Córdoba (Španělsko)
| Córdoba |
|||
|---|---|---|---|
Interiér Mezquity |
|||
|
|||
| poloha | |||
| souřadnice: | |||
| nadmořská výška: | 120 m n. m. | ||
| stát: | |||
| autonomní společenství: | |||
| provincie: | |||
|
Córdoba
|
|||
| rozloha a obyvatelstvo | |||
| rozloha: | 1255,5 km² | ||
| počet obyvatel: | 323 600 (2007) | ||
| hustota zalidnění: | 257,8 obyv. / km² | ||
| etnické složení: | Španělé (většina), Jihoameričané, Rumuni, Maročané a další | ||
| náboženské složení: | převažuje římskokatolické křesťanství | ||
| správa | |||
| starosta: | Rosa Aguilar (Izquierda Unida) | ||
| oficiální web: | http://www.cordoba.es | ||
| PSČ: | 14001-14014 | ||
Córdoba je město v jižním Španělsku v Andalusii na řece Guadalquivir; hlavní město stejnojmenné provincie. V současnosti zde žije 323 600 obyvatel (2007).
Obsah |
[editovat] Dějiny
Córdobu založili v 2. století př. n. l. Féničané. V roce 152 př. n. l. bylo město pod názvem Corduba připojeno k Římské říši.
Během stěhování národů zde dočasně sídlili Vandalové, potom město dobyla Byzantská říše (544-571) a později Vizigóti (572). V té době město upadalo. Roku 711 ho dobyli Arabové a o pět let později se Córdoba stala hlavním městem islámského emirátu v Al-Andalus (od roku 756 Córdobského emirátu, od roku 929 Córdobského chalífátu). V období arabské nadvlády bylo město jedním z nejbohatších, bylo i duchovním a kulturním centrem islámu. Okolo roku 1000 byla Córdoba jedním z největších měst na světě; žilo tu asi 500 000 obyvatel. Žili zde vedle sebe křesťané, muslimové i Židé. V této době vznikla i známá Mezquita (dnes katedrála). Po zániku Córdobského kalifátu (1031) připadla Córdoba Džahvanidům, roku 1069 Abbadidům ze Sevilly, roku 1091 Almorávidům a od 12. století patřila Almohádům. V roce 1236 Córdobu v rámci reconquisty dobyla Kastilie.
Nový rozkvět prožila Córdoba v období Siglo de Oro (okolo roku 1600). Poté následoval postupný úpadek posílený vlnami epidemií a sucha; okolo roku 1700 nezůstalo v někdejším velkoměstě více než 20 000 obyvatel. Ve 20. století pak město opět rychle vyrostlo (ne však do rozměru z doby před 1000 lety) a stalo se kulturním centrem a ovšem také turistickým cílem.
[editovat] Osobnosti
- Seneca starší (cca 50 př. n. l. – 40), římský řečník a spisovatel
- Seneca mladší (cca 5 př. n. l. - 65), římský filosof a spisovatel
- Marcus Annaeus Lucanus (39 – 65), římský básník, bratranec Seneky mladšího
- Hosius z Córdoby (257 – mezi 357 - 359), biskup
- Abd ar-Rahmán III. (889/891 – 961), córdobsky emír
- Ibn Rušd (Averroes) (1126 – 1198), maurský (arabský) filosof, lékař a mystik
- Rabi Moše ben Maimún (1135 – 1204), židovský filosof a theolog
- Luis de Góngora (1561 – 1627), španělský barokní básník
- Ángel de Saavedra (1791 – 1865), španělský romantický spisovatel a básník
- Manolete (1917 – 1947), toreador
[editovat] Partnerská města
Adana, Turecko
Bourg-en-Bresse, Francie
Buchara, Uzbekistán
Kairouan, Tunisko
Damašek, Sýrie
Fès, Maroko
Láhaur, Pákistán
Manchester, Spojené království