Córdoba (Španělsko)

Córdoba;
	; Interiér Mezquity
; znak	; vlajka
poloha
souřadnice:	37°53′0″ s. š., 4°46′0″ z. d.
nadmořská výška:	120 m n. m.
stát:	Španělsko
autonomní společenství:	Andalusie
provincie:	Córdoba
	Córdoba
rozloha a obyvatelstvo
rozloha:	1255,5 km²
počet obyvatel:	323 600 (2007)
hustota zalidnění:	257,8 obyv. / km²
etnické složení:	Španělé (většina), Jihoameričané, Rumuni, Maročané a další
náboženské složení:	převažuje římskokatolické křesťanství
správa
starosta:	Rosa Aguilar (Izquierda Unida)
oficiální web:	http://www.cordoba.es
PSČ:	14001-14014

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Córdoba je město v jižním Španělsku v Andalusii na řece Guadalquivir; hlavní město stejnojmenné provincie. V současnosti zde žije 323 600 obyvatel (2007).

[editovat] Dějiny

Most Puente Romano

Córdoba, římský most a mešita

Córdobu založili v 2. století př. n. l. Féničané. V roce 152 př. n. l. bylo město pod názvem Corduba připojeno k Římské říši.

Během stěhování národů zde dočasně sídlili Vandalové, potom město dobyla Byzantská říše (544-571) a později Vizigóti (572). V té době město upadalo. Roku 711 ho dobyli Arabové a o pět let později se Córdoba stala hlavním městem islámského emirátu v Al-Andalus (od roku 756 Córdobského emirátu, od roku 929 Córdobského chalífátu). V období arabské nadvlády bylo město jedním z nejbohatších, bylo i duchovním a kulturním centrem islámu. Okolo roku 1000 byla Córdoba jedním z největších měst na světě; žilo tu asi 500 000 obyvatel. Žili zde vedle sebe křesťané, muslimové i Židé. V této době vznikla i známá Mezquita (dnes katedrála). Po zániku Córdobského kalifátu (1031) připadla Córdoba Džahvanidům, roku 1069 Abbadidům ze Sevilly, roku 1091 Almorávidům a od 12. století patřila Almohádům. V roce 1236 Córdobu v rámci reconquisty dobyla Kastilie.

Nový rozkvět prožila Córdoba v období Siglo de Oro (okolo roku 1600). Poté následoval postupný úpadek posílený vlnami epidemií a sucha; okolo roku 1700 nezůstalo v někdejším velkoměstě více než 20 000 obyvatel. Ve 20. století pak město opět rychle vyrostlo (ne však do rozměru z doby před 1000 lety) a stalo se kulturním centrem a ovšem také turistickým cílem.