Markomani

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Území Markomanů – ve středu mapy

Markomani byli germánské etnikum, pravděpodobně příbuzné se Svéby, o němž se starověké prameny zmiňují od 1. století př. n. l. až do sklonku antiky.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zprávu o nich podal k roku 58 př. n. l. Caesar, když se zabýval popisem vojska svébského náčelníka Ariovista.[1] Jejich jméno se odvozuje od slova mark(o), které znamenalo pohraničí/hranice, a slova man (muž/resp. muži). Ještě ve středohornoněmčině znamenalo slovo marcman obyvatele pohraničí.

Předkové Markomanů původně sídlili patrně na středním Labi a po vpádu Kimbrů a Teutonů byli zatlačeni až k hornímu toku řeky Mohan.[2] Římský vojevůdce Drusus Markomany roku 9 př. n. l. porazil.[3] Pod tlakem Římanů odvedl náčelník Marobud svůj lid v závěru 1. století př. n. l. "do vnitrozemí" a usadil se s ním "v rovinách obklopených Hercynským lesem",[4] tj. v dnešních Čechách. Tam založil mocnou říši, proti níž vystoupil již v letech 46 n. l. Drusův bratr Tiberius. Válka skončila mírem,[5] protože Římané museli odvelet své legie k potlačení nebezpečného povstání v Ilýrii.

V roce 17 n. l. propukl konflikt mezi Marobudem a etniky sjednocenými Arminiem, který skončil Marobudovou porážkou. Markomani se stále více dostávali do římské sféry vlivu, až byl nakonec Marobud vyhnán a nahrazen předákem Katvaldou.[6] Protože Římané chtěli v prostoru uplatňovat svou kontrolu přímo, dosadil Tiberiův syn Drusus Markomanům za vladaře kvádského náčelníka Vannia,[7] čímž na půdě dnešní České republiky vznikl roku 19 vazalský stát impéria.

Závislost na Římu, přerušená nakrátko povstáními v letech 89 a 92, zůstala zachována až do vypuknutí markomanských válek roku 165/166. Markomani pronikli tehdy hluboko do římského vnitrozemí a císaři Marku Aureliovi trvalo řadu let, než se mu podařilo obnovit na hranicích říše stabilitu. Na rozdíl od dřívějších válek s germánskými etniky skončil vleklý konflikt jen obnovením statu quo (180), nikoli prostým podmaněním útočníků.

Část Markomanů odešla ze střední Evropy společně s Vandaly a usadili se v severním Portugalsku, v okolí dnešního města Braga.

Markomanští vládci[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Caesar, Bellum gallicum 1,51.
  2. Der Kleine Pauly. Lexikon der Antike in fünf Bänden, svazek 3, článek Marcomanni, München 1979, sloupec 1006.
  3. Cassius Dio 55, 1; Paulus Orosius 6, 21, 15.
  4. Velleius Paterculus, Dějiny Říma 2, 108.
  5. Tacitus, Letopisy 2, 46; Cassius Dio 55, 28.
  6. Tacitus, Letopisy 2, 62, 2.
  7. Tacitus, Letopisy 12, 29, 1.