Grafit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Grafit (tuha)
Grafit (tuha)
Grafit (tuha)
Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec C
Identifikace
Barva černá až šedá
Vzhled krystalu jemně lupenité, zrnité, zemité
až celistvé agregáty
Soustava šesterečná
Tvrdost 1-2
Lesk kovově lesklý až matný
Štěpnost velmi dokonalá podle (0001)
Vryp tmavošedý až černý
Hustota 2,1–2,3 g/cm³
Rozpustnost s kyselinami nereaguje
Ostatní na omak mastný

Grafit (Werner, 1789), chemický vzorec C, je šesterečný minerál.
Název pochází z řeckého grafein - psát. Patří mezi nekovové minerály. Starší název pro grafit je tuha.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Tvoří pigment ve vápencích a jílovitých břidlicích. Ložiska grafitu vznikají při přeměně usazených hornin ze zbytků organických látek a tvoří vrstvy nebo čočkovitá tělesa v rulách, svorech, fylitech nebo mramorech. Může být také magmatického původu - nalézá se v pegmatitech.

Morfologie[editovat | editovat zdroj]

Tvoří šupinky, ploténky, sférické agregáty, zemité výplně. Krystaly se vyskytují v přírodě vzácně, mají tvar hexagonálních tabulek.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Fyzikální vlastnosti: Píše po papíře, otírá se o prsty (má tvrdost 1), na omak mastný, hustota 2,1 - 2,3 g/cm³ (kolísá vlivem přimíšenin), štěpnost dokonalá podle {0001}, lom nerovný. Bod tání je cca 3 000 °C, dobře vede elektrický proud.
  • Optické vlastnosti: Barva: černá, tmavě až ocelově šedá. Vryp je tmavě ocelově šedý a lesklý. Průhlednost: neprůhledný. Lesk: kovový až matný
  • Chemické vlastnosti: Tvořen uhlíkem s příměsemi H, N, CO2, CH4, SiO2 aj. V kyselinách nerozpustný, reaguje pouze s HNO3 při povaření.

Polymorfie[editovat | editovat zdroj]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Díky vlastnostem je velmi široké. Z běžných předmětů ho nalezneme v tužkách, tzv. uhlíky jsou součástí elektromotorů různých domácích spotřebičů (mixér, automatická pračka, vysavač aj.)
Grafit slouží jako moderátor v některých typech jaderných reaktorů.
V metalurgickém průmyslu se vzhledem k jeho značné tepelné odolnosti z něho vyrábějí tavicí kelímky, vyzdívky nístěje vysoké pece, jako separátor slouží na vymazávání slévárenských forem.
Z grafitu se vyrábějí elektrody pro elektrolytickou výrobu hliníku nebo křemíku, elektrody do obloukových pecí na výrobu ocele.
Slouží také jako součást suchých i olejových maziv (grafitová vazelína) a také jako hlavní součást záporných elektrod lithium-iontových baterií.

Naleziště[editovat | editovat zdroj]

V Česku:

Svět:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  • Palache, C., H. Berman, and C. Frondel (1944) Dana’s system of mineralogy, (7th edition), volume I, 152–154

Citace[editovat | editovat zdroj]

  • DUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha : AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce) ISBN 80-7151-030-0.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu