Trojmezenská hornatina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Trojmezenská hornatina
Hlavní hřeben Trojmezenské vrchoviny: Smrčina ze svahu Plechého
Hlavní hřeben Trojmezenské vrchoviny: Smrčina ze svahu Plechého

Nejvyšší bod1 378 m n. m. (Plechý)
Rozloha360 km²

Nadřazená jednotkaŠumava
Sousední
jednotky
Šumavské pláně, Vltavická brázda, Českokrumlovská vrchovina
Podřazené
jednotky
Stožecká hornatina, Plešská hornatina, Stožecká kotlina, Novopecká kotlina, Vítkokamenská hornatina, Výtoňská kotlina, Lučská hornatina

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
NěmeckoNěmecko Německo
RakouskoRakousko Rakousko
Horninyrula, granodiorit, žula
PovodíVltava
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyIB-1C
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Trojmezenská hornatina je geomorfologický podcelek na jihovýchodním okraji Šumavy. Rozprostírá se na ploše 360 km² (je tak druhým nejrozsáhlejším geomorfologickým podcelkem Šumavy) a má průměrnou nadmořskou výšku 856 m. Na západě sousedí s Šumavskými pláněmi, na severu s Vltavickou brázdou, na východě s Českokrumlovskou vrchovinou. Hornatina je vrásno-zlomového původu a je tvořena hlavním podélným hřbetem směru SZ – JV, který je příčným zprohýbáním rozdělen na samostatné horské masívy a kotliny. Ve vrcholových partiích jsou četné skalní útvary vzniklé periglaciálním a glaciálním zvětráváním (Třístoličník, Perník, Koňský vrch, V pařezí, Vyklestilka, Luč).

Geologická stavba[editovat | editovat zdroj]

Trojmezenská hornatina je tvořena z biotitických rul moldanubika, z biotitického granodioritu a dvojslídných granodioritů a žul moldanubického plutonu.

Nejvyšší vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Geomorfologické okrsky[editovat | editovat zdroj]

Hornatina se člení na sedm geomorfologických okrsků:

Podrobné geomorfologické členění uvádí následující tabulka[1]:

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.

Související články[editovat | editovat zdroj]