Mihule potoční

Mihule potoční
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia) Kmen: strunatci (Chordata) Nadtřída: kruhoústí (Cyclostomata) Třída: mihule (Cephalaspidomorphi) Řád: mihulotvární (Petromyzontiformes) Čeleď: mihulovití (Petromyzontidae) Rod: mihule (Lampetra) Bonnaterre, 1788
Binomické jméno
Lampetra planeri Bloch, 1784

Mihule potoční (Lampetra planeri) je v Česku kriticky ohrožený druh mihule z nadtřídy kruhoústí.

Popis

Hadovité tělo je zakončené kruhovitými ústy. Za hlavou se nachází 7 žaberních štěrbin. V zadní části těla je ploutevní lem. Hřbet je tmavý, boky žlutavé a břicho stříbřité. Mihule potoční dorůstá délky až 20 cm.

Výskyt

Obývá především potoky a menší řeky. Vyskytuje se ve Francii, Itálii, na Britských ostrovech a v úmořích Severního a Baltského moře.

Potrava

Larvy mihule potoční se živí detritem a organickými usazeninami v písčitých náplavech, které obývá. Během vývoje v dospělce zakrňuje trávicí trakt, a proto dospělec potravu nepřijímá.

Rozmnožování

Tření probíhá od března do června. Samice v tomto období klade na štěrkové dno asi 1500 jiker. Z nich se líhnou larvy - minohy. Ty se zahrabávají do bahna, kde žijí 3 - 5 let. Na podzim před třením dochází k vývoji v dospělce.

Zajímavost z historie

Mihule byly známy jako kulinářská delikatesa. Jistým způsobem vstoupily do evropských, resp. anglických dějin - poprvé, když se pokrmem z dušených mihulí udusil v roce 1135 anglický král Jindřich I., aniž by po sobě zanechal legitimního mužského potomka, podruhé pak, když v roce 1153 stejným způsobem zemřel Eustach z Boulogne, syn krále Štěpána, který uchvátil Jindřichově dceři Matyldě anglickou korunu, o niž se pak sváděly celé toto období vyčerpávající boje, jež ukončila až Eustachova smrt; anglickým králem se pak stal Matyldin syn Jindřich II.