Mihule potoční
|
|
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
.jpg) |
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Lampetra planeri Bloch, 1784 |
Mihule potoční (Lampetra planeri) je v Česku kriticky ohrožený druh mihule z nadtřídy kruhoústí.
Obsah |
[editovat] Popis
Hadovité tělo je zakončené kruhovitými ústy. Za hlavou se nachází 7 žaberních štěrbin. V zadní části těla je ploutevní lem. Hřbet je tmavý, boky žlutavé a břicho stříbřité. Mihule potoční dorůstá délky až 20 cm.
[editovat] Výskyt
Obývá především potoky a menší řeky. Vyskytuje se ve Francii, Itálii, na Britských ostrovech a v úmořích Severního a Baltského moře.
[editovat] Potrava
Larvy mihule se živí řasami a drobnými živočichy, také jako paraziti na rybách - přijímají tedy smíšenou krev a porušené tkáně. Během vývoje v dospělce zakrňuje trávicí trakt, a proto dospělec potravu nepřijímá.
[editovat] Rozmnožování
Tření probíhá od března do června. Samice v tomto období klade na štěrkové dno asi 1500 jiker.[1] Z nich se líhnou larvy - minohy. Ty se zahrabávají do bahna, kde žijí 3 - 5 let. Na podzim před třením dochází k vývoji v dospělce. Rozmnožuje se močopohlavním otvorem - kloakou.
[editovat] Zajímavost z historie
Mihule byly známy jako kulinářská delikatesa. Jistým způsobem vstoupily do evropských, resp. anglických dějin - poprvé, když se pokrmem z dušených mihulí udusil v roce 1135 anglický král Jindřich I., aniž by po sobě zanechal legitimního mužského potomka, podruhé pak, když v roce 1153 stejným způsobem zemřel Eustach z Boulogne, syn krále Štěpána, který uchvátil Jindřichově dceři Matyldě anglickou korunu, o niž se pak sváděly celé toto období vyčerpávající boje, jež ukončila až Eustachova smrt; anglickým králem se pak stal Matyldin syn Jindřich II.
[editovat] Reference
- ↑ Fritz Terofal, Claus Militz: Sladkovodní ryby. Ikar Praha spol. s r. o., Praha 1997, 1. vydání, ISBN 80-7202-140-0
