál vyobrazení uložen v knihovně Národního muzea v Praze).

Škola[editovat | editovat zdroj]

Postavena v roce 1872 podle projektu architekta Josefa Zítka, který vlastnil nedaleké lčovické panství. Škola byla v druhé polovině 20. století zrušena a dnes je objekt využíván k soukromým účelům.

Kaple Svatého Jana Nepomuckého[editovat | editovat zdroj]

Postavena v roce 1852. Mešní svatyně s věžičkou nad průčelím prošla v roce 1913 rekonstrukcí. Oltář pochází z poloviny 19. století.

Hradiště Věnec[editovat | editovat zdroj]

Pozůstatky pozdně halštatského až časně laténského hradiště se rozkládají na stejnojmenném vrcholu (765 m) asi 2 km jihozápadně od obce, z velké části právě v jejím katastru.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]