Státní hranice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hranice mezi Slovenskem a Polskem u řeky Dunajec

Státní hranice je hranice, která definuje vnitřní území každého státu. Stanovena bývá prostřednictvím mezinárodní smlouvy a v terénu je pak vyznačena hraničními kameny, sloupy či mezníky. Státní hranice se v převážné většině zemí smí oficiálně překračovat jen na místech označených a k tomu určených jako hraniční přechody. Výjimku tvoří tzv. vnitřní schenghenské hranice v rámci EU/EHP, na nichž platí zvláštní režim a tyto je povoleno překračovat (bez kontrol) v každém místě, s výjimkou míst, kde je to přímo zakázáno (např. národní parky, vojenské prostory nebo místa, která jsou zdraví a životu nebezpečná). Členské státy však mohou v případě potřeby krátkodobě kontroly na svých vnitřních hranicích obnovit.

Státní hranice může být buď přirozená (orografická), jdoucí např. po hřebenech hor nebo vodními toky, či umělá (geometrická), která je vedena bez ohledu na přírodní překážky. K tomu může dojít např. po ukončení války (hranici Maďarska stanovila Trianonská smlouva jako výsledek válečné prohry Uherska, podobně bylo vytvořeno nárazníkové pásmo na Kypru). Umělé hranice někdy prochází i městy (Český Těšín/Cieszyn, České Velenice/Gmünd, Komárno/Komárom, Štúrovo/Esztergom, Görlitz/Zgorzelec, Jeruzalém, Rafáh, Nikósie, El Paso/Ciudad Juárez). Geometrickou je také tzv. hranice astronomická, určená poledníkem či rovnoběžkou, jako je tomu např. u části hranice mezi USA a Kanadou. Jestliže jsou při vzniku nového státu respektovány původní administrativní hranice (např. při rozdělení Českoslovenka), hovoří se o zachování principu uti possidetis.[1]

Vytyčení státní hranice[editovat | editovat zdroj]

Vytyčení státní hranice se provádí ve dvou fázích:[1]

  1. Delimitace – Hranice je nejdříve vymezena mezinárodní smlouvou, ať už jen dvoustrannou nebo i vícestrannou, jako je tomu u mírových smluv. Jednotlivé body hranice a přibližný průběh hraniční linie zachycuje mapa malého měřítka, která je součástí smlouvy.
  2. Demarkace – Provádí ji přímo v terénu zvláštní komise, v níž mají své zástupce všechny dotčené státy. Zajišťuje postavení hraničních znaků a o vytyčení sepisuje demarkační protokol, jehož součástí je i podrobná mapa o velkém měřítku.

Státní hranice v číslech[editovat | editovat zdroj]

Pohraničí a příhraničí[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Pohraničí.

Pohraničí je území podél nebo blíže státních hranic. Pohraničí nezahrnuje území sousedního státu. Příhraničí je oblast ležící při hranici se sousedním státem a zahrnuje i pohraniční území sousedního státu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b POTOČNÝ, Miroslav; ONDŘEJ, Jan. Mezinárodní právo veřejné. Zvláštní část. Praha : C. H. Beck, 2006. ISBN 80-7179-536-4. S. 137–139.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]