Vltavická brázda
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Vltavická brázda | |
|---|---|
| Vltavická brázda u Nové Pece | |
| Nejvyšší bod | Želnavský vrch (815 m) |
| Délka | km |
| Rozloha | 136 km² |
| Střední výška | {{{středvýška}}} m |
| Nadřazený celek | Šumava |
| Sousední celky | Šumavské pláně, Boubínská hornatina, Prachatická hornatina, Želnavská hornatina, Českokrumlovská vrchovina, Trojmezenská hornatina |
| Podřazené celky | |
| Světadíl | Evropa |
| Státy | |
| Horniny | rula, žula |
| Poznámka | |
| Povodí | Vltava |
Vltavická brázda je geomorfologický podcelek v jihovýchodní části Šumavy. Rozprostírá se na ploše 136 km² a má průměrnou nadmořskou výšku 851 m[1]. Na západě sousedí s Šumavskými pláněmi, na severu s Boubínskou hornatinou, Prachatickou hornatinou a Želnavskou hornatinou, na východě s Českokrumlovskou vrchovinou a na jihu s Trojmezenskou hornatinou. Brázda je úzkou erozně denudační sníženinou protaženou ve směru severozápad - jihovýchod, s výškovou členitostí 50 -100 m. Je založená na směrných tektonických poruchách, omezená příkrými zlomovými svahy. Ploché dno překrývá mocný kryt zvětralin, údolní niva Vltavy a četná rašeliniště (Mrtvý luh).
Obsah |
[editovat] Geologická stavba
Vltavická brázda prochází téměř všemi horninovými komplexy moldanubika (biotitické granitizované ruly, ortoruly, biotitické migmatitické pararuly, svorové ruly kaplické série) a moldanubického plutonu (dvojslídný granodiorit, dvojslídná žula, porfyrovitá žula).
[editovat] Vodstvo
Vltavickou brázdou protéká Vltava, stékají se zde Teplá a Studená Vltava. Více než třetina území je zatopena Lipenskou nádrží
[editovat] Související články
[editovat] Reference
- ↑ DEMEK, Jaromír. Hory a nížiny. [s.l.] : Academia, 1987. (česky)

