Jezevec lesní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Jezevec lesní

Popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: šelmy (Carnivora)
Čeleď: lasicovití (Mustelidae)
Podčeleď: jezevci (Melinae)
Rod: jezevec (Meles)
Binomické jméno
Meles meles
Linnaeus, 1758
Mapa s rozšířením
Mapa s rozšířením

Jezevec lesní (Meles meles) je savec, jenž obývá kromě severní Skandinávie celou Evropu, Krétu, Malou Asii a odtud až na Dálný východ. Na lovení jezevců byla vyšlechtěna speciální psí plemena – jezevčíci.

Stavba těla[editovat | editovat zdroj]

Na území ČR je největší lasicovitou šelmou, váží 10 až 20 kg, dlouhý je až 85 cm a s ocasem má metr. V porovnání s ostatními lasicovitými šelmami má jezevec zcela odlišný tvar těla, zavalitou postavu. Má téměř bílou hlavu, jen přes oči má široké černé pruhy. Srst je žlutošedá s černými a bílými konci., hrubou a štětinatou. Došlapuje na celá chodidla (ploskonožec) a tlapy má opatřeny pěti velkými drápy. Uši má malé.

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

Jezevčí nora

Vyhrabává si noru ve vyvýšeném terénu. Je vždy hodně členitá s mnoha chodbami a komorou ve středu, kde spí. Nora může být až 5 m hluboká. Přes zimu omezuje svoji aktivitu, hodně spí, ale do skutečného zimního spánku se sníženou tělesnou teplotou neupadá.[1] Je velmi čistotný – trus ukládá mimo noru, neobjevují se zde ani zbytky potravy na rozdíl třeba od nor lišek. Živí se hmyzem, dešťovkami, hraboši, vejci, semeny, houbami, kořínky, občas i zdechlinou – je všežravec.[2]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Jezevčí páření se nazývá chrujení. Mláďatům, kterých se rodí 1-5, se otevírají oči po 3 týdnech. Jsou kojena přibližně 10 týdnů a po 5 měsících se osamostatňují. Dospělosti dosahují ve věku 1,5 - 2 let.[3]. Jezevci se dožívají věku až 15 let.[1]

Početnost[editovat | editovat zdroj]

Stopy jezevce v rámci naučné stezky NPR Kladské rašeliny

I přes jeho velký počet se zakládají záchranné stanice, kde chovají tyto jezevce a těch je v Česku asi 50. Jezevec je těžko spatřitelný.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Jezevec obývá mírné pásmo Evropy a Asie. Rozšířen je téměř v celé Evropě (včetně britských ostrovů) jižně od polárního kruhu a v celé Asii až po Japonsko na východě, po střední Ob na severu a po Izrael, Irán, Tibet a jižní Čínu na jihu. S oblibou vyhledává lesy prostoupené poli a lukami, kde nachází možnosti budovat své složité nory a dostatek potravy.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b REICHHOLF, Josef. Savci. Praha : Ikar, 1996. ISBN 80-85944-37-5. S. 146-149.  
  2. HANZÁK, Jan. Naši savci. Praha : Albatros, 1970. Kapitola Jezevec lesní, s. 284.  
  3. Pelikán, J., Gaisler, J., Rödl, P.: Naši savci, Praha 1979, s. 83.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu