Federico García Lorca
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Federico García Lorca | |
|---|---|
 Socha Federica Garcíi Lorcy |
|
| Narození | 5. června 1898 Fuente Vaqueros, Španělsko |
| Úmrtí | 19. srpna 1936 (38 let) |
| Povolání | dramatik, básník, divadelní režisér |
| Státní příslušnost | španělská |
| Literární žánr | romány, novely |
| Literární hnutí | moderna, surrealismus |
 multimediální obsah na Commons |
|
 Seznam děl v databázi Národní knihovny |
|
 Portál literatura |
|
Federico García Lorca [Garsia Lorka] (5. června 1898–19. srpna 1936), byl španělský básník a dramatik. Zastřelen frankisty v Granadě (Víznaru).
Od roku 1909, žil v Granadě, kde studoval střední školu. Roku 1914 začal studovat filosofii, literaturu a práva a od roku 1919 pokračoval ve studiích v Madridu, který se stal ohniskem umělecké avantgardy.
V letech 1929–1930 studoval v USA na Kolumbijské universitě. Poté strávil několik měsíců na Kubě a v letech 1933–1934 byl v Argentině, pak se vrátil zpět do Granady, kde byl v r. 1936 popraven.
Obsah |
[editovat] Dílo
Jeho tvorba je ovlivněna především andaluským folklórem, dále je z jeho díla patrný i vliv surrealismu, jeho kombinace avangardních prvků s lidovou slovesností jižního Španělska – Andalusií je ojedinělá. Velmi inspirativní byl i jeho vztah k Salvadoru Dalímu, do něhož byl zamilován, o čemž svědčí jejich vzájemná korespondence. Zda byl tento cit opětován není známo, Salvador Dalí se k tomuto tématu odmítal až do konce života vyjádřit a Lorcu označoval vždy jen za přítele z mládí.
Jeho básnické období můžeme rozdělit na dvě období:
V prvním období bylo na Lorcově tvorbě patrné působení rodného kraje, který ho ovlivnil zejména svými nářečími. V jeho díle je i značný vliv Juana Ramóna Jiméneze a Jorge Giulléna s tzv. „poesía pura“ – čistou poezií. V této době též spolupracuje s Menéndezem Pidalem, převzal formu „romance“ (Kniha básní, 1921), a ze stejné doby je i Poema del cante jondo, kde převládá metafora.
Ve druhém období se projevil vliv surrealistů. Lorcův příjezd do New Yorku změnil jeho pohled na svět. Přijal šokující formu jazyka a silné surrealistické náměty a obrazy. Avšak španělský surrealismus je vždy racionální, nikdy nepřijal automatické psaní (André Breton). Jeho stěžejním dílem této doby je Poeta en New York – Básník v New Yorku, které pojednává především o tématu ztraceného lidství, člověk se snaží znovu najít v přírodě, civilizace ho zabíjí.
[editovat] Poezie
- Cikánská romance – pravděpodobně nejslavnější z jeho děl.
- Básník v New Yorku
- Kniha básní
- Písně
- První písně
- Kniha písní
[editovat] Divadelní hry
- Pláňka (Yerma)
- Dům Bernardy Albové
- Uhrančivý motýl
- Láska dona Perlimplína a vášnivost Belisina
- Mariana Pineda
- Čarokrásná ševcová
- Krvavá svatba
- Pimprlata
- Neprovdaná doňa Rosita aneb Květomluva
- Fantastická ševcová
