Svébové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Království Svébů
 Západořímská říše 409–585 n. l. Vizigótská říše 
geografie
Mapa
Pyrenejský poloostrov (530-570), království Svébů (zeleně)
hlavní město:
obyvatelstvo
národnostní složení:
Svébové, Římané
latina, germánské dialekty
státní útvar
Státní útvary a území
Předcházející:
Západořímská říše Západořímská říše
Nástupnické:
Vizigótská říše Vizigótská říše

Svébové (též Suebové, Svévové) bylo východogermánské etnikum, které na přelomu letopočtu žilo poblíž Baltského moře.

Začátkem letopočtu Římané nazývali Baltské moře Mare Suebicum, podle toho se tehdy všem východogermánským kmenům říkalo Svébové: novější výzkumy však ukazují, že tento pohled je příliš nepřesný. Postupem času se Svébové přesunuli na jihozápad, do míst dnešního Německa. Zde se silně sblížili s Alamany a často s nimi podnikali válečné výpravy. Roku 406 se většina Svébů připojila k Vandalům a Alanům při překračování římské hranice u Mohanu a podnikáni nájezdů do Galie. Zatímco se Vandalové s Alany na čas usadili v Galii, Svébové překročili Pyreneje a roku 409 král Hermerich založil království v Galicii. Avšak v roce 416 přišli na Pyrenejský poloostrov Vizigóti a docházelo k příležitostním srážkám mezi Svéby a nimi. Svébové si zachovali samostatnost až do roku 584, když vizigótský král Leovigild Svéby napadl a porazil. Svébský král Andeka se vzdal až o rok později. Poté jejich království splynulo s vizigótským.

Svébové, kteří v roce 406 zůstali za hranicemi impéria, splynuli s Alamany, ačkoliv se dodnes oblast v Německu podle nich nazývá Švábsko.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]