Jan II. Portugalský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

João II, král portugalský

Jan II. Portugalský (3. května 1455 - 25. října 1495) byl třináctým portugalským králem. Narodil se v Lisabonu jako syn Alfonsa V. a jeho manželky Isabely z Coimbry. Jan II. nastoupil na portugalský trůn již roku 1477, poté co jeho otec odstoupil a stáhl se do kláštera, korunován však byl až roku 1481.
V mládí doprovázel svého otce při africkém tažení, během nehož byl pasován na rytíře. Po jeho nástupu na trůn se šlechta právem obávala, že Jan bude chtít okleštit její pravomoci. Král ovšem nechal ty, jež se mu protivili potrestat ba i popravit. Například roku 1483 nechal setnout v Évoře vévodu z Braganzy Fernanda II. za konspiraci, poté umučil vévodu z Viseau a nechal otrávit ve vězení évorského biskupa.
Království na pokraji bankrotu zachránil daňovou reformou a velmi mu v tom pomohly i příjmy ze zámoří, především zlato z Guiney. Dobývaní afrického pobřeží se stává politickou a ekonomickou prioritou. Roku 1484 je objevena řeka Kongo a o 4 roky později Bartolomeo Diaz obeplouvá Mys dobré naděje. Portugalci dosahují Etiopie a Indie. Celkový rozsah portugalských objevných cest se přísně tají a archívy, které je dokumentují nenávratně mizejí v ohni za lisabonského zemětřesení roku 1755. Po vleklých jednáních přistupuje Jan II. na rozdělení sfér vlivu mezi Portugalsko a Katolická Veličenstva smlouvou z Tordesillas.
Janův syn Alfonso je oženěn s nejstarší dcerou Katolických Veličenstev Isabelou a stává se v pořadí druhým dědicem Kastilie a Aragonie (po princi Juanovi synovi Isabely Kastilské a Ferdinanda Aragonského). Umírá ovšem při nehodě, ze které jsou podle konspirativních teorií někdy obviňována katolická veličenstva. Jan II. umírá bez následníka trůnu, na který nastupuje jeho bratranec Manuel.