Vydra říční

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Vydra říční

Vydra říční
Vydra říční
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída: čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: šelmy (Carnivora)
Čeleď: lasicovití (Mustelidae)
Podčeleď: vydry (Lutrinae)
Rod: vydra (Lutra)
Binomické jméno
Lutra lutra
(Linné, 1758)
Rozšíření vydry říční (hnědě).
Rozšíření vydry říční (hnědě).

Vydra říční (Lutra lutra) je známá lasicovitá šelma a jediný druh vydry vyskytující se na území České republiky. Všeobecně je rozšířená v Evropě, Asii a severní Africe, kde ji můžeme spatřit poblíž stojatých i tekoucích vod, občas se dostane až do moře nebo oceánu, přičemž však požaduje pravidelný přístup k sladké vodě.

Popis[editovat | editovat zdroj]

  • Hmotnost: 3-10 kg
  • Délka těla: 57-80 cm
  • Délka ocasu: 27-55 cm

Vydra říční je velká lasicovitá šelma s protáhlým, štíhlým tělem, krátkými končetinami s plovacími blánami a svalnatým, zužujícím se ocasem. Má krátkou světle až tmavě hnědou srst s bílou spodinou. Přítomnost vydry říční můžeme zaznamenat i podle trusu protáhlého tvaru se zbytky rybích šupin nebo kůstek. Pohlaví se od sebe zbarvením neliší.

Chování[editovat | editovat zdroj]

Vydří nora

Vydra říční žije po většinu roku samotářským způsobem života. Je vysoce teritoriální a žije na území mnohdy větším jak 30 km, které si značí trusem.[1] Velikost teritoria je značně proměnlivá a závisí na množství potravy a kvalitě vod. Své teritorium si však střeží proti jedincům stejného pohlaví, což nám často umožňuje zaznamenat, že se dvě rozdílná teritoria jedinců různého pohlaví překrývají.

Vydra je skvělý plavec a potápěč a ve vodě může vydržet i déle jak 5 min, přičemž může uplavat až 400 m.[2] Na lov se ve většině lokalitách vydává až v pozdní části odpoledne, kdy není sluneční záření tak silné. Vyhrabává si poměrně dlouhou noru s doupětem v hlinitých březích nebo pod kořeny stromů, přičemž do ni bývá často vchod pod vodní hladinou, čímž se stává nepřístupnějším pro mnoho vydřích predátorů. Za jeden den zkonzumuje vydra říční velké množství potravy. Živí se přitom především vodními živočichy, zvláště pak rybami, občas i měkkýši, obojživelníky, drobnými savci nebo mladými vodními ptáky.

Vydra při krmení

Pářit se může v různých částech roku, od února do června. Páření přitom probíhá ve vodě. Délka březosti je značně proměnlivá, ale nejčastěji trvá 63 dnů, přičemž občas dochází i k utajené březosti. V jednom vrhu bývá jedno až čtyři mláďata, která se rodí slepá a téměř neosrstěná. Oči se jim otevírají po 31-34 dnech života, s matkou zůstávají jeden rok a pohlavní dospělosti dosahují ve druhém až třetím roce života. V přírodě se mohou dožít i více jak 18 let.

Ochrana[editovat | editovat zdroj]

Fischotter Lutra lutra1.jpg

Vydry sice mají přirozené nepřátele, ale nejnebezpečnějším nepřítelem je člověk. Během 20. století byl v některých lokalitách jejího areálu rozšíření zaznamenán až drastický pokles volně žijících vyder kvůli jejich náchylnosti na vodu znečištěnou jedovatými látkami, ale svůj podíl na tom jistě má i ilegální lov pro vysoce ceněnou kožešinu a ztráta přirozeného biomu.[3][4] V poslední době se v ČR nejčastěji objevuje zabití dopravními prostředky a úmyslná likvidace rybáři.[5]

V mnohých částech Evropy se však díky přísným záchranářským opatřením podařilo stav vydry říční znovu stabilizovat. V mnoha státech také platí přísná ochranářská opatření až dodnes a za jeho porušení se vybírají přísné pokuty.

Dle Červeného seznamu IUCN z roku 2001 se zatím jedná o téměř ohrožený druh.[6]

Ani v České republice, kde je v současné době vyhodnocena jako kriticky ohrožený druh, se nevyhnul vysoký pokles populací. Dnes ji můžeme zastihnout kdekoliv na vhodných tocích, ale nejhojněji se vyskytuje na Plzeňsku, Šumavě, jihočeské pánvi na Českomoravské vrchovině, vzácněji pak na Ohři, v severozápadních Čechách nebo na Dyji. V poslední době byl potvrzen rovněž výskyt v Českém Švýcarsku.[7]

Ochranou vydry v Česku se zabývá Český nadační fond pro vydru.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://links.jstor.org/sici?sici=0030-1299%281968%2919%3A1%3C81%3ATOTOLL%3E2.0.CO%3B2-2&size=SMALL&origin=JSTOR-reducePage
  2. Gaisler, J., Dungel, J.: Atlas savců České a Slovenské republiky. Praha, Academia, 2002. ISBN 80-200-1026-2
  3. http://www.english-nature.org.uk/lifeinukrivers/species/otter.html
  4. http://www.jncc.gov.uk/ProtectedSites/SACSelection/species.asp?FeatureIntCode=S1355
  5. http://www.casopis.ochranaprirody.cz/Vyzkum-a-dokumentace/databaze-udaju-o-uhynulych-jedincich-vydry-ricni-v-cr.html
  6. http://www.iucnredlist.org/search/details.php/12419/all
  7. Anděra M., Horáček I. (2005): Poznáváme naše savce, 2. doplněné vydání, Sobotales, Praha

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]