Jezero
Jezero je vodní nádrž, která je napájena povrchovou, srážkovou popř. podzemní vodou a není součástí světového oceánu. Celosvětově zaujímají jezera 1,8 % povrchu pevniny. Některá velká bezodtoká jezera se nazývají „vnitrozemskými moři“, zejména pokud obsahují slanou vodu (např. Kaspické moře, Mrtvé moře, Saltonské moře). Zkoumáním jezer se zabývá věda zvaná limnologie.
Jezera mohou být přirozeného nebo umělého původu. V češtině je slovo jezero součástí pojmenování jen několika přehradních nádrží (např. Ivanské jezero) a rybníků (např. Máchovo jezero).
Obsah |
Klasifikace jezer [editovat]
Podle chemických vlastností vody [editovat]
- sladkovodní jezera (Ladožské jezero, Ontario)
- slaná jezera (Kaspické moře, Mrtvé moře)
- smíšená jezera – jedna část jezera má slanou vodu, druhá sladkou (Neziderské jezero, Balchaš)
- hořká jezera (Velké Hořké jezero)
Podle způsobu vzniku [editovat]
- tektonická
- sopečná (vulkanická)
- ledovcová
- sesuvová
- termokrasová
- fluviální
- limanová
- eolická
- meteoritická
- krasová
- organogenní
- antropogenní (např. písníky, zatopené lomy atd.)
Jezera mají často kombinovaný původ např. tektonicko-ledovcový (Ladožské jezero), tektonicko-krasový (Skadarské jezero), kdy se na vzniku a tvarování jezerní pánve podílí více různých geomorfologických pochodů.
Podle jejich přítoků a odtoků [editovat]
- průtočná jezera tj. jezera s přítoky a alespoň jedním odtokem – např. Ladožské jezero
- bezpřítoková jezera (jsou napájena pouze podzemní a dešťovou vodou)
- bezodtoková jezera (mají pouze přítoky) – např. Aralské jezero
- jezera bez přítoků a bez odtoků – např. Jezírko v Praze-Hlubočepích
Zajímavosti [editovat]
- nejhlubší jezero je Bajkal
- největším jezerem je reliktní jezero Kaspické moře a to jak podle rozlohy tak i podle objemu
- nejvyšší vlny se tvoří na Velkých jezerech v Severní Americe, kde mohou dosáhnout až výšky 6 metrů[1]
- největší vliv slapových sil lze pozorovat u Michiganského jezera v USA, kde dochází ke vzdutí hladiny až o 7 cm[2]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ KÖSSL, Roman; CHÁBERA, Stanislav. Základy fyzické geografie : přehled hydrogeografie. České Budějovice : Jihočeská univerzita, 1999. ISBN 80-7040-348-9. s. 120.
- ↑ KÖSSL, Roman; CHÁBERA, Stanislav. Základy fyzické geografie : přehled hydrogeografie. České Budějovice : Jihočeská univerzita, 1999. ISBN 80-7040-348-9. s. 121.
