Martin Behaim

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Behaimův glóbus

Martin Behaim (6. října 1459 Český Krumlov[1] [podle jiných pramenů Norimberk] – 29. července 1507 Lisabon) byl význačný mořeplavec a kartograf. Vytvořil nejstarší dnes zachovalý glóbus.

Martin Behaim byl synem bohatého obchodníka a měl přístup k dobrému vzdělání. V letech 1471–1475 jej učil slavný matematik Regiomontanus. Poté odešel na zkušenou nejprve do Nizozemí a pak do Portugalska.

V Portugalsku se stal navigátorem druhé výpravy Dioga Cão do západní Afriky a roku 1486 dosáhli až ke Cape Cross v dnešní Namibii.[2] Po návratu získal přístup i k tajným kartografickým materiálům portugalského královského archivu.

V roce 1492 se vrátil do Norimberku. Zde započal práci na svém nejznámějším díle. Na zakázku městské rady vytvořil zemský glóbus o průměru 541 mm, který shrnoval soudobé kartografické znalosti. Výtvarnou stránku (kresby) na glóbu vytvořil Georg Glockendon. Svůj výtvor nazval „Erdapfel“, tedy zemské jablko[3].

Glóby se sice vyráběly již ve starověku, ale Behaimův je dnes nejstarším dodnes zachovaným, a měl obrovský vliv na tehdejší pohled na svět. Jeho dobové kopie jsou uloženy v Paříži a Washingtonu, originál je v Norimberku.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KOČNAR, Jan. Magické zrcadlo pětilisté růže. Praha 2 : Onyx, 2005. ISBN 80-86788-31-8.  
  2. KLÍMA, Jan. Namibie-Stručná historie států. Praha : Libri, 2009. ISBN 978-80-7277-439-5.  
  3. Peter J. Bräunlein, Martin Behaim. Legende und Wirklichkeit eines berühmten Nürnbergers. Bamberg: Bayerische Verlags-Anstalt, 1992, 253 S. In: Zeitschrift für historische Forschung, Band 22, 1995, 264–265