Jezero
Tento článek není ozdrojován a může obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s předmětem článku dostatečně seznámeni, pomozte prosím vylepšit tento článek doplněním věrohodných zdrojů, které dokládají uvedená tvrzení.
Jezero je vodní nádrž, jež se nedá jednoduchým způsobem vypustit[zdroj?] (na rozdíl od přehradních nádrží a rybníků), je napájena povrchovou, srážkovou popř. podzemní vodou a není součástí světového oceánu. Celosvětově zaujímají jezera 1,8 % povrchu pevniny. Některá velká bezodtoká jezera se nazývají „vnitrozemskými moři“, zejména pokud obsahují slanou vodu (např. Kaspické moře, Mrtvé moře, Saltonské moře). Zkoumáním jezer se zabývá věda zvaná limnologie.
V běžném jazyce se jezero říká v širším (přeneseném) smyslu i některým umělým nádržím, například přehradním nádržím a výjimečně i rybníkům (Máchovo jezero).
Obsah |
[editovat] Klasifikace jezer
[editovat] Podle chemických vlastností vody
- sladkovodní jezera (Ladožské jezero, Ontario)
- slaná jezera (Kaspické moře, Mrtvé moře)
- smíšená jezera – jedna část jezera má slanou vodu, druhá sladkou (Neziderské jezero, Balchaš)
- hořká jezera (Velké Hořké jezero)
[editovat] Podle způsobu vzniku
- tektonická
- sopečná (vulkanická)
- ledovcová
- sesuvová
- termokrasová
- fluviální
- limanová
- eolická
- meteoritická
- krasová
- organogenní
- antropogenní (např. písníky, zatopené lomy atd.)
Jezera mají často kombinovaný původ např. tektonicko-ledovcový (Ladožské jezero), tektonicko-krasový (Skadarské jezero), kdy se na vzniku a tvarování jezerní pánve podílí více různých geomorfologických pochodů.
[editovat] Podle jejich přítoků a odtoků
- průtočná jezera tj. jezera s přítoky a alespoň jedním odtokem – např. Ladožské jezero
- bezpřítoková jezera (jsou napájena pouze podzemní a dešťovou vodou)
- bezodtoková jezera (mají pouze přítoky) – např. Aralské jezero
- jezera bez přítoků a bez odtoků – např. Jezírko v Praze-Hlubočepích
[editovat] Zajímavosti
- nejhlubší jezero je Bajkal
- největším jezerem je reliktní jezero Kaspické moře a to jak podle rozlohy tak i podle objemu
- nejvyšší vlny se tvoří na Velkých jezerech v Severní Americe, kde mohou dosáhnout až výšky 6 metrů[1]
- největší vliv slapových sil lze pozorovat u Michiganského jezera v USA, kde dochází ke vzdutí hladiny až o 7 cm[2]
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ KÖSSL, Roman; CHÁBERA, Stanislav. Základy fyzické geografie : přehled hydrogeografie. České Budějovice : Jihočeská univerzita, 1999. ISBN 80-7040-348-9. S. 120.
- ↑ KÖSSL, Roman; CHÁBERA, Stanislav. Základy fyzické geografie : přehled hydrogeografie. České Budějovice : Jihočeská univerzita, 1999. ISBN 80-7040-348-9. S. 121.
[editovat] Související články
|
||||||||||||||
