Násyp

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Násyp, starší název násep, je umělá vyvýšená stavba v terénu, vzniklá nasypáním materiálu (obvykle zemina, kamení, hlušina). Násep může sloužit jako součást opevnění, součást dopravních staveb (například součást železničního spodku nebo podklad silnice), protihluková bariéra či jen uložení nepotřebného sypkého materiálu.

Od stavebně podobné sypané hráze se liší tím, že obvykle není požadována nepropustnost vody. Naopak bývají v náspech často budovány propustky a mosty, které mají zamezit tomu, aby se násep stal hrází. Nesprávné umístění mostů v náspu způsobilo například že povodeň v roce 1845 zaplavila velkou část Břeclavi.

Technologie budování náspů[editovat | editovat zdroj]

Ztracené lešení[editovat | editovat zdroj]

Technologie ztraceného lešení byla používána především při budování železničních tratí. V ose budoucí trati bylo postaveno dřevěné lešení, vysoké jako budoucí násep. Po vrcholu lešení vedla stavební dráha. Z místa, kde byl budován zářez, se po této dráze přivážel materiál, který se z lešení vyklápěl. Rostoucí násep postupně lešení zakryl a to se v něm ponechalo.

vrstvený násyp[editovat | editovat zdroj]

Dnes nejčastěji používaná metoda. Násypový materiál je navážen a hutněn po vrstvách o předepsané tloušťce. Hutnění probíhá obvykle strojně, v okolí tenkostěnných přesypaných konstrukcí bývá předepsáno ruční hutnění.

vylehčený násyp[editovat | editovat zdroj]

Pro zamezení nadměrných deformací a případných sesuvů kvůli přitížení terénu se někdy používají vylehčené násypy - buď se použije pórovitý materiál (liapor nebo i polystyrén, který byl v Česku poprvé použit na dálnici D1 v úseku Vyškov-Mořice.[1]

Silniční násypy[editovat | editovat zdroj]

Pro stavbu silnic platí ČSN 73 6133 Návrh a provádění zemního tělesa pozemních komunikací[2]. Násypový materiál musí splňovat kritéria namrzavosti a propustnosti (podle toho se zeminy dělí na vhodné a nevhodné do násypů). U silnic je vysoký násyp považován za potenciálně nebezpečné místo, proto se v místě, kde je výška násypu vyšší než 3 metry (4 metry u polních cest) osazují svodidla.

U vysokých násypů je nutné sledovat jeho sedání, při výstavbě se osazují zařízení geodetického monitoringu. V některých případech se u vysokých násypů zřizují přitěžovací lavice z násypového materiálu.

Svahy tělesa násypu se podle ČSN 73 6133 navrhují v rozmezí 1:1 – 1:2,5

Železniční násypy[editovat | editovat zdroj]

U železničních násypů není nutné osazovat záchytná zařízení, proto se na rozdíl od silničních většinou navrhují svahy v jednotném sklonu. Násyp je považován za spodní stavbu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Využití polystyrenu v náspu dálniční konstrukce
  2. Anotace ČSN 73 6133