Králík divoký
|
|
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Králík divoký
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Oryctolagus cuniculus L., 1758 |
Králík divoký (též králík evropský, vědecky Oryctolagus cuniculus) je původně jihoevropský druh králíka. Ve své původní domovině je jeho populace decimována, naproti tomu však byl introdukován do řady nových zemích, v některých s vyloženě katastrofálními následky. V Austrálii je považován za jeden z nejhorších invazních druhů a snaha o kontrolu jeho populace odčerpává obrovské sumy ze státních rozpočtů. U nás jeho stavy zredukovala infekční myxomatóza.
Obsah |
[editovat] Stavba těla
Dosahuje velikosti 40-50 cm, ocásek je do 7 cm délky, váží do 2 kg. Uši i nohy má oproti zajícům krátké. Patří k hrabavým zvířatům, přední nohy má silné.
[editovat] Způsob života
Žije v koloniích a své území provrtává množstvím králičích nor. Má obrovské rozmnožovací schopnosti, samice vrhá 3-5× ročně 6 až 12 mláďat. Mláďata jsou 10 dní po narození slepá. Jsou to býložravci.[1]
Existují vyšlechtěná plemena králíků chovaná v malochovech pro maso či jako domácí mazlíčci.
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ HANZÁK, Jan. Naši savci. Praha : Albatros, 1970. Kapitola Králík divoký, s. 128.
[editovat] Související články
[editovat] Externí odkazy
|
||||||||||||||
.jpg)
