Norimberk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Norimberk
Nürnberg
Centrum Norimberku
Centrum Norimberku
Norimberk – znak
znak
Norimberk – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 302 m n. m.
stát: Německo Německo
země: Bavorsko Bavorsko
vládní obvod: Střední Franky
administrativní dělení: 7 městských obvodů
Norimberk na mapě
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 186,38 km²
počet obyvatel: 503 673 (2009)
hustota zalidnění: 2702 obyv. / km²
správa
starosta: Ulrich Maly (SPD)
oficiální web: http://www.nuernberg.de
telefonní předvolba: 0911, 09122, 09129
PSČ: 90001–90491

Norimberk (německy Nürnberg) je německé město ve Frankách. Patří do administrativní oblasti Blízkých Franků v Bavorsku.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Počátky města[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší vytištěný obraz Norimberka, Schedelova Světová kronika 1493

Přesné okolnosti založení města nejsou známy, ale předpokládá se, že proběhlo v letech 1000 až 1040 v průběhu opevňování pohraničního území mezi Saskem, Bavorskem, Východními Frankami a Čechami v místě průsečíku důležitých strategických cest. Norimberk se brzy spolu s Augsburgem stal jedním ze dvou největších obchodních center na cestě mezi Itálií a severní Evropou. K dnešnímu dni však bylo v místě současného centra města objeveno několik osad. Mezi tato centra patří dva pravděpodobně královské dvory v okolí St. Egidien a St. Jakob a také prostor mezi Sebaldovým chrámem a hradem.[1] Osada však v každém případě měla již od počátku tržní práva. Město bylo poprvé zmíněno roku 1050 jako nuorenberc v takzvaném „výnosu Sigena“ císaře Jindřicha III. Od roku 1050 do roku 1571 se město díky své výhodné poloze rychle rozrůstalo. Císařský Norimberský hrad (Kaiserburg) se brzy stal nejvýznamnějším opěrným bodem říše. Roku 1065 vybudoval císař Jindřich IV. z říšského majetku Norimberk a okolí samostatný správní a soudní obvod. Konrád III. nově zřízené purkrabství s vlastním soudem a vládou propůjčil svobodným pánům z Raabs (v Dolních Rakousích), na přelomu let 1190/91 titul převzal Jindřich z Zollernu.

Vydáním Velké listiny svobody (Große Freiheitsbrief) roku 1219 povýšil císař Fridrich II. Norimberk na svobodné říšské město. Vliv purkrabích se však brzy omezil na purkrabský hrad a úplně skončil, když roku 1427 poslední purkrabě Fridrich VI. prodal purkrabský hrad radnici města Norimberka, přičemž nositeli titulu „purkrabě norimberský“ byli Hohenzollernové až do roku 1918. Odtud pak přešel na Království bavorské, které vložilo politické záležitosti do rukou městským radním.

Pozdní středověk a raný novověk[editovat | editovat zdroj]

Vystavení klenotů, nebo též Prezentace říšských klenotů, bylo silným impulsem k hospodářskému rozkvětu města.

Celá řada římskoněmeckých císařů si zvolila Norimberk jako svou rezidenci. Významné je období vlády císaře Karla IV., který Norimberk často navštěvoval a také zde nechal postavit některé důležité stavby, například kostel Panny Marie. Karel IV. zde na říšském sněmu roku 1356 uveřejnil prvních 23 článků své Zlaté buly a roku 1361 mu zde porodila jeho žena Anna Svídnická syna, pozdějšího krále Václava IV.

Roku 1423 předal císař Zikmund říšské klenoty městu, kde byly do počátku 19. století uschovány. Doba mezi roky 1470 a 1530 je považována za dobu největšího rozkvětu města – i přes stále se opakující spory a konflikty s rytíři jako byl Götz z BerlichingenuConz Schott ze Schottensteinu. Bohatství města a také jeho výhodná poloha jako „tržiště střední Evropy“ umožnilo vznik vynikajících děl umělecké a řemeslné výroby. V té době Norimberk patřil, společně s Kolínem nad Rýnem a Prahou, mezi tři největší města Svaté říše římské.

Raný novověk[editovat | editovat zdroj]

Kulturní rozkvět města v 15. a 16. století vedl k tomu, že se Norimberk stal centrem německé renesance. Na přelomu 15. a 16. století zde působil slavný místní rodák, malíř Albrecht Dürer, kterému je ve městě věnováno muzeum, blízko nějž najdeme slavnou sochu králíka, která byla navržena podle známého Dürerova obrazu.

Za třicetileté války bylo okolí Norimberka dějištěm mnoho let trvající poziční války. Město samotné sice nebylo dobyto, ale vlivem zpustošení okolí bylo nadlouho hospodářsky oslabené. Po válce se roku 1649 v Norimberku konala „mírová hostina“, na které obě do té doby bojující strany několik dnů oslavovaly mír.

13. října 1792 byl založen Norimberský umělecký spolek, první umělecký spolek v Německu.

19. a počátek 20. století[editovat | editovat zdroj]

Der Adler (Orel) - první lokomotiva v Německu.
Území říšského města Norimberka
Pohled na staré město na konci 19. stol.

Významné události se odehrály v letech 1796 až 1806. Po nátlacích pruské vlády v sousedním Ansbachu, se Norimberk nakonec podřídil pruské nadvládě. Úmluva však nebyla naplněna, jelikož Prusko se zaleklo výše norimberských dluhů. Současně se mezi norimberským obyvatelstvem zvedla vlna nevole proti stále větší korupcí zatíženému měšťanstvu. Tyto události otřásly říšskou stavovskou ústavou v samých základech a přivedly město na pokraj povstání.

V Reichsdeputationshauptschlussu z 25. února 1803 zůstal přesto Norimberk zprvu nadále nezávislým, a to až do podpisu Listiny Rýnského spolku (Rheinbundakte) na konci existence Staré říše, kdy francouzské oddíly obsadily Norimberk. Poté, 15. září 1806 předalo francouzské velení město Bavorskému království, které velmi krátce nato ustanovilo civilní vládu a město administrativně začlenilo do království. Bavorské království převzalo v roce 1806 astronomické dluhy říšského města Norimberka jako součást celobavorského státního dluhu a tak se postaralo o jejich konsolidaci a vyrovnání. Skrze bavorské zákonodárství byli katolíci, kteří až dosud byli ve městě pouze tolerováni, zrovnoprávněni s protestanty.

V 19. století se Norimberk rozvíjel na úroveň jednoho z průmyslových center Bavorska. Proto to bylo právě zde, kde byla roku 1835 zprovozněna první železniční trať pro přepravu osob v Německu, kterou na trase z Norimberka do Fürthu zajišťovala „lokomotiva Adler“.

Doba Nacionálního socialismu a 2. světová válka[editovat | editovat zdroj]

Velké části města byly zničené po spojeneckých náletech roku 1945

Již ve 20. letech 20. století se v Norimberku konaly první říšské stranické sjezdy nacionálních socialistů. V samotném Norimberku však NSDAP volby ani jednou nevyhrála. Město bylo spravováno převážně liberály z DDP. Současně s tím byl Norimberk díky svému významu průmyslového sídla centrem bavorské sociální demokracie. Za času nacismu byl Norimberk pro nacionálsocialisty významný jako „město říšských stranických sjezdů (Stadt der Reichsparteitage)“ jedním z nejdůležitějších míst nacistické propagandy. Norimberské zákony, zvané též Norimberské rasové zákony, byly jednohlasně přijaty 15. září 1935 Reichstagem na 7. říšském sjezdu NSDAP („Říšském stranickém sjezdu svobody / Reichsparteitag der Freiheit“) v Norimberku. Tímto aktem dali nacisté své antisemitské ideologii právní formu.

Ve druhé světové válce byl Norimberk jedním z předních cílů spojeneckých leteckých náletů, které 2. ledna 1945 norimberské staré město téměř zcela srovnaly se zemí a město jako celek těžce poškodily. Rovněž v pětidenní bitvě o Norimberk v dubnu 1945 byly základy mnoha historických budov zničeny. Krátce zaznívaly i takové názory, že by bylo lepší zničené ruiny zanechat a město vystavět zcela znova na jiném místě, většinu staveb se ale podařilo zrekonstruovat do původní podoby. Po válce zde probíhal Norimberský proces.

Poválečná doba, rekonstrukce a německý hospodářský zázrak[editovat | editovat zdroj]

Po skončení druhé světové války, vedly vítězné mocnosti v Justičním paláci od listopadu 1945 Norimberské procesy proti hlavním válečným zločincům nacionálně socialistické diktatury. Při obnově pod vedením stavebního mistra Heinze Schmeißnera se hledělo na to, aby byly zachovány původní rysy a struktura města, takže středověké, a to především mnoho nejdůležitějších míst souvisejících s obdobím raného novověku i přes rozsáhlé ztráty jsou stále viditelné obrysy originální zástavby, i když většina z nich pochází až z doby poválečné. Brzy se však projevil také odvěký podnikatelský duch Norimberka, a podniky jako Siemens, Schöller, MAN, AEG, Grundig nebo Triumph-Adler mají významný podíl na německém hospodářském zázraku. Obzvláštního významu nabyl Norimberk díky veletrh hraček, který se zde koná od roku 1950 každoročně, a v současnosti v roce 1973 dokončeném veletržním středisku v Langwasseru. Hlavní důraz byl po válce kladen zejména na vybudování páteřní infrastruktury, což mimo jiné přineslo zprovoznění letiště (1955), v roce 1967 počátek výstavby metra a roku 1972 k dokončení přístavu na Main-Donau-Kanalu.

Místní zvláštnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Norimberské párečky (Nürnberger), krátké párečky servírované v housce na způsob hamburgeru tzv. Drei im Weggla.
  • Norimberský trychtýř, středověký mučící nástroj nebo také fantaskní přístroj, kterým lze nalít znalosti do hlavy
  • Norimberské perníčky
  • Norimberský veletrh hraček
  • Norimberský Christkindlesmarkt, největší Vánoční trh ve střední Evropě

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FRIEDEL, Birgit. Spuren der frühesten Stadtentwicklung. In FRIEDEL, Birgit; FRIESER, Claudia. Nürnberg. Archäologie und Kulturgeschichte.. Büchenbach : Verlag Dr. Faustus, 1999. S. 51. (německy)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Nuremberg ve Wikimedia Commons