Lyska černá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Lyska černá

Lyska černá
Lyska černá
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: krátkokřídlí (Gruiformes)
Čeleď: chřástalovití (Rallidae)
Rod: lyska (Fulica)
Binomické jméno
Fulica atra
Linné, 1758
Rozšíření lysky černé.
Rozšíření lysky černé.
Hnízdo lysky černé s mláďaty

Lyska černá (Fulica atra, syn. Fulica prior) je středně velký plovavý pták široce rozšířený na velkém území Eurasie, v Indonésii, Austrálii a severní Africe (viz mapka níže).

Popis[editovat | editovat zdroj]

  • Délka těla: 37 - 42 cm
  • Rozpětí křídel: 70 cm
  • Hmotnost: 0,6 - 1,2 kg
Lyska černá

Lyska černá má robustní tělo celé porostlé lesklým černým peřím. Odlišné barvy je pouze bílý zašpičatělý zobák a čelní štítek, červené oči a šedé končetiny, na kterých nemá plovací blány, ale pouze kožní lem. Mezi pohlavími je slabě vyvinut sexuální dimorfismus. Samec má o něco větší čelní štítek než samice, zbarvením se od sebe neliší. Nezralí ptáci jsou barvitější, postrádají čelní štítek a mají bíle zbarvenou přední část hrdla. Čelní štítek bývá navíc o něco větší na jaře než na podzim. Při plavání lyska navíc kývá hlavou střídavě dopředu a dozadu a před potopením provádí jakousi „šipku“.

Chování[editovat | editovat zdroj]

Lyska černá je typickým obyvatelem stojatých vod všeho druhu, v městech ji můžeme spatřit především v zimě, kdy se stěhuje na parková jezírka. Je částečně tažná. Část evropské a asijské populace se stěhuje na jih a západ a opouští již zamrzlé vody.

Potravu vyhledává především ve vodě a tvoří ji různé druhy vodních rostlin, malí vodní živočichové nebo případě části rostlin rostoucích na břehu. Pokud je vyplašena, s cákáním se nejprve rozbíhá po vodě a mohutně plácá křídly. To může navodit dojem, že nejde o dobrého letce, ale opak je pravdou a nejčastěji se prokazuje při jejich mnohdy dlouhých migracích.

Lyska černá patří mezi poměrně hlučné ptáky s bohatou škálou zvuků. Nejvíce se ozývá při hnízdění nebo vyplašení, přičemž se samice ozývá chraptivým „kev“ a samec ostrým „pix“ nebo „psssi“.

Během období rozmnožování se u samců lysky černé projevuje neobvyklá agrese a masivní bránění svého teritoria, které trvá až do konce hnízdění. Ostrůvkovité a kopcovité hnízdo si staví z vodních rostlin, větviček a rákosu a je vždy umístěné v těsné blízkosti s vodou. Mnohdy buduje ještě jedno hnízdo určené k přespání nebo odpočinku dospělých ptáků. Hnízdí od dubna do května a klade 6 až 15 bíločerných vajec. Mláďata se líhnou po 22 dnech a jsou krmena oběma rodiči. Při nedostatku potravy se však u dospělců objevuje mezi brodivými ptáky neobvyklá agrese v podobě silného klování, které se může vychýlit až k usmrcení několika mláďat.[1] Jedná se o poměrně dlouhověký druh, který se může dožít i více jak 15 let.

Výskyt a početnost v ČR[editovat | editovat zdroj]

V České republice se jedná o běžný druh vyskytující se na 76-80 % území. Počet hnízdících párů se odhaduje na 20-40 tisíc (v roce 1989 to bylo 30-60 tisíc)[2]. Je též předmětem Dohody o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků (AEWA).

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

U lysky černé rozeznáváme 4 poddruhy:

Zdroje a reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Eurasian Coot na anglické Wikipedii a Łyska na polské Wikipedii.

  1. Attenborough, David, Life of Birds, ISBN 978-0-691-01633-7.
  2. Šťastný, K., Bejček, V., Hudec, K., 2006: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice, Praha, Aventinum.