Despocie

Na tento článek je přesměrováno heslo despot. Tento článek pojednává o formě vlády. O panovnickém titulu pojednává článek despot (panovnický titul).

Despocie či despotismus (z řec. despotés, hospodář, pán, panovník) je neomezená vláda nad bezprávnými poddanými. Znamená spíše způsob výkonu moci (panství) než určitou formu vlády.

Pojem

Řecké despotés znamenalo pána, panovníka i hospodáře jako "pána domu". Aristotelés o něm pojednává v oddíle o správě hospodářství (oikonomia) a vysvětluje, že zde je trojí různý vztah: "manželský" vztah otce a matky, "otcovský" vztah rodičů k dětem a "despotický" vztah čili vláda hospodáře nad otroky. To je legitimní, protože otrok je jeho majetek a jakýsi "oživený nástroj", který je třeba ovládat. Pokud se ale někteří domnívají, že v obci je to podobně, takže i vladař v obci má nad svobodnými panovat "despoticky" jako nad otroky, je to podle něho chyba. Tak je tomu v asijských tyraniích, kde jsou i vztahy v domě všechny "despotické", kdežto u Řeků se rozlišuje vláda nad svobodnými od vlády nad otroky.

Na jiném místě říká, že tyranie je despotická samovláda nad obcí (polis), což může platit i o oligarchii. Také Platón na jednom místě ztotožňuje tyranii a despocii. Původně neutrální označení despotés a despoina (hospodyně, paní domu) tak dostalo v západní tradici hanlivý politický význam "despota", kdežto byzantští císařové je užívali jako svůj titul až do 12. století, později byl despotés nebo despot titul podřízených vládců provincií, které se na Balkáně a v Turecku nazývaly "despotáty" až do 19. století.

Rozdíl oproti absolutní monarchii

Podle Montesquieua rozdíl mezi absolutní monarchií a despotismem je, že v případě monarchie panovník vládne s absolutní mocí založenou na zákonech, kdežto despota vládne jen podle své vůle a rozmaru.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Despotism na anglické Wikipedii.

Literatura

• Aristotelés, Politika. Praha: Rezek
• Aristotelés, Etika Nikomachova. Praha: Rezek
• Platón, Zákony. Praha: Oikumené
• Ritter-Gründer, Historisches Wörterbuch der Philosophie. Basel 1981ff.