Podzemní voda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Krasová jezírka jsou jednou z forem podzemní vody

Podzemní voda zahrnuje všechnu vodu, která se nachází pod zemským povrchem, zejména v pórech mezi částicemi půdy a v místech, kde je narušena kontinuita hornin. Tvoří 30 % veškeré sladké vody na Zemi. Výzkumem podzemní vody se zabývá hydrogeologie. Podzemní voda tvoří okolo 20 % dostupných světových zásob sladké vody, využívá se často jako zdroj pitné i užitkové vody.

Pokud obsah rozpuštěných minerálních látek nebo plynů překročí stanovenou hranici, označuje se tato voda jako minerální voda; opakem je prostá podzemní voda.

Formy[editovat | editovat zdroj]

Voda pod zemským povrchem může být přítomna ve třech hlavních formách:[1]

Oblast s absorpční a kapilární vodou se označuje jako provzdušnělé pásmo. Oblast s gravitační vodou, ležící obvykle pod ním, se nazývá zvodnělé pásmo.[1]

Původ[editovat | editovat zdroj]

Podzemní voda se může do podzemní dostávat z povrchu, nebo naopak vyvěrat z nitra Země.[1]

  • Většina vody pod zemským povrchem pochází ze vsaku povrchové vody, ta se nazývá vadózní podzemní voda. Část této vody může být po dlouhá geologická období uzavřena mezi nepropustnými vrstvami – tuto podzemní vodu pak označujeme jako fosilní.
  • Pokud vystupuje z nitra Země, jedná se o juvenilní podzemní vodu. Ta může vyvěrat například ve vulkanických oblastech a v tektonických zlomech. Voda, která zůstane v sedimentu, který se do ní ukládal, se nazývá konátní. Organického původu je tzv. naftová voda.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Podzemní voda [online]. Ústav geotechniky Fakulty Stavební VUT v Brně, [cit. 2014-08-14]. Kapitola Původ podzemní vody. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]