Viktor Janukovyč
| Viktor Janukovyč Віктор Янукович |
|
|---|---|
Viktor Janukovyč v roce 2010 |
|
|
4. prezident Ukrajiny
|
|
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 25. února 2010 | |
| Předseda vlády | Julija Tymošenková Oleksandr Turčynov Mykola Azarov |
| Předchůdce | Viktor Juščenko |
|
9., 10. a 13. premiér Ukrajiny
|
|
| Ve funkci: 22. listopadu 2002 – 7. prosince 2004 |
|
| Prezident | Leonid Kučma |
| Předchůdce | Anatolij Kinach |
| Nástupce | Mykola Azarov |
| Ve funkci: 28. prosince 2004 – 5. ledna 2005 |
|
| Prezident | Leonid Kučma |
| Předchůdce | Mykola Azarov |
| Nástupce | Mykola Azarov |
| Ve funkci: 4. srpna 2006 – 18. prosince 2007 |
|
| Prezident | Viktor Juščenko |
| Předchůdce | Jurij Jechanurov |
| Nástupce | Julija Tymošenková |
|
|
|
| Narození | 9. července 1950 (62 let) Jenakijeve, Doněcká oblast, Ukrajinská SSR, SSSR |
| Národnost | ukrajinská |
| Politický subjekt | KSSS (1980–1991) Strana regionů (2003-2010) žádná (od 2010) |
| Choť | Ljudmyla Oleksandrivna |
| Děti | Olexander Viktor |
| Vzdělání | Doněcký polytechnický institut |
| Profese | strojní inženýr |
| Náboženství | Ukrajinská pravoslavná církev |
| Podpis |  |
Viktor Fedorovyč Janukovyč, ukrajinsky Віктор Федорович Янукович, rusky Виктор Фёдорович Янукович (* 9. července 1950 Jenakijeve, Doněcká oblast) je ukrajinský politik, v letech 2002-2004, 2004-2005 a 2006-2007 premiér, v současnosti prezident země. V prezidentských volbách v roce 2010 byl se ziskem 48,95 % hlasů zvolen prezidentem Ukrajiny, úřadu se ujal 25. února 2010.[1]
Obsah |
Život [editovat]
Narodil se v dělnické rodině. Jeho matka zemřela, když mu byly dva roky, později přišel i o otce a vyrůstal s babičkou. V roce 1967 byl odsouzen na tři roky odnětí svobody za krádeže, po roce ho však propustili v rámci amnestie k 50. výročí VŘSR. V roce 1970 byl opět odsouzen, na dva roky za těžké ublížení na zdraví, podle některých zdrojů za hrubé znásilnění.[1]
V 70. letech pracoval jako autoelektrikář. V roce 1980 získal diplom inženýra-mechanika na Doněcké státní technické univerzitě (dříve Doněcký polytechnický institut), v roce 2001 ukončil Ukrajinskou akademii zahraničního obchodu, obor mezinárodní právo. Od roku 1996 byl do 21. listopadu 2002 gubernátorem Doněcké oblasti (gubernátor je jmenován prezidentem).[1]
Prezidentské volby [editovat]
2004 [editovat]
- Související informace naleznete v článku Oranžová revoluce.
Janukovyč se stal v dubnu 2003 předsedou Strany regionů a v roce 2004 byl jedním z favoritů prezidentských voleb na Ukrajině: byl podporován prezidentem Leonidem Kučmou, ruskojazyčným obyvatelstvem na východě i Ruskem; v jeho kampani, kterou vedl jeho pozdější protikandidát z roku 2010 Serhij Tihipko,[2] pracovali také ruští poradci.
Ústřední volební komise ho nejdříve i přes řadu stížností na falšování voleb prohlásila 21. listopadu 2004 jejich vítězem (s deklarovaným ziskem 49,42% hlasů oproti 46,69% pro Juščenka), aniž by se stížnostmi zabývala. To vyvolalo vlnu masových protestů a demonstrací, které vyústily v anulování výsledků a opakování druhého kola voleb dne 26. prosince 2004. V opakovaném hlasování, které podle vyjádření mezinárodních pozorovatelů tentokrát již proběhlo v souladu s demokratickými pravidly, získal prozápadní kandidát Juščenko 52,00% hlasů, kdežto Janukovyč pouze 44,19%. Oficiální volební výsledky byly Ústřední volební komisí publikovány 11. ledna 2005.
2010 [editovat]
- Související informace naleznete v článku Prezidentské volby na Ukrajině 2010.
Podle vyhlášení ústřední volební komise se stal vítězem prezidentských voleb na Ukrajině. Janukovyč vyšel vítězně z prvního kola 17. ledna 2010 se ziskem 35 % hlasů. Dle očekávání uspěl na východě a jihu země, na Krymu a také v Zakarpatí. Druhá skončila dosavadní premiérka Julija Tymošenková se ziskem 25 % hlasů.
Po sečtení všech hlasů druhého kola voleb vyhrál Janukovyč se ziskem 48,95 % nad Tymošenkovou, která obdržela 45,47 % odevzdaných hlasů. Mezinárodní pozorovatelé označili volby za regulérní a čestné, Janukovyč se následně prohlásil vítězem voleb. Tymošenková výsledky voleb neuznala a podala žádost na jejich přezkoumání u soudu, který tak 17. února oznámil, že pozastavil platnost výsledků voleb dokud její stížnost neprojedná. 20. února Tymošenková svou žalobu na základě tvrzení o špatných postupech soudu stáhla.[3][4][5]
25. února došlo k inauguraci Janukovyče do úřadu prezidenta, premiérka Julije Tymošenková a předchozí prezident Viktor Juščenko vyjádřili s inaugurací nesouhlas.[1]
Prezidentem [editovat]
Přestože byl Janukovyč obecně vnímán spíše jako „proruský“ kandidát, není pro něj sbližování s Ruskem prioritou. Jeho první prezidentská zahraniční cesta na začátku března 2010 vedla do Bruselu. Janukovyč hodlá spolupracovat s Evropskou unií, členství v NATO odmítá.[6]
Galerie [editovat]
-
Janukovyč a Bronisław Komorowski
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b c d Janukovyč se stal prezidentem Ukrajiny, Tymošenková inauguraci bojkotovala
- ↑ The Man Of The Moment In Ukraine Radio Free Europe, 22. 1. 2010.
- ↑ Ukrajinské volby neplatí, dokud soud neprojedná stížnost Tymošenkové
- ↑ Nejsem loutkou Kremlu, tvrdí vítěz prezidentských voleb na Ukrajině
- ↑ Stahuji žalobu proti výsledku voleb, řekla Tymošenková a soud jí vyhověl
- ↑ Janukovyč odmítl sbližování s Ruskem Deník Referendum, 1. 3. 2010.
Související články [editovat]
Externí odkazy [editovat]
- (ukrajinsky) (rusky) (anglicky) Oficiální prezidentské stránky
- (ukrajinsky) (rusky) Volební stránky Viktora Janukovyče
