Podzemní voda
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Podzemní voda zahrnuje všechnu vodu, která se nachází pod zemským povrchem, zejména v pórech mezi částicemi půdy a v místech, kde je narušena kontinuita hornin. Výzkumem podzemní vody se zabývá hydrogeologie. Podzemní voda tvoří okolo 20 % světových zásob sladké vody, využívá se často jako zdroj vody.
Obsah |
[editovat] Formy
Voda pod zemským povrchem může být přítomna ve formách:
- adsorbční – voda, kterou pomocí slabých vazebných interakcí adsorbují částice horniny
- kapilární – voda, jejíž pohyb určují převážně kapilární jevy. Nachází se v kapilárním pásmu mezi hladinou podzemní vody a zemským povrchem
- gravitační – voda, jejíž pohyb určují hlavně účinky gravitační síly. Pokud se jednotlivé kapky vody spojují a tvoří dlouhodobé nebo trvalé těleso, nazývá se toto těleso zvodeň
[editovat] Původ
Většina vody pod zemským povrchem pochází ze vsaku povrchové vody, ta se nazývá vadózní podzemní voda. Část této vody může být po dlouhá geologická období uzavřena mezi nepropustnými vrstvami a tuto podzemní vodu pak označujeme jako fosilní. Pokud vystupuje z nitra Země, jedná se o juvenilní podzemní vodu. Ta může vyvěrat například v vulkanických oblastech a v tektonických zlomech. Voda, která zůstane v sedimentu, který se do ní ukládal, se nazývá konátní. Organického původu je tzv. naftová voda.
[editovat] Literatura
- Meadowsová, D., Randers, J.: Překročení mezí, Argo, 1992, ISBN 80-85794-83-7 — obsahuje kapitolu věnovanou vyčerpávání podzemní vody
