Bavorsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Svobodný stát Bavorsko
Freistaat Bayern
Vlajka
vlajka
Znak
znak
Hymna: Gott mit dir, du Land der Bayern
geografie

Locator map Bavaria in Germany.svg

Hlavní město: Mnichov
Rozloha: 70 549 km²
Časové pásmo: +1
obyvatelstvo
Počet obyvatel: 12 540 000[1]
Hustota zalidnění: 177,5 ob./km²
Jazyk: němčinabavorský, francký a alemánský dialekt
Národnostní složení: Němci
Náboženství: Římskokatolická církev, Protestantství
správa regionu
Nadřazený celek: Německo
Druh celku: Spolkový stát
Podřízené celky: 7 vládních obvodů, 71 zemských okresů a 25 městských okresů
Předseda vlády Horst Seehofer
mezinárodní identifikace
ISO 3166-2: DE-BY

Svobodný stát Bavorsko je územně největší ze šestnácti spolkových zemí Spolkové republiky Německo, co do obyvatelstva pak druhá nejlidnatější spolková země. Hraničí na východě s Českem a rakouskými spolkovými zeměmi Solnohradskem a Horními Rakousy, na jihu s rakouskými spolkovými zeměmi Tyrolskem, Vorarlberskem a Solnohradskem, na západě s německou spolkovou zemí Bádenskem-Württemberskem, na severu s německými spolkovými zeměmi Hesenskem, Svobodným státem Durynsko a Svobodným státem Sasko. Bavorsko patří mezi nejbohatší spolkové země Německa. Pochází odtud i emeritní papež Benedikt XVI. Hlavním městem je Mnichov (München).

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Označení „svobodný stát“ („Freistaat“) má demonstrovat demokratický a republikánský charakter země, nikoliv, jak je často mylně uváděno, nějaké zvláštní postavení mezi ostatními spolkovými zeměmi SRN (toto označení používá ze spolkových zemí ještě Sasko a Durynsko). Jde především o historické označení; podobně jako označení „svobodné hanzovní město“, resp. svobodné a hanzovní město (Freie Hansestadt, Freie und Hansestadt), které používají spolkové země Hamburk a Brémy, má jiný (středověký) původ, souvisí se středověkými výsadami pro města.

Povrch území je převážně kopcovitého rázu, který zde zůstal jako památka na prvohorní hercynské vrásnění. Pahorkatiny severního Bavorska jsou tvořeny břidlicemi, granity a rulami, které místy vystupují v zajímavé skalní útvary. Jedná se o Fichtelgebirge (česky Smrčiny) s nejvyšší horou Schneeberg (1051 m n. m.) a Frankenwald (Francký les). Porost býval kdysi jedlový, ale pro svou hospodářské nedůležitost byl nahrazen smrkovým porostem. I smrky podléhají populační explozi. Proto byl v roce 1973 zřízen ve Frankenwaldu na ploše o rozloze 972 km² přírodní park. Přestože lesy pokrývají pouze polovinu území, je park lákadlem pro mnoho turistů.

Na jihu se táhne vnější vápencová linie nejvyššího horského systému v Evropě, Alp (nepočítáme-li ovšem Kavkaz). Hřeben na bavorsko-tyrolských hranicích se vlivem působení tektonických desek posunul oproti původní poloze asi o 80 až 200 km. Možná právě to je jedna z příčin, proč reliéf u okraje tak prudce mění charakter z velehor na rovinu. V pleistocénu formoval krajinu Alp ledovec, který nám zanechal četná jezera, např. Chiemsee nebo Ammersee.

Bavorsko je obdivováno mnohými zahraničními návštěvníky díky svojí krásné a čisté přírodě, pivu a klobásám a tradiční lidové architektuře. Na jihu, v Alpách jsou lyžařská centra z nichž nejvýznamnější je Garmisch-Partenkirchen. V Alpách se také nachází řada krásných jezer a na hranicích s rakouskou spolkovou zemí Tyrolskem leží i nejvyšší hora Německa Zugspitze (2962 m).

Územím Bavorska protéká evropský veletok Dunaj i řada jiných řek jako je Inn, Lech, Mohan (Main) a další

Náboženství, „kmeny“ a jazyk[editovat | editovat zdroj]

  • římskokatolické 57,2 % (2006) (v roce 1950 71,9 %)
  • evangelické 21,3 % (2006) (1950 26,8 %)
  • muslimské 2,2 % (2006)
  • jiná náboženství a bez vyznání 19,2 % (2006)

Bavoři se tradičně dělí na 4 „kmeny“:

  • „vlastní“ Bavoři (Altbayern)
  • Frankové
  • Švábové (Schwaben)
  • Sudetští Němci (po roce 1945; víc než 2 miliony uprchlíků, vysídlevých především ze Sudet)

Hovoří se zde několika hornoněmeckými dialekty, které patří ke dvěma skupinám:

Vedle toho jsou rozšířená i francká nářečí (Fränkisch): asi 3 miliony převážně na území Dolních, Horních a Středních Frank.

Slavní rodáci a lidé spojení s Bavorskem[editovat | editovat zdroj]

Administrativní členění, politika[editovat | editovat zdroj]

Bavorské vládní obvody

Vládní obvody[editovat | editovat zdroj]

Svobodný stát Bavorsko se člení na 7 vládních obvodů (Regierungsbezirke):

Zemské okresy[editovat | editovat zdroj]

Výše jmenovaných 7 vládních obvodů se dále člení na 71 zemských okresů (Landkreise) a 25 městských okresů (Kreisfreie Städte):

Bavorské zemské okresy
Mapa bavorských okresů
  1. Aichach-Friedberg (AIC)
  2. Altötting (AÖ)
  3. Amberg-Sulzbach (AS)
  4. Ansbach (AN)
  5. Aschaffenburg (AB)
  6. Augsburg (A)
  7. Bad Kissingen (KG)
  8. Bad Tölz-Wolfratshausen (TÖL)
  9. Bamberg (BA)
  10. Bayreuth (BT)
  11. Berchtesgadener Land (BGL)
  12. Cham (CHA)
  13. Coburg (CO)
  14. Dachau (DAH)
  15. Deggendorf (DEG)
  16. Dillingen a.d.Donau (DLG)
  17. Dingolfing-Landau (DGF)
  18. Donau-Ries (DON)
  1. Ebersberg (EBE)
  2. Eichstätt (EI)
  3. Erding (ED)
  4. Erlangen-Höchstadt (ERH)
  5. Forchheim (FO)
  6. Freising (FS)
  7. Freyung-Grafenau (FRG)
  8. Fürstenfeldbruck (FFB)
  9. Fürth (FÜ)
  10. Garmisch-Partenkirchen (GAP)
  11. Günzburg (GZ)
  12. Haßberge (HAS)
  13. Hof (HO)
  14. Kelheim (KEH)
  15. Kitzingen (KT)
  16. Kronach (KC)
  17. Kulmbach (KU)
  18. Landsberg am Lech (LL)
  19. Landshut (LA)
  1. Lichtenfels (LIF)
  2. Lindau (Bodensee) (LI)
  3. Main-Spessart (MSP)
  4. Miesbach (MB)
  5. Miltenberg (MIL)
  6. Mühldorf a.Inn (MÜ)
  7. Mnichov (M)
  8. Neuburg-Schrobenhausen (ND)
  9. Neumarkt i. d. OPf. (NM)
  10. Neustadt a. d. Aisch-Bad Windsheim (NEA)
  11. Neustadt a. d. Waldnaab (NEW)
  12. Neu-Ulm (NU)
  13. Nürnberger Land (LAU)
  14. Oberallgäu (OA)
  15. Ostallgäu (OAL)
  16. Pasov (PA)
  17. Pfaffenhofen a. d. Ilm (PAF)
  1. Regen (REG)
  2. Regensburg (R)
  3. Rhön-Grabfeld (NES)
  4. Rosenheim (RO)
  5. Roth (RH)
  6. Rottal-Inn (PAN)
  7. Schwandorf (SAD)
  8. Schweinfurt (SW)
  9. Starnberg (STA)
  10. Straubing-Bogen (SR)
  11. Tirschenreuth (TIR)
  12. Traunstein (TS)
  13. Unterallgäu (MN)
  14. Weilheim-Schongau (WM)
  15. Weißenburg-Gunzenhausen (WUG)
  16. Wunsiedel i. Fichtelgebirge (WUN)
  17. Würzburg (WÜ)

Městské okresy[editovat | editovat zdroj]

25 bavorských městských okresů:

  1. Amberg (AM)
  2. Ansbach (AN)
  3. Aschaffenburg (AB)
  4. Augsburg (A)
  5. Bamberg (BA)
  6. Bayreuth (BT)
  7. Coburg (CO)
  8. Erlangen (ER)
  9. Fürth (FÜ)
  1. Hof (HO)
  2. Ingolstadt (IN)
  3. Kaufbeuren (KF)
  4. Kempten (Allgäu) (KE)
  5. Landshut (LA)
  6. Memmingen (MM)
  7. Mnichov (M)
  8. Norimberk (N)
  9. Pasov (PA)
  1. Regensburg (R)
  2. Rosenheim (RO)
  3. Schwabach (SC)
  4. Schweinfurt (SW)
  5. Straubing (SR)
  6. Weiden i. d. OPf. (WEN)
  7. Würzburg (WÜ)

Politika[editovat | editovat zdroj]

Bavorsko má jednokomorový sněm (Landtag). Až do prosince 1999, existovala i druhá komora, senát, jehož členové byli vybráni společenskými a ekonomickými skupinami v Bavorsku, která byla referendem v roce 1998 zrušena. Hlavou vlády je předseda vlády (Ministerpräsident).

V politice země dominuje konzervativní strana CSU, jež je „sesterskou“ stranou celoněmecké CDU, se kterou úzce spolupracuje. CSU v zemských volbách nekandiduje v žádné jiné spolkové zemi, CDU nikdy nekandiduje v zemských volbách v Bavorsku. Od roku 1962 vládne v Bavorsku CSU nepřetržitě a absolutní většinou křesel v parlamentu, v několika volbách podíl hlasů pro CSU přesáhl 60 %, v roce 2003 dokonce dosáhla ve volbách dvoutřetinové většiny mandátů, čehož nedosáhla žádná jiná strana v žádné jiné spolkové zemi. Ve volbách v roce 2008 ovšem absolutní většinu těsně ztratila, i nadále ale zůstává daleko nejsilnější stranou.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Landesamt für Statistik und Daten

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]