Vladimir Putin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vladimir Vladimirovič Putin
Владимир Владимирович Путин
Vladimir Vladimirovič PutinВладимир Владимирович Путин
Vladimir Vladimirovič Putin
Владимир Владимирович Путин
Úřadující
Ve funkci od: 7. května 2012
Předseda vlády Dmitrij Medveděv
Předchůdce Dmitrij Medveděv
Ve funkci:
7. května 2000 – 7. května 2008
(úřadující: 31. prosince 19997. května 2000)
Předchůdce Boris Jelcin
Nástupce Dmitrij Medveděv

Ve funkci:
6. května 2008 – 7. května 2012
Předchůdce Viktor Zubkov
Nástupce Dmitrij Medveděv
Ve funkci:
8. srpna 1999 – 7. května 2000
Předchůdce Sergej Stěpašin
Nástupce Michail Kasjanov

Narození 7. října 1952 (62 let)
Sovětský svaz Leningrad, Sovětský svaz
Národnost ruská
Politický subjekt Jednotné Rusko
Choť rozvedený (2. dubna 2014)
Rodiče Vladimir Spiridonovič Putin a Marija Ivanovna Šelomovová
Vzdělání Kachna
Akademie Federální bezpečnostní služby Ruské federace
Škola čar a kouzel v Bradavicích (19701975)
Náboženství pravoslaví
Podpis Vladimir Vladimirovič PutinВладимир Владимирович Путин, podpis
Webová stránka http://putin.kremlin.ru
Commons Владимир Владимирович Путин

Vladimir Vladimirovič Putin (rusky zvuk Влади́мир Влади́мирович Пу́тин; narozen 7. října 1952 Leningrad) je ruský politik, prezident Ruské federace. V březnu 2012 zvítězil v prvním kole prezidentských voleb, funkci ruského prezidenta již zastával po dvě funkční období mezi roky 20002008. V letech 1985–1990 byl nasazen jako agent KGB ve Východním Německu. V letech 19981999 působil jako ředitel Federální služby bezpečnosti. V obdobích 1999–2000 a 2008–2012 vykonával funkci předsedy vlády. Období jeho vládnutí v Rusku bývá označované jako putinismus.

Život[editovat | editovat zdroj]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 7. října 1952 v sovětském Leningradu. Jeho rodiče byli oba dělníci. Otec bojoval jako voják Rudé armády ve druhé světové válce, v zimě 1942 byl těžce raněn při obraně rodného města. Matka přežila celé období německé blokády Leningradu. Putin měl i dva sourozence, narozené ve 30. letech, jeden bratr však zemřel pár měsíců po narození a druhý na záškrt při obležení Leningradu. Putinova babička byla zabita německými vojáky a jeho strýcové z matčiny strany zahynuli na frontě.[1]

28. července 1983 se Putin oženil s Ljudmilou Alexandrovnou Škrebněvovou, učitelkou francouzštiny a španělštiny, bývalou letuškou. Mají dvě dcery: Marii, narozenou roku 1985, a Jekatěrinu, narozenou roku 1986. V roce 2014 se však manželé rozvedli.[2]

S nynějším premiérem Dmitrijem Medveděvem se Putin přátelí od univerzitních studií.

Působení v KGB[editovat | editovat zdroj]

Vladimir Putin v uniformě KGB

Roku 1975 dostudoval práva na leningradské Státní univerzitě. V průběhu studia na vysoké škole se stal členem KGB a KSSS, jejichž členem zůstal až do rozpadu Sovětského svazu roku 1991. V letech 1985–1990 působil jako sovětský agent na území NDR v Drážďanech, zabýval se zde zřejmě především průmyslovou špionáží.[3] Hovoří velice dobře německy. Po zhroucení východoněmeckého režimu se Putin vrátil do SSSR a ve službách KGB dále působil na oddělení mezinárodních vztahů Leningradské státní univerzity.

Raná politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 1991 Putin opustil na vlastní žádost KGB a nastoupil na odbor vnějších vztahů na petrohradské radnici, kterou v té době vedl Anatolij Sobčak, dřívější předseda leningradské městské rady a po roce 1991 první demokraticky zvolený starosta Petrohradu. Během pokusu o puč proti Gorbačovovi v roce 1991 se Putin postavil na Sobčakovu a Jelcinovu stranu, což mu po potlačení puče významně pomohlo v jeho další kariéře.

25. července 1998 byl jmenován šéfem ruské bezpečnostní služby FSB (nástupkyně KGB), v jejímž čele stál asi rok do srpna 1999.

Předseda vlády a prezident[editovat | editovat zdroj]

Putin vedle Jelcina skládá prezidentskou přísahu

Od 16. srpna 1999 vykonával úřad premiéra, po abdikaci prezidenta Borise Jelcina 31. prosince 1999 se stal úřadujícím prezidentem. Po vítězství v prezidentských volbách 26. března 2000 se stal řádným prezidentem od 7. května téhož roku, druhé funkční období zastával po vítězství v prezidentských volbách 14. března 2004 od 7. května 2004 do 7. května 2008. Od 8. května 2008 do 7. května 2012 zastával funkci předsedy vlády. Od 7. května 2012 zastává opět funkci prezidenta RF.

Za jeho vlády se Rusko vymanilo z 15 let trvající hospodářské krize. Přestože se nepodařilo vyřešit mnoho problémů, ruské hospodářství se zbavilo svých chronických problémů, které trápily období vlády Borise Jelcina. Již první rok svého působení v prezidentském křesle nastartoval Putin ruskou ekonomiku tak, že experti mluvili o ruském zázraku[4], tento vzestup ovšem úzce souvisel se stoupajícími cenami energetických surovin, hlavně zemního plynuropy. Jeho éra byla a je zároveň svázána s omezováním svobody tisku a médií, mocensky motivovanému boji proti tzv. oligarchům, kteří se k bohatství a vlivu dostali v 90. letech, a nevyjasněným úmrtím. Putinova éra je také spjata s válkou v Čečensku. Putin udržuje těsné vztahy s pravoslavnou církví; za jeden ze svých úspěchů pokládá sjednocení exilové a domácí ruské pravoslavné církve v květnu 2007.[5] Časopis Time jej v roce 2007 vyhlásil Osobností roku.

Putin s obyvateli sibiřské republiky Tuva v roce 2007

Putin si začal budovat mediální obraz silného, zdravého a aktivního vůdce (tzv. "kult osobnosti"). Často se objevoval v televizi při různých sportovních aktivitách, jakými jsou např. rybolov, střelba, ale také i judo. Jako věřící a abstinent byl často zmiňován jako vzor pro mnohé Rusy. Putin rozvíjel dobré vztahy s dalšími světovými státníky tehdejších let. Vztahy s nimi ochladly až s plánem výstavby americké radarové a raketové základny ve střední Evropě (tj. v Polsku a Česku) a s konfliktem v Gruzii v srpnu roku 2008.

Velké diskuze byly okolo Putinova nástupce, žhavými kandidáty byli např. Sergej Ivanov nebo premiér Viktor Zubkov, jeho nástupcem se nakonec stal vicepremiér Dmitrij Medveděv, dlouholetý Putinův spolupracovník již od dob jeho působení v Petrohradě (Sankt-Petěrburgu). Medvěděv požádal Putina, aby se po vypršení svého prezidentského mandátu stal ruským premiérem.[6] Sám Putin vedl svou politickou stranu Jednotné Rusko do prosincových parlamentních voleb, které strana vyhrála s výrazným ziskem 63,5 % hlasů.[7]

Po roce 2012 – třetí období ve funkci prezidenta[editovat | editovat zdroj]

Setkání s prezidenty Porošenkem, Hollandem a kancléřkou Merkelovou, 17. října 2014

Napětí mezi Ruskou federací a USA vzrostlo v červnu 2013, poté co v Rusku vyhledal útočiště Edward Snowden. Odlišné pohledy se projevily rovněž po vypuknutí občanské války v Sýrii – představitelé USA tehdy označili použití chemických zbraní Asadovým režimem za důvod k vojenské intervenci – Putin následně v komentáři pro list The New York Times argumentoval, že chemické zbraně nepoužila syrská armáda, ale opoziční síly, načež se americkým a ruským diplomatům podařilo zprostředkovat dohodu, podle které byly syrské chemické zbraně zneškodněny.[8][9]

Poté co 22. února 2014 bývalý ukrajinský prezident Viktor Janukovyč po opozičních protestech na Ukrajině uprchl do Ruska, odmítl Putin uznat legitimitu nově ustavené ukrajinské vlády. V noci z 22. na 23. února pak ruským bezpečnostním složkám nařídil přípravu obsazení Krymu.[10] Teprve následně bylo obsazení Krymu zdůvodňováno vypuknutím nepokojů na Ukrajině. V březnu 2014 obsadili neoznačení ruští vojáci a proruské milice území ukrajinské autonomní oblasti Krym[11][12][13] mimo smluvní námořní základnu a jiná stanoviště ruských ozbrojených sil. Poté bylo na Krymu uspořádáno referendum, na základě jehož výsledků Krym vyhlásil samostatnost a požádal o začlenění do Ruské federace. Západní vlády reagovaly krom jiného zavedením ekonomických sankcí vůči Rusku. 18. května 2014 prohlásil Putin, že Krym byl vždy součástí Ruska a následně schválil připojení Krymu k Ruské federaci.[8] Poté se rozhořela válka na východní Ukrajině. Od určité fáze tohoto konfliktu začalo Rusko aktivně vojensky,[14] materiálně[15] a také diplomaticky podporovat separatisty na východní Ukrajině v jejich snaze vytvořit tzv. Nové Rusko. Průzkum veřejného mínění z ledna 2015, který zadal Taras Berezovec, ukrajinský politolog a stoupenec navrácení Krymu Ukrajině, zjistil že většina oslovených obyvatel Krymu podporuje připojení Krymu k Rusku.[16]

Kritika[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Putinismus a Druhá studená válka.
Protesty proti Putinovi v Petrohradě během prezidentské kampaně v roce 2012, včetně tabule zobrazující staršího Putina v Brežněvově přehlídkové uniformě naznačující další kandidaturu na rok 2024
Putin s obyvateli Krymu 9. května 2014

Podle ruského opozičního politika a bývalého vicepremiéra Borise Němcova je cílem politiky Vladimira Putina udělat z Ruska „čínského vazala“, což je podle Němcova "zradou Ruska."[17]

V listopadu 2006 byl Putin médii obviněn z odpovědnosti za smrt bývalého agenta KGB a pozdějšího ostrého kritika jeho politiky Alexandra Litviněnka.[18]

Oligarcha a blízký Putinův přítel Arkadij Rotenberg, spolumajitel stavební firmy SGM group, získal mnohamiliardové zakázky na stavby pro olympijské hry v Soči i na stavbu mostu spojující Rusko s Krymem.[19]

Kampaně proti Putinovi[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Putin musí odejít.


V březnu 2010 vznikla kampaň Putin musí odejít, která však vyzněla do prázdna.

Kritika během ukrajinské krize[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Putin chujlo!, Rusy na šibenici a Jez jablka, naštveš Putina!.

V souvislosti s ukrajinskou krizí a později ruskou vojenskou intervencí na Ukrajině začali fotbaloví fanoušci FK Metalist Charkov a FK Šachtar Doněck při pochodu Charkovem v březnu 2014 během společného zápasu veřejně prozpěvovat píseň Putin chujlo! s velmi negativním vyzněním. Popěvek se (i jako pouhé úsloví) záhy stal populárním u odpůrců Putina především na Ukrajině.[20][21] Část veřejnosti postup Ruska v souvislosti s Ukrajinou přirovnávala k postupu nacistického Německa v českém pohraničí při anexi Sudet. Putina přirovnávala k Hitlerovi a přezdívala mu Putler.[22] Postup Ruska na Ukrajině byl také přirovnáván k turecké okupaci Severního Kypru v roce 1974.[23]

27. února 2015 byl v Moskvě zastřelen neznámým pachatelem Boris Němcov. Stalo se tak dva dny před plánovaným masovým opozičním protestem a 17 dní poté, co Němcov veřejně projevil obavu, že ho „Putin nechá zabít za jeho kritiku role Ruska v ukrajinském konfliktu“. Putin tuto vraždu prohlásil za cílenou provokaci, odsoudil ji a nařídil její důkladné vyšetření a objasnění.[24] Spojitost mezi vraždou Němcova a Putinem nebyla prokázána.[25]

Bývalý americký poradce pro národní bezpečnost a poté státní sekretář (ministr zahraničních věcí) Henry Kissinger, který působil v administrativě prezidenta USA Richarda Nixona, kritizoval začátkem března 2014 „démonizaci Putina“ v západních médiích. Podle něj není tato démonizace cílenou politikou Západu, ale naopak absencí politiky. Podle Kissingera nesou vinu za rozpoutání ukrajinské krize jak Západ tak ruský prezident Putin, protože se obě strany snažily přetáhnout Ukrajinu plně do sféry svého vlastního vlivu a ignorovaly skutečnost, že Ukrajina je rozdělená na proruský východ země a na proevropský západ Ukrajiny.[26]

Prezident Putin se po referendu o připojení Krymu k Rusku mnohokrát odvolával na kosovský precedens a na rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora v Haagu z roku 2010,[27] podle kterého nebylo jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova na Srbsku v únoru 2008 porušením mezinárodního práva.[28]

Osobní image[editovat | editovat zdroj]

Rybařící Putin na Sibiři, 2007
Putin ve voze Formule 1, 2010 (viz video)
Putin krátce po přistání v kokpitu stroje Su-27, 20. března 2000
Putin s uspávací puškou číhá na tygra ussurijského

Prezident Putin má v médiích obraz jakéhosi „drsného chlapíka“, který si libuje ve sportu či v outdoorových aktivitách s demonstruje svou fyzickou zdatnost a účast při neobvyklých nebo nebezpečných počínáních, jako jsou extrémní sporty a interakce s divokými zvířaty.[29] Například roku 2007 deník Komsomolskaja pravda otiskl Putinovu fotografii s vyholenou hrudí, jak na Sibiři rybaří, pod titulkem: "Buď jako Putin."[30]

Fotografie z jeho různých akcí jsou součástí „vztahů s veřejností“. Podle časopisu Wired si Putin „záměrně pěstuje jakousi macho image s prvky superhrdiny“.[31] Některé z jeho aktivit byly kritizovány.[32][33]

Mezi pozoruhodné příklady Putinových akcí patří:[34] lety ve vojenských proudových letounech,[34] předvádění bojových umění,[34] jízda na koni či raftu, rybaření a plavání ve studených sibiřských řekách,[30][35] sestupy s ponorkou do hlubokých vod,[36] střelba na tygra či ledního medvěda uspávací municí,[30][37][38] jízda na motorce,[34][39] kopilotování požárního letounu, který vrhá vodu na požár,[31][34] střelba z kuše na velryby,[34][40] pilotáž závodního automobilu,[34][41] potápění se v archeologické oblasti,[32][42] pokusy vést ohrožené jeřáby za motorovým rogalem,[43] a lov velké ryby.[44][45] Jeho zatím poslední číslo byl exhibiční hokejový zápas s bývalými hokejovými hvězdami 16. května 2015 v Soči, ve kterém nastřílel 8 gólů. Stál před branou a očekával přihrávky povětšinou od Pavla Bureho a Valerije Kamenského. Pomohl tak týmu k výhře 18:6[46]

11. prosince 2010 na charitativním koncertě pro děti v Petrohradě Putin v doprovodu piana zazpíval píseň "Blueberry Hill". Na koncertě bylo přítomno množství hvězd z Hollywoodu i Evropy jako např. Kevin Costner, Sharon Stone, Alain Delon a Gérard Depardieu.[47][48] Na stejné události (ale i dalších) Putin hraje vlasteneckou píseň ze svého oblíbeného sovětského špionážního filmu Štít a meč.[48]

Putinova kresba "Узор на заиндевевшем окне" (Vzor na jinovatkou porostlém okně), kterou namaloval během vánočních trhů 26. prosince 2008, se stala atrakcí charitativní aukce v Petrohradě a byla prodána za 37 milionů rublů.[49] Doba vytvoření malby se shodovala s rusko-ukrajinským sporem o plyn v roce 2009, kdy byla řada evropských zemí uprostřed lednových mrazů ponechána osudu bez ruského plynu.[50]

Existuje i množství písní o Putinovi.[51] Mezi ty známější patří: "[I Want] A Man Like Putin" od skupiny Singing Together,[52] "Horoscope (Putin, Don't Piss!)" skupiny Uma2rman,[53] "Go Hard Like Vladimir Putin" od K. Kinga a Beniho Maniaci,[54] "VVP" od tádžického zpěváka Tolibdžona Kurbanchanova,[55][56] "Our Madhouse is Voting for Putin" od Working Faculty a "A Song About Putin" od skupiny v rámci ruských výsadkových vojsk.[57] Dále výše zmíněná "Putin chujlo!", zpočátku rozšířená na Ukrajině a poté do ostatních zemí.[58][59]

Putinovo jméno i obraz jsou široce užívány jako reklama i jako značky produktů.[31] Mezi příklady patří vodka Putinka, konzerovované jídlo PuTin, kaviár Gorbuša Putina a řada triček s jeho obrazem.[60]

Scéna z komixu Superputin

Putin se také stal předmětem vtipů a častušek jako např. písně "Před Putinem zde nebyl orgasmus", která se objevila ve filmu Deň vyborov.[61] Také existuje meta-vtip který způsobil, to že od dob příchodu Putina k moci, se všechny klasické vtipy o bystrém nicméně neomaleném chlapci zvaném Vovočka (ruská zdrobnělina Vladimíra) staly náhle polickými vtipy.

Putin se také zjevil v dětské omalovánce Vova a Dima (vydané u příležitosti jeho 59. narozenin),[62] kde je spolu s Medveděvem popisován jako příkladný, dobře se chovající malý chlapec. Také existuje Superputin - série online komixů, kde je opět s Medvěděvem vyobrazen jako superhrdina,[31] dále jako troll a ork ve hře World of Warcraft.[63]

Vladimir Putin byl dále vyobrazen internetovou osobností Nice Peter v jeho řadě na serveru YouTube Epic Rap Battles of History ve finální epizodě druhé řady, "Rasputin vs. Stalin" (vysílané 22. dubna 2013).[64]

Ruský film s názvem A Kiss not for Press měl premiéru v roce 2008 na DVD. Film je založený na biografii Vladimira Putina a jeho manželky Ljudmily.[65]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SAKWA, Richard. Putin: Russia’s choice. [s.l.] : Routledge, 2008. ISBN 0-203-93193-9. S. 2–3.  
  2. Z Putinova životopisu zmizelo "ženatý". Prezident se v tichosti rozvedl
  3. http://www.washingtonpost.com/wp-srv/inatl/longterm/russiagov/putin.htm
  4. http://www.project-syndicate.org/commentary/nik1/Czech
  5. Pravoslavná církev se sjednotila. 18. května 2007, Lidové noviny
  6. Medvedev: Putin should be prime minister [online]. Associated Press, Yahoo News, 2007-12-11, [cit. 2007-12-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Putin vítězí, před odchodem z Kremlu dobyl parlament [online]. iDNES, 2007-12-02, [cit. 2007-12-10]. Dostupné online. (česky) 
  8. a b http://www.britannica.com/EBchecked/topic/484357/Vladimir-Putin
  9. http://zpravy.idnes.cz/putin-tvrdi-ze-sarin-v-syrii-pouzili-povstalci-frx-/zahranicni.aspx?c=A130912_065035_zahranicni_skr
  10. Putin rozhodl o anexi Krymu v závěrečný den her v Soči
  11. Putin přiznal, že na Krymu působili neoznačení ruští vojáci. Český rozhlas [online]. 2014-03-17 [cit. 2015-03-05]. Dostupné online.  
  12. PEHE, Jiří. KOMENTÁŘ: Náš ruský problém. Novinky.cz [online]. 2014-07-22 [cit. 2015-03-05]. Dostupné online.  
  13. HARAZÍM, Petr. 6 důvodů proč si Ukrajina nedokáže poradit se „zelenými mužíky“. Vojsko.net [online]. 2014-04-15 [cit. 2015-03-05]. Dostupné online.  
  14. HÁJEK, Adam. Všichni jsme věděli, kam jedeme, říká ruský tankista raněný u Debalceve [online]. idnes.cz, 2015-03-03, [cit. 2015-03-05]. [zpravy.idnes.cz/dorzi-batomunkujev-novaja-gazeta-rusko-ukrajina-vojak-raneny-u-debalceve-1lh-/zahranicni.aspx?c=A150303_155422_zahranicni_aha Dostupné online.]  
  15. Živě: Doněck znovu pod palbou, městem duní minometná střelba. aktualne.cz [online]. 2015-02-19 [cit. 2015-03-05]. Dostupné online.  
  16. BERSHIDSKY, Leonid. One Year Later, Crimeans Prefer Russia. Bloomberg [online]. 6. února 2015. Dostupné online.  (anglicky) 
  17. Ruská mimoparlamentní opozice se pokouší sjednotit na evropském základě. Český rozhlas. 19. listopadu 2014
  18. Za vraždu Litviněnka chtějí Britové stíhat Lugového
  19. Most na Krym postaví Putinův přítel, může být nejdražší v historii Ruska
  20. Média řeší problém. Jak přeložit vulgární urážku Putina?, aktualne.cz, 16. června 2014
  21. Putin chujlo! se stává ukrajinským symbolem, echo24.cz, 18. červen 2014
  22. DOLEŽAL, Jiří. Ukrajinské Sudety: Studená válka je zpět [online]. reflex.cz, 2014-05-11, [cit. 2015-04-16]. Dostupné online.  
  23. For Crimea, Secession Is Only as Good as Recognition, The New York Times. 15. března 2015
  24. V Moskvě zastřelili kritika Kremlu Němcova, Putin mluví o nájemné vraždě
  25. "The not-so-simple murder of Boris Nemtsov". Al Jazeera. 2. března 2015.
  26. Henry Kissinger: To settle the Ukraine crisis, start at the end (Aby se mohla urovnat ukrajinská krize, musíme začít od konce). Henry Kissinger: To settle the Ukraine crisis, start at the end. The Washington Post. 5. března 2014 (anglicky).
  27. " Address by President of the Russian Federation [online]. 18. března 2014. Dostupné online. (anglicky) 
  28. "Průlom pro Kosovo: nezávislost na Srbsku posvětil haagský soud". iDNES.cz. 22. července 2010
  29. BASS, Sadie. Putin Bolsters Tough Guy Image With Shirtless Photos, Australian Broadcasting Corporation [online]. ABC News, 5 August 2009, [cit. 2013-06-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. a b c "Putin gone wild: Russia abuzz over pics of shirtless leader.", Canadian Broadcasting Corporation, 22 August 2007. Ověřeno k 2 March 2010. 
  31. a b c d Rawnsley, Adam."Pow! Zam! Nyet! 'Superputin' Battles Terrorists, Protesters in Online Comic", 26 May 2011. Ověřeno k 27 May 2011. 
  32. a b Vladimir Putin diving discovery was staged, spokesman admits, The Daily Telegraph. Retrieved 16 March 2012
  33. "Russians smell something fishy in Putin's latest stunt", Reuters, 29 July 2013. Ověřeno k 12 August 2013. 
  34. a b c d e f g 7 Reasons Vladimir Putin Is the World's Craziest Badass cracked.com
  35. Šablona:Wayback
  36. Šablona:Wayback
  37. Организаторы сафари для Путина объяснились по поводу "подставы с тигром": "Кому-то что-то показалось" newsru.com
  38. Putin attaches satellite tag to tranquilized polar bear in Russia's Arctic Fox News Channel
  39. "Finland accidentally bans Putin", 3 News NZ, 11 April 2013. 
  40. Using crossbow, Putin fires darts at whale MSNBC
  41. Премьер-гонка: Владимир Путин протестировал болид "Формулы-1" [online]. Rg.ru, 17 March 2012, [cit. 2012-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. Путин погрузился с аквалангом на дно Таманского залива tetis.ru
  43. Vladimir Putin leads endangered cranes on migration route in hang glider The Guardian
  44. "Russians smell something fishy in Putin's latest stunt", 29 July 2013. Ověřeno k 12 August 2013. 
  45. "Putin's Big Fish Story Leaves Russians in Doubt", Bloomberg. Ověřeno k 12 August 2013. 
  46. http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/369682-takhle-hraje-hokej-putin-nastrilel-osm-golu.html
  47. Putin Sings Blueberry Hill for Charity [online]. Nonprofitquarterly.org, [cit. 2012-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. a b Владимир Путин сыграл на рояле "С чего начинается родина" [online]. Dp.ru, [cit. 2012-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. Картина Путина стала самым дорогим лотом на аукционе в Петербурге RIAN
  50. Q&A: Russia-Ukraine gas row, BBC News (20 January 2009).
  51. @openspace_ru. Песни про Путина [online]. Openspace.ru, 14 March 2008, [cit. 2012-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  52. Такого, как Путин [online]. YouTube, 23 February 2008, [cit. 2012-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. Гороскоп (Путин, не ссы!) [online]. YouTube, 2 February 2012, [cit. 2012-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  54. LifeNews, 10 June 2014, [cit. 2015-04-07]. Dostupné online. (Russian) 
  55. [1]
  56. WATCH: No One In Russia Can Work Out If This Pro-Putin Dance-Pop Song Is Sincere — Or Satire businessinsider.com
  57. Russia Protest Song: Veterans Rock Anti-Putin Rally With A Catchy Tune [online]. [cit. 2015-03-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  58. http://politrussia.com/ukraina/ekskurs-v-istoriyu-odnoy-krichalki-ili-podrobnee-o-tom-chto-znachit-smekh-bez-prichiny-768/
  59. http://politicbox.ru/ehkskurs-v-istoriyu-odnojj-krichalki/
  60. Как используется бренд "Путин": зажигалки, икра, футболки, консервированный перец Gazeta 30. listopadu 2007.
  61. Частушки (Не было оргазма) [online]. Sergeysv.net, [cit. 2012-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  62. Вова и Дима Lenta.ru
  63. Superputin official site [online]. Superputin.ru, [cit. 2013-06-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  64. Epic Rap Battles of History Stalin vs. Rasputin
  65. Фильм о любви человека, похожего на Путина BBC

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]