Diktatura
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek pojednává o diktátorské vládě. O diktatuře ve Starověkém Římu je článek Diktatura (starověký Řím). O diktátorovi je článek Diktátor.
Diktatura je autoritativní (nedemokratická) forma vlády. Politická moc je neomezeně držena diktátorem nebo politickou skupinou. Diktatura se od absolutní monarchie odlišuje zejména tím, že pozice diktátora není dědičná.
Obsah |
[editovat] Historie
- Podrobnější informace naleznete v článcích Dějiny diktatury a Seznam diktatur a totalitních režimů.
[editovat] Starověký Řím
- Podrobnější informace naleznete v článku Diktatura (starověký Řím).
Původem pojem diktatury pochází ze starověkého Říma, kde v případě mimořádných situací byl na půl roku senátem volen diktátor s neomezenými pravomocemi. Původně nebyla diktatura vnímána negativně, neboť již ve starém Římě byla zavedena funkce zvaná dictator, což byl úřad, jehož kompetence byly výlučně vojenského charakteru. Pozitivní smysl tohoto pojmu byl zachován až do 19. století - ještě Garibaldi se v roce 1860 prohlásil za diktátora (tzv. diktatura revolucionářů v zájmu lidu). Za typ státního uspořádání pak začala být diktatura chápána až po zrození nástupu fašistů k moci v Evropě.[1]
[editovat] Typy diktatury
[editovat] Totalita
- Podrobnější informace naleznete v článku Totalita.
Totalita je typem diktatury, ve kterém se stát snaží ovládat jedince nejen politicky, ale ovlivňovat i další sféry jeho života, především soukromou. Jedinec je podřízen společnosti (státu) a ztrácí veškerou svobodu činnosti. Stát se snaží ovládat jedince již od mládí pomocí různých mládežnických organizací (Hitlerjugend, Pionýr…).
V dospělosti je člověk pod neustálým dohledem místních představitelů vládnoucí moci (různých orgánů strany). Totalitní stát používá tajnou policii. Tato represivní složka je určena k boji proti skutečným či domnělým odpůrcům režimu a má široké nástroje k sledování člověka. Tajná policie má často svá vězení či mučírny, kde je (často domnělý) provinilec trestán a vyslýchán.
V tomto typu státu spolupracují složky politické moci (zákonodárná, výkonná, soudní) na potírání kritiků režimu. Odpůrci prosedí ohromnou dobu ve vězení a jejich rodiny jsou často perzekuovány. Tito lidé, kteří vědomě a úmyslně bojují proti režimu (např. tiskem nelegálních novin) bývají označováni jako disidenti. Tento aparát byl nejvíce činný v nacistickém Německu, SSSR a komunistických státech (hlavně v 50. letech) či fašistických diktaturách v Jižní Americe.
[editovat] Vojenská diktatura
- Podrobnější informace naleznete v článcích Vojenská junta a Vojenská diktatura.
Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.
[editovat] Související články
[editovat] Literatura
[editovat] Reference
- ↑ Kubát, M. (2004): Teorie a praxe totalitních a autoritativních režimů., Praha, Dokořán, s.r.o.
|
|||||||||||
