Španělé

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Na tento článek je přesměrováno heslo Španěl. Možná hledáte: Španěl (holub).
Španělé
Españoles
Spanish people - mosaic (2).png
1. řada: Isabela KastilskáFerdinand II. AragonskýFrancisco PizarroHernán CortésIgnác z LoyolyFilip II.Lope de VegaTerezie od JežíšeJuan Sebastián Elcano

2. řada: CervantesBartolomé de las CasasVelázquezGoyaPicassoOrtega y GassetManuel de FallaFederico García LorcaAntoni Gaudí
3. řada: Ramón y CajalBuñuelBalenciagaPlácido DomingoJulio IglesiasSeve BallesterosAntonio BanderasPedro AlmodóvarRafael Nadal

Populace
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko 47 265 321[1]

Občané v zahraničí : 1 816 835[2] – 37,6% narozeno ve Španělsku
62,4% v Americe – 34,6% je v Evropě – 3% ostatní[2]

Stovky milionů latinských Američanů se španělským původem

Země s významnou populací
Argentina Argentina 367 939 [2]
Kanada Kanada 325 730 [3]
FrancieFrancie Francie 198 182 [2]
Jazyk(y)

španělština, baskičtina, katalánština, galicijština a ostatní

Náboženství

P christianity.svg Křesťanství (hl. katolíci 73,4%)[4]
Ateisté 24%[5] • ostatní 2,1% vč.
Star of David.svg Židů • Star and Crescent.svg Muslimů • Dharma Wheel.svg BuddhistůOm.svg Hinduistů

Příbuzné národy

PortugalciFrancouziItalové
ostatní Evropadné na západě • Bílí latinští Američané a Hispánci • Sefardové

Španělé (španělsky Españoles) jsou evropský národ převážně románského původu, hovořící hlavně románskými jazyky. Podle španělské ústavy jsou subjektem národní suverenity Španělska, země se 47 miliony obyvatel; okolo 135 milionů jejich potomků žije v Latinské Americe, v Africe a na Filipínach. Jejich jazykem je španělština a vyznání je převážně římskokatolické.

Pojem španělské národnosti je ovšem problematický, neboť ve Španělsku existuje více etnických a jazykových skupin; jako Španělé tak mohou být označováni všichni občané Španělska, v druhém případě však pouze Kastilci či kastilsky mluvící obyvatelé, zatímco Galicijci, Baskové, Katalánci, případně další se považují za samostatné národy.

Etnogeneze[editovat | editovat zdroj]

Původní obyvatelé Pyrenejského poloostrova, tvořící základ pro etnogenezi, byli Iberové, příp. Kelto-Iberové, neboť Keltové nějakou dobu ovládali Řím a asimilovali se tam, tento keltsko-iberský substrát byl později ovlivněn Římany, během Stěhování národů tudy do severní Afriky protáhli germánští Vandalové a Alani, poté na západě svou říši založily další germánské kmeny - Svébové a později Vizigóti, jejichž vládu ukončila roku 711 arabská invaze na Pyrenejský poloostrov, kdy byl vytvořen tzv. Córdobský emirát, později Córdobský chalífát s arabským obyvatelstvem Maurů, jejichž kultura měla vliv i na architekturu a vzdělanost na území dnešního Španělska. I přes arabskou nadvládu nedošlo k oslabení románského charakteru. Vládu muslimů definitivně ukončila reconquista. V průběhu středověku bylo vytvořeno několik království, resp. menších feudálních celků, které byly základem jednotného španělského státu: Léon, Kastilie, Navarra, Katalánské království, Asturie, Aragonie, Galicie, Portugalské království. Pro formování španělského národa bylo zásadním zvratem vytvoření personální unie mezi Kastilií a Aragonií roku 1479, čímž se vytvořilo jádro španělského státu. Z Kastilie se šířila centralizovaná moc a identita obyvatelstva jiných království se postupně redukovala na identitu regionální, kastilština se šířila jako úřední jazyk celého španělského státu a dala základ formování moderní španělštiny.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Official Population Figures of Spain. Population on the 1 January 2012 [online]. Boletín Oficial del Estado, [cit. 2012-12-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d Explotación estadística del Padrón de Españoles Residentes en el Extranjero a 1 de enero de 2012
  3. Ethnocultural Portrait of Canada Highlight Tables (2006 Census) [online]. Statistics Canada, [cit. 2009-06-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. http://www.periodistadigital.com/religion/espana/2012/01/05/religion-iglesia-espana-catolicos-cis-creyentes-misa.shtml
  5. http://www.elmundo.es/elmundo/2012/04/03/noticias/1333443757.html

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]