Francisco Pizarro

Portrét Francisca Pizarra

Francisco Pizarro González, první markýz de los Atabillos (1475 Trujillo – 26. června 1541 Lima) byl španělský conquistador, dobyvatel říše Inků a zakladatel dnešního hlavního města Peru Limy. Narodil se v Trujillu ve Španělsku ve velmi chudé rodině, ale datum jeho narození není přesně známo. Byl nelegitimním synem Gonzala Pizarra Rodrígueze de Aguilar staršího (1446-1522), který se jako plukovník pěchoty pod velením dona Gonzales Fernándeze de Córdoba vyznamenal v italských válkách a v Navaře. Franciscova matka Francisca González Mateos měla jen malý majetek, později se vdala a měla syna Francisca Martína de Alcántara. Přes svoji matku byl Francisco vzdálený příbuzný dobyvatele Mexika Hernána Cortése.

Expedice do Ameriky

Dne 13. února roku 1502 vyplul ze Španělska s nově jmenovaným guvernérem Hispaňoly Nicolásem de Ovando y Cáceres a jeho flotilou třiceti lodí, což byla vůbec největší flotila, jaká se kdy vydala z Evropy do Nového světa. Flotila vezla na dva a půl tisíce kolonistů. Do roku 1509 žil Francisco na Hispaniole, dnešním Haiti, a roku 1510 se zúčastnil expedice do Urabá.

Pizarro v Panamě

Pizarro byl analfabet a místo podpisu dělal dvě "rubriky", mezi něž písař doplnil jméno

Roku 1513 doprovázel expedici Vasca Núñeze de Balboy při průzkumu oblasti Panamské šíje, čímž se stal jedním z prvních Evropanů, kteří spatřili Tichý oceán z amerického pobřeží. Následujícího roku se dosazeným guvernérem v Castille de Oro stal Pedro Arias de Ávila, čímž v zápasu o tuto funkci porazil Balbou. V následujících pěti letech se Francisco stal blízkým společníkem guvernéra Ariase de Ávila a ten mu přidělil repartimiento (což byl koloniální pracovní systém uplatňovaný Španěly v koloniích) s domorodci a dobytkem. Když se guvernér rozhodl zbavit Balboy, kterému nedůvěřoval, osobně pověřil Pizarra, aby Balbou zatkl a postavil před soud. Rozkaz dokonale splnil a Vasco Núñez de Balboa byl v lednu 1519 usvědčen a popraven stětím hlavy. Pro svou loyalitu guvernérovi Ariasu de Ávila byl odměněn důležitou politickou funkcí starosty a soudce pro nově založené město Panama City, kterou zastával v letech 1519-1523.

V Jižní Americe

Roku 1522 se dozvěděl o legendární říši zlata (Eldorado) a po několika neúspěšných výpravách doplul v letech 1526-1528 na pobřeží Peru, odkud se s velkou kořistí vrátil do Panamy a odplul do Španělska. Na španělského krále udělal velký dojem a byl jmenován generálním kapitánem s pověřením dobýt Peru. Roku 1531 se vydal s několika stovkami vojáků a loděmi podél pobřeží a v srpnu 1532 založil dnešní město Piura. Odtud se vydal do vnitrozemí a po velmi těžkém pochodu džunglí a přes Kordiliéry vstoupil na území Inků. 15. listopadu 1532 došel s asi 200 vojáky k městu Cajamarca, vzdálenému vzdušnou čarou asi 1000 km od inckého hlavního města Cuzca. U Cajamarcy ho očekával incký panovník Atahualpa s asi 20-80 tisíci vojáky, ale po vyjednávání Inkové Cajamrcu vyklidili a Pizarro ji obsadil. Po dalším vyjednávání se Atahualpa s malým doprovodem vydal beze zbraně do města, kde ho Španělé přepadli a zajali. Pohled na koně a hřmot střelných zbraní domorodce tak vyděsil, že se nebránili. Atahualpa dal Pizarrovi obrovské výkupné (zlato a stříbro), přesto nebyl propuštěn a v Pizarrově nepřítomnosti odsouzen za údajné vzbouření a 29. srpna 1533 popraven.

15. listopadu 1533 dobyli Španělé bez boje hlavní město Cuzco, vyplundrovali a vypálili, Pizarro získal ke spolupráci incké náčelníky a dosadil na trůn Manco Capace II. Roku 1535 založil Pizarro blízko pobřeží Ciudad de las Reyes (Město králů), pozdější Limu. Manco Capac se proti němu vzbouřil a oblehl Cuzco, Španělé se sice ubránili, potlačení povstání však trvalo až do roku 1572.

Roku 1537 vznikl spor mezi Pizarrem a jeho společníkem Diego de Almagro kvůli dělení kořisti. Diego oblehl Cuzco, byl však zajat a 8. června 1538 v Pizarrově nepřítomnosti popraven. Jeho syn a další přívrženci pak 26. června 1541 Pizarra v jeho paláci v Limě zavraždili.

Odkazy

Literatura

• Ottův slovník naučný, heslo Pizarro, Francesco. Sv. 19, str. 822

Související články

• Španělské kolonie
• Říše Inků