Francisco Pizarro
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Francisco Pizarro González, první markýz de los Atabillos (1475 Trujillo – 26. června 1541 Lima) byl španělský conquistador, dobyvatel říše Inků a zakladatel dnešního hlavního města Peru Limy. Narodil se v Trujillu ve Španělsku, ale datum jeho narození není přesné známo. Jednalo se o nelegitimního syna Gonzala Pizarra Rodrígueze de Aguilar staršího (1446-1522), který jako plukovník pěchoty se pod velením donem Gonzalem Fernándezem de Córdoba vyznamenal v italských válkách a v Navařře. Franciscova matka Francisca González Mateos měla jen malý majetek se později vdala a měla syna Francisca Martína de Alcántara. Přes svého otce byl bratrancem slavného dobyvatele Mexika Hernána Cortése.
[editovat] Expedice do Ameriky
Dne 13. února roku 1502 vyplul ze Španělska s nově jmonovaným guvernérem Hispaňoly Nicolásem de Ovando y Cáceres a jeho flotilou třiceti lodí, což byla vůbec největší flotila, jaká se kdy vydala z Evropy do Nového světa. Flotila vezla na dva a půl tisíce kolonistů.
[editovat] Pizarro v Panamě
Roku 1513 doprovázel expedici Vasca Núñeze de Balboy při průzkumu oblasti Panamské šíje, čímž se stal jedním z prvních Evropanů, kteří spatřili Tichý oceán z amerického pobřeží. Následujícího roku se stal dosazeným guvernérem v Castille de Oro stal Pedro Arias de Ávila, čímž v zápasu o tuto funkci porazil Balbou. V následujících pěti letech se stal blízkým společníkem guvernéra Ariase de Ávila a ten mu přidělil repartimiento (což byl koloniální pracovní systém uplatňovaný Španěly v koloniích) s domorodci a dobytkem. Když se guvernér rozhodl Balboy, kterému nedůvěřoval, zbavit, osobně jej intruoval, aby Balbou zatkl a postavil před soud. Rozkaz dokonale splnil a Vasco Núñez de Balboa byl v lednu 1519 usvědčen a popraven stětím hlavy. Pro svou loyalitu guvernérovi Ariasu de Ávila byl odměněn důležitou politickou funkcí starosty a soudce pro nově založené město Panama City, kterou zastával v letech 1519-1523.
[editovat] Související články
| Související články obsahuje Portál Kolonialismus |

