Jezero

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Jezero (v případě malých rozměrů jezírko) je vodní nádrž na pevnině nebo ostrově, která přijímá povrchovou, srážkovou popř. podzemní vodu a není součástí světového oceánu. Celosvětově zaujímají jezera 1,8 % povrchu pevniny. Některá jezera se nazývají „vnitrozemskými moři“, zejména pokud obsahují slanou vodu (např. Kaspické moře, Mrtvé moře, Saltonské moře). Zkoumáním jezer se zabývá věda zvaná limnologie.

Obsah 1 Klasifikace jezer 1.1 Podle vody 1.2 Podle způsobu vzniku 1.3 Podle jejich přítoků a odtoků 2 Zajímavosti 3 Odkazy 3.1 Reference 3.2 Související články

[editovat] Klasifikace jezer

[editovat] Podle vody

• sladkovodní jezera (Ladožské jezero, Ontario)
• slaná jezera (Kaspické moře, Mrtvé moře)
• smíšená jezera – jedna část jezera má slanou vodu, druhá sladkou (Neziderské jezero, Balchaš)
• hořká jezera (Velké Hořké jezero)

[editovat] Podle způsobu vzniku

• tektonická
• sopečná (vulkanická)
• ledovcová
• sesuvová
• termokrasová
• fluviální
• limanová
• eolická
• meteoritická
• krasová
• organogenní

Nutno podotknout, že jezera mají často kombinovaný původ např. tektonicko-ledovcový (Ladožské jezero), tektonicko-krasový (Skadarské jezero), kdy se na vzniku a tvarování jezerní pánve podílí více různých geomorfologických pochodů.

[editovat] Podle jejich přítoků a odtoků

• průtočná jezera tj. jezera s přítoky a alespoň jedním odtokem – např. Ladožské jezero
• bezpřítoková jezera (jsou napájena pouze podzemní a dešťovou vodou)
• bezodtoková jezera (mají pouze přítoky) – např. Aralské jezero
• jezera bez přítoků a bez odtoků – např. Jezírko v Praze-Hlubočepích

[editovat] Zajímavosti

• nejhlubší jezero je Bajkal
• největším jezerem je reliktní jezero Kaspické moře a to jak podle rozlohy tak i podle objemu
• nejvyšší vlny se tvoří na Velkých jezerech v Severní Americe, kde mohou dosáhnout až výšky 6 metrů^[1]
• největší vliv slapových sil lze pozorovat u Michiganského jezera v USA, kde dochází ke vzdutí hladiny až o 7 cm^[2]

[editovat] Odkazy

Související články obsahuje Portál Geografie

[editovat] Reference

1. ↑ KÖSSL, Roman; CHÁBERA, Stanislav. Základy fyzické geografie : přehled hydrogeografie. České Budějovice : Jihočeská univerzita, 1999. ISBN 80-7040-348-9. s. 120.
2. ↑ KÖSSL, Roman; CHÁBERA, Stanislav. Základy fyzické geografie : přehled hydrogeografie. České Budějovice : Jihočeská univerzita, 1999. ISBN 80-7040-348-9. s. 121.

[editovat] Související články

• Seznam českých jezer
• Největší jezera světa podle rozlohy

Tento geografický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

z • d • e Druhy jezer Podle způsobu vzniku tektonické (riftové • reliktní • vrásné • kryptoexplozivní) • sopečné (kráterové • kalderové • hrazené lávovými proudy • maar) • ledovcové (proglaciální • evorzní • karové • morénové • fjordové • oka) • sesuvové • termokrasové (alasové • pingové) • fluviální (erozní • meandrové • deltové • tůň) • pobřežní jezero (limanové • lagunové) • eolické (přesypové • deflační) • meteoritické • krasové (poljové • závrtové • solné) • organogenní (rašelinné • korálové • bobří • umělé) Podle obsahu organických látek dystrofní • eutrofní • polytrofní • hypertrofní • mezotrofní • oligotrofní • saprotrofní Podle obsahu neorganických látek hořké • sladkovodní • slané • brakické • smíšené Podle přítoku a odtoku vody průtočné • bezodtoké • bezpřítokové