Šumavské slatě
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
.jpg)
Slatě je název pro rašeliniště v centrální části Šumavy.
Pro vznik slatí na Šumavě existovaly takřka ideální podmínky, tedy mělké pánve, sedla, mírné svahy, náhorní roviny, pláně. Dále také široká, mělká údolí potoků a jejích některých přítoků. Podnebí je zde velmi chladné a vlhké, pramenišť je dostatek a horninový podklad pod zvětralinovým pláštěm není pro vodu příliš propustný.
Rašeliniště vznikla na přelomu poslední doby ledové a meziledové (zhruba před 9000 až 10 000 lety). Tehdy skončilo velmi chladné a přitom suché podnebí, vystřídalo jej teplejší a vlhčí. Rašelinišť vznikly dva druhy; náhorní vrchoviště na pláních a při Vltavě a jejích větších přítocích pak rašeliniště údolní.
[editovat] Flóra slatí
Na rašeliništích se daří zpravidla nízkému porostu. Mezi něj patří borovice bahenní či bříza trpasličí. V bylinném patře jsou charakteristické pak rostliny, kterými jsou například šícha oboupohlavní, pýreček horský a masožravá rostlina známá pod jménem rosnatka okrouhlolistá.
[editovat] Seznam slatí
[editovat] Externí odkazy
|
|||||
