Vladimir Putin
| Vladimir Vladimirovič Putin Владимир Владимирович Путин |
|
|---|---|
 |
|
| Ve funkci: 7. květen 2000 – 7. květen 2008 (úřadující: 31. prosince 1999 – 7. květen 2000) |
|
| Předchůdce | Boris Jelcin |
| Nástupce | Dmitrij Medveděv |
|
6. a 10. předseda vlády Ruské federace
|
|
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 8. květen 2008 | |
| Předchůdce | Viktor Zubkov |
| Ve funkci: 8. srpen 1999 – 7. květen 2000 |
|
| Předchůdce | Sergej Stěpašin |
| Nástupce | Michail Kasjanov |
|
|
|
| Narození | 7. října 1952 Leningrad, Sovětský svaz |
| Národnost | Ruská |
| Politický subjekt | Jednotné Rusko |
| Choť | Ljudmila Putinová |
| Náboženství | Pravoslaví |
| Podpis |  |
Vladimir Vladimirovič Putin, (rusky 
Влади́мир Влади́мирович Пу́тин, *7. října 1952, Leningrad) je ruský politik, od roku 2008 předseda vlády Ruské federace, v letech 2000–2008 druhý ruský prezident a v období 1998-1999 ředitel Federální bezpečnostní služby. Časopis Time jej v roce 2007 vyhlásil Osobností roku.
Obsah |
[editovat] Život
Narodil se 7. října 1952 v sovětském Leningradu. Jeho rodiče byly oba dělníci, otec bojoval jako člen Rudé armády v druhé světové válce, matka zůstala a přežila celou blokádu Leningradu. Putin měl i dva sourozence, narozené ve 30. letech, jeden bratr ovšem zemřel pár měsíců po narození, a druhý na záškrt při německé blokádě Leningradu. 28. července 1983 se oženil s Ludmilou Alexandrovnou Škrebněvovou, učitelkou španělštiny a bývalou letuškou. Mají dvě dcery: Marii, narozenou roku 1985 a Jekaterinu, narozenou roku 1986.
[editovat] Působení v KGB
Roku 1975 dostudoval práva na leningradské Státní univerzitě. V průběhu studia na vysoké škole se stal členem KGB a KSSS, jejichž členem zůstal až do rozpadu Sovětského svazu roku 1991. V letech 1985-1990 působil jako sovětský špión na území NDR v Drážďanech, zabýval se zde zřejmě především průmyslovou špionáží.[1] Po zhroucení východoněmeckého režimu se Putin vrátil do SSSR a ve službách KGB dále působil na oddělení mezinárodních vztahů Leningradské statní univerzity.
[editovat] Raná politická kariéra
V roce 1991 Putin opustil KGB a nastoupil na odbor vnějšíh vztahů na petrohradské radnici, kterou v té době vedl Anatolij Sobčak, dřívější předseda leningradské městské rady a po roce 1991 první demokraticky zvolený starosta Petrohradu. Během pokusu o puč v roce 1991 se Putin postavil na Sobčakovu a Jelcinovu stranu, což mu významně pomohlo v jeho další kariéře.
25. července 1998 byl jmenován šéfem ruské bezpečnostní služby FSB (nástupkyně KGB), v jejímž čele stál až do srpna 1999.
[editovat] Předseda vlády a prezident
Od 16. srpna 1999 vykonával úřad premiéra, po abdikaci prezidenta Borise Jelcina 31. prosince 1999 se stal úřadujícím prezidentem. Po vítězství v prezidentských volbách 26. března 2000 se stal řádným prezidentem od 7. května téhož roku, druhé funkční období zastával po vítězství v prezidentských volbách 14. března 2004 od 7. května 2004 do 7. května 2008. Od 8. května téhož roku zastává funkci předsedy vlády.
Za jeho vlády se Rusko vymanilo z 15 let trvající hospodářské krize. Přestože se nepodařilo vyřešit mnoho problémů, které trápí hlavně běžné Rusy, celoruské hospodářství se zbavilo svých chronických problémů, které trápily období vlády Borise Jelcina. Již první rok svého působení v prezidentském křesle nastartoval Putin ruskou ekonomiku tak, že experti mluví o ruském zázraku[2], tento vzestup ovšem úzce souvisí se stoupajícími cenami plynu a ropy v posledních letech. Jeho éra byla na druhou stranu svázána s některými kritizovanými kroky, hlavně v oblasti omezování svobody tisku a médií, boji proti tzv. oligarchům, kteří se k bohatství a vlivu dostali v 90. letech, a nevyjasněným úmrtím. Putinova éra je také spjata s válkou v Čečensku. Putin udržuje těsné vztahy s pravoslavnou církví; za jeden ze svých úspěchů pokládá akt sjednocení exilové a domácí pravoslavné církve v květnu 2007.[3]
Putin začal budovat mediální obraz silného, ale zdravého a aktivního vůdce. Často se objevoval v televizi při různých sportovních aktivitách, jakými jsou například rybolov, ale také i judo. Jako věřící a abstinent byl často zmiňován jako vzor pro mnohé Rusy. Putin rozvíjel také dobré vztahy s dalšími světovými státníky své doby, mezi které patřil i prezident George W. Bush. Jejich vztahy ochladly až s plánem výstavby radarové a raketové základny ve střední Evropě a s konfliktem v Gruzii v srpnu 2008.
Velké diskuze byly okolo Putinova nástupce, žhavými kandidáty byli např. Sergej Ivanov nebo premiér Viktor Zubkov, jeho nástupcem se nakonec stal vicepremiér Dmitrij Medveděv, dlouholetý Putinův spolupracovník již od dob jeho působení v Sankt-Petěrburgu. Medvěděv požádal Putina, aby se po vypršení prezidentského mandátu stal ruským premiérem.[4] Sám Putin vedl svou politickou stranu Jednotné Rusko do prosincových parlamentních voleb, které strana vyhrála s výrazným ziskem 63,5 % hlasů.[5]
[editovat] Galerie
-
Putin jako chlapec -
Dospělý Putin v uniformě KGB
-
Ludmila Alexandrovna, rozená Škrebněvová - Putinova manželka
-
Vladimir Putin na palubě křižníku Petr Veliký
-
Prezidenti Bush a Putin na tiskové konferenci - Maine, USA, 2007
-
Setkání Putina s prezidentem ČR Václavem Klausem na pražském hradě, 2006
-
Setkání se Severokorejským vůdcem, Kim Čong-ilem
-
Vladimir Putin a ukrajinská ministerská předsedkyně, Julia Tymošenková
-
Setkání Putina a prezidenta Čínské lidové republiky Chu Ťin-tchaa v Moskvě
[editovat] Reference
- ↑ http://www.washingtonpost.com/wp-srv/inatl/longterm/russiagov/putin.htm
- ↑ http://www.project-syndicate.org/commentary/nik1/Czech
- ↑ Pravoslavná církev se sjednotila. 18. května 2007, Lidové noviny
- ↑ Medvedev: Putin should be prime minister [online]. Associated Press, Yahoo News, 2007-12-11, [cit. 2007-12-11]. Dostupné online. (en)
- ↑ Putin vítězí, před odchodem z Kremlu dobyl parlament [online]. iDNES, 2007-12-02, [cit. 2007-12-10]. Dostupné online. (cs)
|
||||||||
