Alexandr Litviněnko
Alexandr Litviněnko (4. prosince 1962 – 23. listopadu 2006) byl agent KGB a FSB. Byl ostrým kritikem prezidenta Putina, především kvůli jeho postoji k Čečensku. V roce 2000 emigroval do Velké Británie, kde získal azyl a v roce 2006 také britské občanství. Na začátku listopadu 2006 byl otráven poloniem a 23. listopadu na následky otravy zemřel.[1]
V roce 1988 začal pracovat v kontrarozvědce KGB, od roku 1991 sloužil v centrále FSB. Za účinnou činnost při boji s organizovaným zločinem byl vyznamenán titulem veterána MUR (Kriminalistické oddělení moskevské milice). V roce 1997 byl přeřazen do přísně tajné správy pro rozpracovávání zločineckých organizací FSB na funkci staršího operativního spolupracovníka a zástupce náčelníka 7. oddělení.
Na tiskové konferenci v listopadu 1998 zveřejnil, že dostával rozkazy v rozporu se zákony. V březnu 1999 byl zatčen a umístěn ve vazební věznici Lefortovo. Soudní jednání skončilo osvobozením, ale hned poté byl v budově soudu zatčen FSB s jiným obviněním, které bylo nakonec uzavřeno, aniž by bylo zahájeno soudní řízení. Po propuštění z druhé vazby a po písemném závazku, že neopustí zemi bylo proti němu zahájeno další šetření. Přes závazek brzy s pomocí předsedy Nadace občanských svobod Alexandra Goldfarba odjel z Ruska a v květnu 2001 obdržel politický azyl ve Velké Británii.
V knize FSB vyhazuje Rusko do povětří (anglicky FSB blows up Russia, rusky ФСБ взрывает Россию) napsané spolu s Jurijem Felštinským uvedl verzi, že teroristické atentáty v roce 1999 na obytné domy v Moskvě a Volgodoňsku byly připraveny a provedeny agenty FSB s úmyslem svést odpovědnost na Čečeny a získat tak záminku k obnovení čečenské války.
Dokumentární film k případu Litviněnko
- Dokumentární film „Kauza Litviněnko“ (Rebellion: The Litvinenko Case) natočil filmový režisér Andrej Někrasov, který doprovázel Litviněnka v obou posledních letech před jeho smrtí. Film byl uveden 26.května 2007 na filmovém festivalu v Cannes, do českých kin vstoupil 25. září 2008.
Díla
- Aleksander Litviněnko, Jurij Felštinskij, FSB blows up Russia, Liberty Publishing House, New York 2002, ISBN 0-914481-63-0 ,Teror v RuskuRusko a teror
Překlady:
- Závan nad Ruskem: Teror od Withina, S P I Books, srpen 2002, ISBN 1-56171-938-2
- Závan nad Ruskem: Tajemství Plota - návrat teroru KGB. Gardners Books, Leden 2007 ISBN 1-903933-95-1
- Závan nad Ruskem: Tajemství Plota - návrat teroru KGB. Ecounter Books, duben 2007, ISBN 1-59403-201-7
- Alexander Litviněnko, Lublaňská přestupní stanice (Gang z Lublaňky).2002. Na internetu: Litviněnko Litviněnko-Lublaňka
-
- kniha o vzestupu Putina a FSB - byla v přípravě.
Otrava a smrt [editovat]
1. listopadu 2006 Litviněnko náhle onemocněl. Novinářům řekl že se ten den setkal se dvěma bývalými agenty KGB. Jeden z nich byl Andrej Lugovoj, bývalý bodyguard ruského expremiéra Jegora Gajdara (i ten byl v listopadu 2006 otráven[2]). Později se Litviněnko setkal též s italským akademikem Mariem Scaramellou, který mu předal informace o smrti Anny Politkovské, ruské novinářky zastřelené v říjnu 2006 v Moskvě[zdroj?]. Scaramella tvrdil, že se s Litviněnkem setkal proto, aby ho varoval před ruskou rozvědkou, která je oba chtěla údajně zlikvidovat.[3] Scarammela byl v prosinci televizí Sky News označen za další oběť otravy poloniem.[4]
23. listopadu 2006 Litviněnko na následky otravy zemřel.[1] Ve svém posledním prohlášení obvinil ze své smrti ruského prezidenta Putina.[5]
Dne 22. května 2007 vyšla zpráva, že britský vyšetřovací tým obvinil z vraždy ruského obchodníka Andreje Lugového.[6][7]
Reference [editovat]
- ↑ a b V těle exšpióna Litviněnka nalezli radioaktivní polónium, Novinky.cz
- ↑ Lékaři: Putinův sok Gajdar byl otráven, Aktuálně.cz
- ↑ Poloniem byl otráven také italský kontakt Litviněnka, Lidové noviny, 2. prosince 2006
- ↑ Polonium otrávilo dalšího muže, lidovky.cz
- ↑ Ruský agent zemřel, podlehl otravě, lidovky.cz
- ↑ Britové obviní z vraždy Litviněnka ruského obchodníka, iDnes.cz
- ↑ http://news.bbc.co.uk/1/hi/uk/6678887.stm BBC.co.uk
