Nord Stream

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Plánovaná trasa

Nord Stream (rusky: Северный потокSevernyj potok, německy: Nordeuropäische Gasleitung) je plynovod, který po dně Baltského moře přivádí ruský plyn do Evropy, tedy přímo do Německa. Tento plynovod má za cíl přepravu zemního plynu bez tranzitních rizik pro obě země. Projekt je to však kontroverzní, jak pro otázky životního prostředí, tak pro rizika národní bezpečnosti východoevropských zemí, především Polska a Ukrajiny, které obchází.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původní projekt plynovodu pochází z roku 1997, kdy Gazprom a finská společnost Neste (později Fortum) tvoří společně společnost North Transgas, která později začala spolupracovat s německou plynárenskou společností Ruhrgas (později E.ON). Průzkum trasy a studie proveditelnosti byla provedena v roce 1998. Dne 8. září 2005 Gazprom, BASF a E.ON podepsaly základní dohodu o vybudování tohoto plynovodu. Za financování úvěru ve výši jedné miliardy euro, nabídnutého Gazpromu bankami Deutsche Bank a KfW, se zaručila německá vláda Gerharda Schrödera. Krátce poté, co Schröder předal vládu Angele Merkelové, se stal Schröder předsedou dozorčí rady německo-ruského konsorcia pro výstavbu plynovodu, v němž Gazprom má podíl 51%.

Po plynové krizi v roce 2009 se zvýšily i politické nátlaky a jak Rusko, tak Německo začalo využívat naplno politický tlak s cílem realizovat stavbu plynovodu Nord Stream.[1]

Plynovod bude mít kapacitu 55 miliard krychlových metrů za rok, v první fázi, která bude dokončena v roce 2011 bude mít poloviční kapacitu. [1]

Na Nord Stream navazuje v Německu plynovod OPAL a NEL. Oba plynovody nemají bez Nord Streamu smysl. Plynovod OPAL se začal již stavět. [2]

Rusko 9. dubna 2010 oficiálně zahájilo výstavbu plynovodu Nord Stream. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnil ruský prezident Dmitrij Medveděv a německá kancléřka Angela Merkelová.[2]

Komplikovaná budoucnost[editovat | editovat zdroj]

Proti jeho výstavbě mají námitky země v Pobaltí a Polsko, které by Nord Stream obešel, a proto se bojí, že by zůstaly zcela odříznuty od zdrojů plynu. Navíc přicházejí o zisk z tranzitních poplatků. Námitky těchto zemí, ale pravděpodobně nebudou vyslyšeny, protože souhlas těchto zemí není třeba. Plynovod vede po mořském dnu na území Ruska, Finska, Švédska, Dánska a Německa. Nord Stream je také kritizován kvůli ekologickým dopadům nejen na mořské dno. Odpůrci z řad ekologů tvrdí, že projekt porušuje zavedené ekologické normy a v rozporu s evropskou legislativou. Dalším důvodem kritiky je to, že Evropa je příliš závislá na Rusku a na jeho ochotě dodávat plyn do Evropy. Často se mluví o tom zda Rusko nevyužívá plyn jako politickou zbraň.

Cesta po mořském dně není bezproblémová. Stavba podmořských plynovodů je výrazně dražší než jejich vedení po souši. Sporné jsou hranice teritoriálních vod Estonska. Evropská unie požaduje, aby Rusko mělo kompletní souhlas všech zúčastněných zemí ještě před započetím stavby.[3] V době ekonomické krize je problematické, aby EU výrazně podporovala finančně více podobných projektů a tak Nord Stream do velké míry konkuruje projektu Nabucco. Polští politici by raději postavilo nový plynovod Jamal II, který by vedl i přes Polsko, ale obcházel by Ukrajinu.[4]

S projektem souhlasily všechny zúčastněné státy: Dánsko (22. 10. 2009), Finsko (5. 11. 2009), Švédsko (5. 11. 2009) [3], Rusko (18. 12. 2009) a Německo (21. 12. 2009) [4] Protesty ekologů byly vyslyšeny a Finsko začalo odminovávat své pobřeží pro budoucí plynovod. [5]

Plynovod Nord Stream s poloviční kapacitou byl zprovozněn a slavnostně otevřen kancléřkou Merkelovou a prezidentem Medveděvem v listopadu 2011. V plánu je dále dobudování druhého potrubí pro zvdojnásobení stávající kapacity. [6] Kontroverznost celého projektu spočívá nejen v jeho ekonomické náročnosti, ale také v obcházení tranzitních zemí, které v budoucnu mohou zůstat naprosto odříznuty od dodávek. Projekt plynovodu Nord Stream může být považován za dílčí ukazatel nejednotnosti evropských zemí v energetických otázkách.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jamal nebo Nordstream? Německo a Polsko bojují o cestu ruského plynu
  2. Rusko zahájilo výstavbu plynovodu Nord Stream, který obejde Ukrajinu
  3. Nord Stream: Putin zve po tvrdém vyjednávání Evropu k spoluúčasti
  4. Jamal nebo Nordstream? Německo a Polsko bojují o cestu ruského plynu