Chřástal polní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Chřástal polní

Corncrake (Crex crex).jpg
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: krátkokřídlí (Gruiformes)
Čeleď: chřástalovití (Rallidae)
Rod: chřástal (Crex)
Binomické jméno
Crex crex
Linnaeus, 1758
Rozšíření chřástala polního
Rozšíření chřástala polního
Hlas

Chřástal polní (Crex crex) je středně velký monotypický[1] druh chřástala z řádu krátkokřídlých.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Menší než koroptev (délka těla 22–25 cm), štíhlý. Celkové zbarvení je šedavě žlutohnědé, svrchu černě skvrnité, s kaštanově hnědými křídly a boky, které jsou navíc světle příčně proužkované, modrošedým očním proužkem a šedou stranou hrudi (u samice méně nápadnou). Zobák je hnědý s tmavou špičkou, nohy světle masové.[1][2]

Hlasem je zvláště za soumraku a v noci slyšitelné, vytrvale opakované chřást chřást.[1]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Hnízdí v rozmezí od západní Evropy po střední Asii. Tažný, evropští ptáci zimují hlavně v subsaharské Africe. Přílet na naše území probíhá hlavně v květnu, odlet od září do října.[1]

V České republice hnízdí roztroušeně na celém území, hlavně ve vyšších polohách. Po dočasném ústupu a úbytku počtů se opět rozšiřuje, jeho početnost se odhaduje na 1500-1700 párů (ve srovnání s 200-400 páry v roce 1989).[3] Zvláště chráněný jako silně ohrožený druh.[4]

Hnízdí na vlhkých loukách, ale také na loukách s vysokým porostem a pastvinách.[2]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

V potravě převládá živočišná složka, tvořená hlavně hmyzem, ale i červy, měkkýši a pavoukovci. Rostlinou složku, zastoupenou zvláště na podzim, tvoří semena a zelené části rostlin.[1]

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

Sukcesivně polygamní druh, hnízdící 1x až 2x ročně. Samci zůstávají se samicemi pouze krátce (obvykle 7-10 dnů), poté je opouští a začínají hledat další samice, někdy i značně daleko od místa prvního hnízdění (jsou známy přesuny i na stovky kilometrů, např. ze Šumavy do západního Švýcarska). Veškerou hnízdní péči obstarává samice. Hnízdo je na zemi, snůška čítá 9-11 (7-13) zelenavých, nažloutle zelených až světle hnědožlutých, tmavě skvrnitých vajec o velikosti 36,7 x 26,4 mm. Inkubační doba trvá 16-19 dnů. Mláďata opouští hnízdo krátce po vylíhnutí a již po 3-4 dnech se krmí sama. V případě prvního hnízdění samici opouští už ve věku 12 dnů, vzletná jsou však po 5 týdnech a plné vyspělosti dosahují až ve stáří 7-8 týdnů.[1][5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f HUDEC, Karel; ŠŤASTNÝ, Karel a kol.. Fauna ČR Ptáci 2/I. Praha : Academia, 2005. ISBN 80-200-0382-7.  
  2. a b SVENSON, L. a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha : Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6.  
  3. ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha : Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7.  
  4. Seznam zvláště chráněných druhů ptáků v ČR [online]. Česká společnost ornitologická, [cit. 2011-12-18]. Dostupné online.  
  5. DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha : Academia, 2001. ISBN 978-80-200-0927-2.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]