Nord Stream

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Trasa plynovodu Nord Stream

Nord Stream (rusky: Северный потокSevernyj potok, německy: Nordeuropäische Gasleitung) je plynovod, který po dně Baltského moře přivádí ruský plyn do Západní Evropy, hlavně do Německa. Tento plynovod má za cíl přepravu zemního plynu bez tranzitních rizik pro obě země. Od svého začátku byl tento projekt kontroverzní, zprvu také pro otázky životního prostředí, ale především z hlediska rizik pro národní bezpečnost některých východoevropských zemí, zejména Polska a Ukrajiny, které plynovod Nord Stream obchází.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původní projekt plynovodu pochází z roku 1997, kdy Gazprom a finská společnost Neste (později Fortum) založily společně společnost North Transgas, která později začala spolupracovat s německou plynárenskou společností Ruhrgas (později EON). Průzkum trasy a studie proveditelnosti byla provedena v roce 1998. Dne 8. září 2005 Gazprom, německý chemický koncern BASF a EON podepsaly základní dohodu o vybudování tohoto plynovodu. Za financování úvěru ve výši jedné miliardy euro, nabídnutého Gazpromu bankami Deutsche Bank a KfW, se zaručila německá vláda Gerharda Schrödera. Krátce poté, co nastoupila vláda Angely Merkelové, se stal Schröder předsedou dozorčí rady německo-ruského konsorcia pro výstavbu plynovodu, v němž Gazprom má podíl 51 %.

Po plynové krizi v roce 2009 se zvýšily i politické nátlaky, a jak Rusko, tak Německo začaly využívat naplno politický tlak s cílem realizovat stavbu plynovodu Nord Stream.[1]

Rusko 9. dubna 2010 oficiálně zahájilo výstavbu plynovodu Nord Stream. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnil ruský prezident Dmitrij Medveděv a německá kancléřka Angela Merkelová.[2] V roce 2011 byl plynovod Nord Stream dokončen a vzat do provozu.

Problémy při výstavbě[editovat | editovat zdroj]

Proti jeho výstavbě měly kromě Ukrajiny námitky také země v Pobaltí a Polsko, které Nord Stream obchází, a proto se bály, že by mohly zůstat zcela odříznuty od zdrojů plynu. Navíc přicházejí o zisk z tranzitních poplatků. Námitky těchto zemí, ale nebyly vyslyšeny, protože souhlas těchto zemí nebyl zapotřebí. Plynovod vede po mořském dnu na území Ruska, Finska, Švédska, Dánska a Německa. Nord Stream je také kritizován kvůli ekologickým dopadům nejen na mořské dno. Odpůrci z řad ekologů tvrdí, že projekt porušuje zavedené ekologické normy, a to že je v rozporu s evropskou legislativou. Dalším důvodem kritiky bylo to, že Evropa je příliš závislá na Rusku a na jeho ochotě dodávat plyn do Evropy. Často se mluví o tom, zda Rusko nevyužívá plyn jako politickou zbraň.

Evropská unie požadovala, aby Rusko mělo kompletní souhlas všech zúčastněných zemí ještě před započetím stavby.[3] V době ekonomické krize bylo problematické, aby EU výrazně podporovala finančně více podobných projektů. Nord Stream konkuroval projektu Nabucco, který se nakonec neuskutečnil. Polští politici žádali, aby se raději postavil nový plynovod Jamal II, který by vedl přes Bělorusko a Polsko, a tak by obcházel Ukrajinu.[4]

S projektem nakonec souhlasily všechny zúčastněné státy: Dánsko (22. 10. 2009), Finsko (5. 11. 2009), Švédsko (5. 11. 2009) [3], Rusko (18. 12. 2009) a Německo (21. 12. 2009) [4] Některé protesty ekologů byly vyslyšeny, takže Finsko odminovalo své pobřeží, aby se plynovod mohl stavět.[5]

První část plynovodu Nord Stream má kapacitu 55 miliard krychlových metrů za rok. Na Nord Stream navazují v Německu plynovod OPAL, vedoucí do Česka, a NEL. Oba plynovody by neměly bez Nord Streamu smysl.[5]

Mapa existujících a plánovaných plynovodů mezi RuskemStřední Evropou (stav 2009)

Také první část celkově plánovaného plynovodu Nord Stream byla již zprovozněna. Plynovod byl slavnostně otevřen kancléřkou Merkelovou a prezidentem Medveděvem v listopadu 2011. V plánu je dále dobudování druhého dvojitého potrubí pro zdvojnásobení stávající kapacity.[6] Také plynovody OPAL a NEL byly již dostavěny.

Kontroverznost celého projektu spočívala nejen v jeho ekonomické náročnosti, ale také v obcházení tranzitních zemí, které by v budoucnu mohly zůstat odříznuté od dodávek zemního plynu. Projekt plynovodu Nord Stream může být považován za dílčí ukazatel nejednotnosti evropských zemí v energetických otázkách.

Plánované zdvojení plynovodu[editovat | editovat zdroj]

Dne 18. června 2015 podepsali zástupci rakouské společnosti OMV a ruského Gazpromu tzv. Memorandum of Understanding (předběžnou dohodu), podle kterého se Rakušané budou podílet na výstavbě dvou dalších potrubí pod Baltickým mořem.[7] Zároveň bylo ve stejný den na okraji hospodářské konference v Petrohradě oznámeno, že k uskupení firem, které se budou na této stavbě podílet, se připojují také německá společnost EON a nizozemsko-britská společnost Shell. První potrubí má být postaveno a uvedeno do provozu do roku 2019. Téměř ve stejnou dobu bude stavěno ještě jedno, celkově čtvrté, potrubí. Celkové náklady projektu přesáhnou pravděpodobně náklady na jeho první fázi, které činily 7,4 miliardy eur.[8] Obě nová potrubí mají přepravovat dalších 55 miliard m³ zemního plynu ročně do Evropské unie. Od roku 2020 nemá být již žádný plyn z Ruska, určený pro Západní Evropu, přepravován přes dosavadní tranzitní Ukrajinu.[9]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jamal nebo Nordstream? Německo a Polsko bojují o cestu ruského plynu
  2. Rusko zahájilo výstavbu plynovodu Nord Stream, který obejde Ukrajinu
  3. Nord Stream: Putin zve po tvrdém vyjednávání Evropu k spoluúčasti
  4. Jamal nebo Nordstream? Německo a Polsko bojují o cestu ruského plynu
  5. [1]
  6. „Ruské plynové vítězství. Merkelová otevřela plynovod Nord Stream.“ Hospodářské noviny, 8. listopadu 2011. [2]
  7. Gazprom se dohodl na rozšíření plynovodu Nord Stream oEnergetice.cz
  8. „Russen planen zweite Gaspipeline durch die Ostsee“ (Rusové plánují druhý plynovod přes Baltické moře), Frankfurter Allgemeine Zeitung, 19. června 2015, str. 20 (německy).
  9. „Trotz Wirtschaftsembargo: Russen und Europäer bauen Ostseepipeline aus“ (Přes hospodářské embargo: Rusové a Evropané budují dále plynovod pod Baltickým mořem), http://www.faz.net/aktuell/wirtschaft/energiepolitik/trotz-wirtschaftsembargo-russen-und-europaeer-bauen-ostseepipeline-aus-13654463.html, 18. června 2015 (německy).