Córdoba (Španělsko)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Córdoba
Katedrála - Mezquita, vnitřek
Katedrála - Mezquita, vnitřek
Córdoba – znak
znak
Córdoba – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 120 m n. m.
stát: Španělsko Španělsko
autonomní společenství: Vlajka autonomního společenství Andalusie Andalusie
provincie: Vlajka provincie Córdoba Córdoba
Córdoba
Red pog.png
Córdoba
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 1252 km²
počet obyvatel: 328 326 (2011)
hustota zalidnění: 262 obyv. / km²
etnické složení: Španělé (většina), Jihoameričané, Rumuni, Maročané a další
náboženské složení: převažuje římskokatolické křesťanství
správa
starosta: José Antonio Nieto Ballesteros (PP)
oficiální web: http://www.cordoba.es
PSČ: 14001-14014
Římský most, vlevo v pozadí katedrála

Córdoba je město v jižním Španělsku v Andalusii na řece Guadalquivir; hlavní město stejnojmenné provincie. V roce 2011 zde žilo přes 328 000 obyvatel.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Córdoba stojí na místě starého iberského sídla, v roce 169 př. n. l. bylo město pod názvem Corduba připojeno k Římské říši. Kolem roku 300 zde vzniklo biskupství. Během stěhování národů zde dočasně vládli Vandalové, potom město dobyla Byzantská říše (544-571) a později Vizigóti (572). V té době město upadalo. Roku 711 ho dobyli Arabové a o pět let později se Córdoba stala hlavním městem islámského emirátu v Al-Andalus (od roku 756 Córdobského emirátu, od roku 929 Córdobského chalífátu).

V období arabské vlády byla Qurtuba jedním z nejbohatších měst, byla i duchovním a kulturním centrem islámu. Okolo roku 1000 byla jedním z největších měst na světě; žilo tu asi 500 000 obyvatel. Žili zde vedle sebe křesťané, muslimové i Židé. V této době vznikla i známá Mezquita (dnes katedrála). Po zániku Córdobského kalifátu (1031) připadla Córdoba Džahvanidům, roku 1069 Abbadidům ze Sevilly, roku 1091 Almorávidům a od 12. století patřila Almohádům. V roce 1236 Córdobu v rámci reconquisty dobyla Kastilie.

Nový rozkvět prožila Córdoba v období Siglo de Oro (okolo roku 1600). Poté následoval postupný úpadek posílený vlnami epidemií a sucha; okolo roku 1700 nezůstalo v někdejším velkoměstě více než 20 000 obyvatel. Ve 20. století pak město opět rychle vyrostlo (ne však do rozměru z doby před 1000 lety) a stalo se kulturním centrem a ovšem také turistickým cílem. Od roku 1984 je na seznamu světového dědictví UNESCO.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Mezquitu, dnešní katedrálu, začal stavět roku 785 emir Abd ar-Rahman I. Stojí na ploše 23 tisíc m², asi 860 sloupů v pravidelných řadách je spojeno dvojitými oblouky nad sebou. 1236 byla proměněna na křesťanskou katedrálu a od roku 1523 byla v jejím středu vystavěna vysoká renesanční loď s kupolí.
  • Starověký římský most (Puente Viejo) s 16 oblouky postavili Římané po roce 45 př. n. l. a byl pak několikrát opravován. Středověká Torre de la Callahorra stojí na vnějším konci mostu
  • Alcazar de los Reyes Cristianos ze 14. století je zámek na půdorysu staršího arabského a uvnitř jsou i římské mozaiky. Palác obklopují terasovité zahrady a v sousedství jsou kalifovy lázně.
  • Zříceniny paláce Medina Azahara z 10. století stojí asi 8 km západně od města.
  • Juderia je staré židovské a arabské město s malebnými uličkami.
  • Plaza de la Corredera ze 17. století sloužila původně býčím zápasům a představením.
  • Zbytky římského chrámu z 1. století blízko radnice.
  • Archeologické muzeum.
  • Velký počet kostelů, převážně ze 14.–17. století.
  • Kostel svatého Michaela

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Córdoba má dobré dopravní spojení. Leží na rychlostní trati MadridSevilla a na dálnici A-4 Madrid – Córdoba – Sevilla – Jerez de la Frontera. Má malé letiště, ale pravidelné letecké spojení je na nedalekých letištích Málaga a Sevilla.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Katedrála v Córdobě (původně mešita)
Córdoba v 16. století

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Cordova. Sv. 5, str. 624

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie.