Podzemní voda
Podzemní voda zahrnuje všechnu vodu, která se nachází pod zemským povrchem, zejména v pórech mezi částicemi půdy a v místech, kde je narušena kontinuita hornin. Výzkumem podzemní vody se zabývá hydrogeologie. Podzemní voda tvoří okolo 20 % světových zásob sladké vody, využívá se často jako zdroj vody. Prostá podzemní voda se označuje jako minerální voda tehdy, když obsah rozpuštěných minerálních látek nebo plynů překročí určitou stanovenou hranici.
Obsah |
Formy [editovat]
Voda pod zemským povrchem může být přítomna ve formách:
- Adsorpční – voda, kterou pomocí slabých vazebných interakcí adsorbují částice horniny.
- Kapilární – voda, jejíž pohyb určují převážně kapilární jevy. Nachází se v kapilárním pásmu mezi hladinou podzemní vody a zemským povrchem.
- Gravitační – voda, jejíž pohyb určují hlavně účinky gravitační síly. Pokud se jednotlivé kapky vody spojují a tvoří dlouhodobé nebo trvalé těleso, nazývá se toto těleso zvodeň.
Původ [editovat]
Většina vody pod zemským povrchem pochází ze vsaku povrchové vody, ta se nazývá vadózní podzemní voda. Část této vody může být po dlouhá geologická období uzavřena mezi nepropustnými vrstvami a tuto podzemní vodu pak označujeme jako fosilní. Pokud vystupuje z nitra Země, jedná se o juvenilní podzemní vodu. Ta může vyvěrat například ve vulkanických oblastech a v tektonických zlomech. Voda, která zůstane v sedimentu, který se do ní ukládal, se nazývá konátní. Organického původu je tzv. naftová voda.
Literatura [editovat]
- Meadowsová, D., Randers, J.: Překročení mezí, Argo, 1992, ISBN 80-85794-83-7 — obsahuje kapitolu věnovanou vyčerpávání podzemní vody
