Andalusie

Comunidad Autónoma de Andalucía
Znak Andalusie Vlajka Andalusie
Hymna: La bandera blanca y verde
Hlavní a největší město	Sevilla
Rozloha - % rozlohy Španělska	87 268 km² 17,2 %
Obyvatelstvo - % obyvatel Španělska - Hustota zalidnění	8 370 975 (2010) 17,82 % 95,9 obyv./km²
Úřední jazyk(y)	španělština
ISO 3166-2	ES-AN
Počet provincií	8
Autonomní statut od:	11. ledna 1982
Parlamentní zastoupení - kongres - senát	61 křesel 41 křesel
Regionální parlament	109 křesel
Předseda vlády	José Antonio Griñán (PSOE)
Junta de Andalucía

Andalusie (španělsky Andalucía), oficiálně Autonomní společenství Andalusie, je nejlidnatější a druhé největší autonomní společenství a historické území na jihu Španělska při pobřeží Středozemního moře a Atlantského oceánu. Metropolí regionu je Sevilla.

Geografie

Mapa Andalusie

Andalusie hraničí na severu s Extremadurou a Kastilií-La Manchou, na východě s Murcií, na jihu se Středozemním mořem a Gibraltarem, na jihozápadě s Atlantským oceánem, a na západě s Portugalskem.

Na sever Andalusie zasahuje pohoří Sierra Morena, na východě Sierra de Segura na jihu pak pohoří Cordillera Penibética se Sierrou Nevadou. Podél řeky Guadalquivir se rozkládá nížina.

Původ jména

Název Andalusie pochází z arabského „Al Andalus“, což bylo označení části Pyrenejského poloostrova pod arabskou nadvládou. Tento termín byl odvozen od Vandalů, kteří oblast osídlili na přelomu 4. a 5. století. Podle nalezišť v této provincii byl pojmenován minerál andalusit.

Kultura

Andalusie je známá pro svoji maurskou architekturu. K nejznámějším stavbám patří paláce Alhambra v Granadě, mešita v Córdobě, a věže Torre del Oro a Giralda v Seville. Poblíž Córdoby se nacházejí ruiny Medina Azahara.

Protože v 16. a 17. století sloužil přístav Sevilla jako vstupní brána do Ameriky, obsahuje americká španělština hodně rysů andaluského dialektu španělštiny.

Historie

Související informace naleznete v článku Al-Andalus.

Andalusie byla už od nejstarších dob nejúrodnější částí Pyrenejského poloostrova s vyspělým zemědělstvím a městskými středisky. Ve starověku byla oblast osídlena iberskými kmeny, na pobřeží se nacházely obchodní kolonie Féničanů - například Hyspalis (dnešní Sevilla) či Gades (Cádiz), kteří v Andalusii ve zdejších bohatých dolech těžili zlato a stříbro. Roku 206 př. n. l. oblast ovládla Římská říše. Roku 197 př. n. l.. se v jejím rámci stala oblast součástí provincie Hispania Ulterior, po reorganizaci pak roku 14 př. n. l. vznikla v jejím rámci provincie Hispania Baetica, zahrnující většinu moderní Andalusie, jih Extremadury, jihozápad Kastilie-La Mancha, a malou část Portugalska východně od řeky Guadiana.

Na přelomu 4. a 5. století pak oblast obsadili germánští Vandalové, a roku 429 byla začleněna do Vizigótské říše. V 6. století pak jihovýchodní pobřeží Andalusie ovládla Byzantská říše. Roku 711 pak Andalusii ovládli Arabové. Roku 750 se Andalusie stala součástí Córdobského emirátu (později Córdobský chalífát), s významnými centry politického, vědeckého i kulturního života, jakými byly Córdoba, Sevilla, Jaén či Granada. Arabové však obohatili i zdejší zemědělství (zavedli například pěstování rýže a dalších subtropických rostlin). Jednotlivá města se po rozpadu Cordobského chalifátu roku 1031, stala středisky menších států (taifas), přičemž jeden z nich i nadále nesl označení Córdobský emirát.

Mešita v Córdobě, dochovaný skvost arabské architektury

Po porážce muslimů v bitvě u Las Navas de Tolosa roku 1212 se Córdobského emirátu zmocnil emirát Granada, ale už roku 1236 ho ovládla Kastilie, která roku 1246 ovládla i Jaén a roku 1248 také Sevillu. Roku 1462 získala Kastilie Gibraltar a roku 2. ledna 1492 padla i Granada, čímž byla zakončena reconquista. Poté začalo pronásledování a vyhánění muslimského (Maurové, pokud přijali křesťanství Moriskové), ale i židovského obyvatelstva, což vedlo k hospodářskému i kulturnímu úpadku oblasti. K novému rozvoji došlo až v 19. století.

Před správní reformou z roku 1833 se pak Andalusie členila na 4 provincie: Království Córdoba, Království Jaén, Království Granada a Království Sevilla. 30. listopadu 1833 pak došlo ke správní reformě, při níž bylo území Andalusie rozděleno na současných 8 provincií.

Podle federalistické ústavy První španělské republiky měly být na území Andalusie ustaveny spolkové státy Horní Andalusie (španělsky Andalucía Alta) a Dolní Andalusie (španělsky Andalucía Baja), což však kvůli kolapsu republiky nakonec nebylo realizováno.

Po pádu diktátorského režimu generála Francisca Franca a obnovení demokracie ve Španělsku, získala Andalusie koncem 70. let 20. století rozsáhlou autonomii, což bylo 11. ledna 1982 potvrzeno schválením autonomního statutu.

Administrativní členění

Andalusie se od roku 1833 člení na 8 provincií zavedených Javierem de Burgos: Almería, Cádiz, Córdoba, Granada, Huelva, Jaén, Málaga, Sevilla.

Andaluské provincie

Provincie	Obyvatelstvo	Rozloha (km²)	Obcí	Soudních okresů
Almería	667 635	8 774	102	8
Cádiz	1 220 467	7 436	44	14
Córdoba	798 822	13.550	75	12
Granada	901 220	12 531	168	9
Huelva	507 915	10 148	79	6
Jaén	667 438	13 489	97	10
Málaga	1 563 261	7.308	101	11
Sevilla	1 875 462	14 042	105	15

Obyvatelstvo

Mapa hustoty osídlení Andalusie (dle obcí) ukazuje koncentraci obyvatelstva podél pobřeží a v nížinách řeky Guadalquivir a vylidnění vnitrozemských hraničních oblastí

Vývoj počtu obyvatel Andalusie
1787	1842	1860	1887	1900	1910	1920	1930
1 850 157	2 300 020	2 965 508	3 380 846	3 544 769	3 800 299	4 221 686	4 627 148
1940	1950	1960	1970	1981	1991	2001	2010
5 255 120	5 647 244	5 940 047	5 991 076	6 440 985	6 940 522	7 357 558	8 370 975

Předsedové vlád Andalusie

• 27. května 1978 – 2. června 1979 Plácido Fernández Viagas (PSOE)
• 2. června 1979 – 7. května 1984 Rafael Escuredo Rodríguez (PSOE)
• 7. května 1984 – 27. července 1990 José Rodríguez de la Borbolla y Camoyán (PSOE)
• 27. července 1990 – duben 2009 Manuel María Cháves González (PSOE)
• od dubna 2009 José Antonio Griñán (PSOE)

Externí odkazy

• Oficiální web regionální vlády
• Stručný popis Andalusie a jejích památek (v angličtině)
• (španělsky)Chráněné přírodní oblasti Andalusie