Želnavská hornatina
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Želnavská hornatina | |
|---|---|
 |
|
| Knížecí stolec ze svahu Křemenné | |
| Nejvyšší bod | Knížecí stolec (1 332 m) |
| Délka | km |
| Rozloha | 179 km² |
| Střední výška | {{{středvýška}}} m |
| Nadřazený celek | Šumava |
| Sousední celky | Vltavická brázda, Prachatická hornatina, Českokrumlovská vrchovina |
| Podřazené celky | Knížecí hornatina, Křišťanovská vrchovina |
| Světadíl | Evropa |
| Státy |  Česko |
| Horniny | granulit, žula |
| Poznámka | |
| Povodí | Vltava |
Želnavská hornatina je geomorfologický podcelek v severovýchodní části Šumavy. Rozprostírá se na ploše 179 km² a má průměrnou nadmořskou výšku 921 m[1]. Na západě a na jihu sousedí s Vltavickou brázdou, na severu s Prachatickou hornatinou a na východě s Českokrumlovskou vrchovinou. Hornatina je plochá. Jedná se o homogenní vrásno-zlomový horský masív, se zbytky zarovnaného povrchu ve vrcholových partiích a s příkrými okrajovými svahy (na východě zlomový svah). Vyskytují se zde četné skalní útvary periglaciálního zvětrávání a odnosu žul.
Obsah |
[editovat] Geologická stavba
Želnavská hornatina je v severní části tvořena granulity moldanubika. V jižní části se nacházejí porfyrovité žuly moldanubického plutonu.
[editovat] Geomorfologické okrsky
Hornatina se člení na dva geomorfologické okrsky:
[editovat] Nejvyšší vrcholy
Celkem je v tomto geomorfologickém podcelku 28 tisícovek (tisícimetrových vrcholů)[2].
- Knížecí stolec (1232 m)
- Lysá (1228 m)
- Špičák (1221 m)
- Chlum (1191 m)
- Nad Hospodárnicí (1182 m)
- Hvězdáře (1160 m)
- Hvězda (1145 m)
- Vlčí kámen (1136 m)
- Skalky (1130 m)
- Dlouhý hřbet (1089 m)
- Křemenná (1085 m)
- Suchá hora (1080 m)
- Nad Vískou (1053 m)
- Doupná hora (1052 m)
- Větrný (1051 m)
- Zlatovec (1042 m)
- Kamenitý vrch (1039 m)
- Černá stěna (1018 m)
- Na skále (1011 m)
- Skalky (1008 m)
- Černý les (1007 m)
- Nad myslivnou (1006 m)
- Kapradinec (1001 m)
[editovat] Vodstvo
V Želnavské hornatině pramení Blanice a Olšina. Celé území tak patří do povodí Vltavy.
[editovat] Související články
[editovat] Reference
- ↑ DEMEK, Jaromír. Hory a nížiny. [s.l.] : Academia, 1987. (česky)
- ↑ FORMÁNEK, Tomáš. Tisícovky Čech, Moravy, Slezska. [s.l.] : Jerome, 2003. ISBN 80-903266-0-9. (česky)
