Letopočet

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Letopočet čili éra je souvislé číslování let od epochy, zvolené významné události, historické nebo legendární. Epocha je okamžik, především den počátku éry. Letopočet je část datování, datace čili určování dnů, a tím část časomíry, určování času událostí a jevů a jejich periodizace a řadení a třídění.

Epocha[editovat | editovat zdroj]

Epocha v oboru astronomie a letopočtů je počátek počítání roků, okamžik, ke kterému vztahujeme časové údaje. Rozlišujeme dva typy:

  • epochu jedinečnou, u které se předpokládá, že nastala (myslitelné je i to, že teprve nastane) jedinkrát, například vznik resp. stvoření světa, narození spasitele, založení města, vypuknutí konečné revoluce a podobně, a
  • epochy vícečetné, opakované, typicky ve stabilizovaných státech od nástupu vládce nebo dynastie.

Je sporné, zda roční období epochy má číslo nula či jedna, zda počítat rok samotného okamžiku epochy - jestli

  • první rok je rokem oné události, jak je přijato obecně ve společnosti včetně historiografie a letopočet začíná rokem 1 (jedna nebo prvním). A předchází mu první rok „záporný“, tj. první před letopočtem, anebo
  • jde o počítání let až po epoše, kdy rok epochy je zároveň před událostí, okamžikem epochy, před epochou, ale i po ní, tedy rokem nultým, je to rok 0. Astronom Jacques Cassini v roce 1740 prosadil tento rok 0 resp. nultý pro astronomii. Po roce nula následuje rok 1, čili 1. (první) atd. Před ním je rok -1, první před (naším) letopočtem.

Relativita epochy[editovat | editovat zdroj]

Obecně platí, že zatímco počítání let je v zásadě objektivní, stanovení epochy je výhradně věcí společenské dohody, nemá předem dané přirozené pravidlo. Jediný objektivní okamžik je současný okamžik, toto období a zejména pak tento rok.

Jediným objektivním, přirozeným letopočtem by bylo počítání let relativní od tohoto roku (resp. od nynějška apod.) obdobně, jako se relativně počítají roky v běžné řeči: „tohoto roku“, „letos“, „vloni“, „napřesrok“ nebo „příští, přespříští, minulý a předminulý rok“. Tomu ale v historiografii brání nestabilita, neustálá proměna takové epochy, časový údaj, letopočet by se stále měnil a nemohl by se věrohodně zapsat.

Tam, kde buď nemá význam rozlišit, zda se údaj vztahuje k našemu letopočtu nebo k současnosti (např. velmi dávná minulost), anebo jde právě o porovnání se současností, je přirozené ovšem takto roky počítat, např. „před dvěma miliony let“ nebo „za dva tisíce let“, i když stejný význam má zařazení do letopočtu: „kolem roku 2 000 000 před naším letopočtem“ resp. „v roce 4014 (n. l.)“.

V Česku[editovat | editovat zdroj]

V Česku se u zápisu roku éra nejčastěji neurčuje, nepoznamenává a předpokládá se počítá v naší nynější éře, křesťanské, původně odvozené od domnělého data narození Ježíše z Nazaretu. Pokud by mohlo dojít k nejasnosti - protože by mohlo jít o rok před epochou naší éry anebo o rok jiného letopočtu - přidává se za číslem roku formule našeho letopočtu, zkratkou „n. l.“, nebo v křesťanském prostředí Léta Páně, zkratkou LP, latinsky Anno Domini, zkr. AD.

Rok naopak předcházející epoše našeho letopočtu se označit musí jako před Kristem, zkratkou „p. K.“, nyní častěji sekulárně před naším letopočtem, zkracované na př. n. l. Teoreticky by byla správnější formulka před naší epochou (př. n. e.) a je také možné se odvolávat na slovo éra místo letopočtu: před naší érou (př. n. é.), ale v praxi se tyto pojmy při zápisu letopočtu nepoužívají.

Ve světě[editovat | editovat zdroj]

V jiných částech světa, případně pro náboženské účely se používají další letopočty, zpravidla spojené s příslušným kalendářem, např.

Běžné je i používání více letopočtů zároveň, zpravidla s jedním letopočtem (a případně s kalendářem, nyní gregoriánským) státním, a podle příslušnosti k církvi nebo společenství letopočet (s kalendářem) církevní resp. spolkový.

Větší periody[editovat | editovat zdroj]

Rok je zpravidla nejdelší počítanou periodou, ale některé systémy počítání času mají i delší opakující se období - stálé nebo proměnlivé. Pak se rok určuje pořadím v takovém „období“ obdobně, jako den týdnu nebo v měsíci, a jako se určuje rok v rámci opakujících se ér, např. 5. rok 12. egyptské královské dynastie. Jiným takovým letopočtem je ročení podle starořeckého způsobu číslem čtyřletého olympijského cyklu a v jeho rámci číslem roku. Ješte složitější systém má hinduistický kalendář.

Občanský letopočet[editovat | editovat zdroj]

Občanský letopočet (o. l.) odpovídá dané specifické skupině (např. kultuře, národu, atd.), dalo by se o něm mluvit jako o „místním“, skupinovém, např. národním apod. Např. dozvídáme-li se v knihách judaismu data o. l., jsou to data odpovídající židovskému kalendáři. Tak např. den o. l. židovské kultury: 27 Sivan, 5771 podle gregoriánského kalendáře má v datum 29. červen 2011. „Občanský letopočet“ je dnes velmi často mylně zaměňován za „náš letopočet“ (tj. gregoriánský), a to i v odborné literatuře, právě jako odlišení od označení křesťanského (léta Páně, LP) nebo obecně náboženského.

Příklady[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Friedrich, G., Rukověť křesťanské chronologie. Praha: Paseka 1997
  • Hlaváček, I. a kol., Vademecum pomocných věd historických. Jinočany : H&, 1997 - 448 s. ISBN 80-86022-09-9
  • Sokol, J.: Čas a rytmus. 2. vyd. Oikumene, Praha 2004, 332 str. ISBN 80-7298-123-4
  • Ottův slovník naučný, heslo Letopočet