Diktatura

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o autoritativní forma vlády. O mimořádném úřadu ve starověkém Římě pojednává článek Římský diktátor.
Na tento článek je přesměrováno heslo Diktáror. Další významy jsou uvedeny v článku Diktátor (rozcestník).

Diktatura je autoritativní (nedemokratická) forma vlády. Politická moc je neomezeně držena diktátorem nebo politickou skupinou. Diktatura se od absolutní monarchie odlišuje zejména tím, že pozice diktátora není dědičná.[zdroj?]

Obsah

[editovat] Dějiny

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny diktatury.

[editovat] Starověký Řím

Původem pojem diktatury pochází ze starověkého Říma, kde v případě mimořádných situací byl na půl roku senátem volen diktátor s neomezenými pravomocemi. Původně nebyla diktatura vnímána negativně, neboť již ve starém Římě byla zavedena funkce zvaná dictator, což byl úřad, jehož kompetence byly výlučně vojenského charakteru. Pozitivní smysl tohoto pojmu byl zachován až do 19. století - ještě Garibaldi se v roce 1860 prohlásil za diktátora. Za typ státního uspořádání pak začala být diktatura chápána až po zrození nástupu fašistů k moci v Evropě.[1]

Později toto slovo získalo jiný význam a za diktátora již nepovažujeme člověka vybaveného mimořádnými pravomocemi pro dobu krize (válka, výjimečný stav), ale absolutistického či autokratického vládce, který zpravidla ovládá jak moc výkonnou, tak zákonodárnou.[zdroj?]

Oficiálně pak takový vládce zastává nějakou politickou funkci, do níž je soustředěna veškerá moc (prezident, premiér apod.)[zdroj?] Většina[kdo?] moderních diktátorů získala moc převratem (občanskou válkou či jinou neústavní cestou) při nějaké dlouhodobější politické krizi.[zdroj?] Taková situace nejčastěji nastává v ekonomicky a politicky nestabilních regionech (Afrika, Asie), kde existovala celá řada „dědičných diktátorů“, či zemí, kde vládlo několik diktátorů po sobě.[zdroj?]

[editovat] Nedávná minulost a dnešek

V některých případech autokratické režimy pokračují v extrémnějších formách Sovětský svaz, v kterém měli prakticky neomezenou moc Lenin[zdroj?] a první „velký“ diktátor 20. století Stalin.

V některých případech se však diktátor dostane k moci s využitím demokratických principů, které později postupně odbourává[zdroj?], jako např. další „velký“ diktátor 20. století Adolf Hitler.

Za posledního diktátora v Evropě bývá označován současný běloruský prezident Alexandr Lukašenko[2]; mimo Evropu je pak známý např. bývalý kubánský vůdce Fidel Castro.

[editovat] Diktátoři 20. století

[editovat] Beletrie

[editovat] Související články

[editovat] Reference

  1. ↑ Kubát, M. (2004): Teorie a praxe totalitních a autoritativních režimů., Praha, Dokořán, s.r.o.
  2. ↑ http://www.presseurop.eu/cs/content/news-brief-cover/520521-posledni-evropsky-diktator-muci-sve-odpurce
z • d • e
Autoritární formy vlády
Autokratické
Totalitní
Ostatní
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Diktatura&oldid=8022039“
Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje
V jiných jazycích