Akutní radiační syndrom
| Akutní radiační syndrom | |
 Mezinárodní symbol pro radioaktivitu |
|
| Klasifikace | |
|---|---|
| MKN-10 | T66 |
Akutní radiační syndrom známý také jako otrava radiací nebo nemoc z ozáření, je forma poškození orgánových tkání způsobená nadměrným vystavením se ionizujícímu záření. Termín je obecně používán pro označení akutních problémů způsobených vysokou dávkou radiace po krátkou dobu. Mnoho ze symptomů otravy radiací nastane, když radiace poškodí dělení buněk. Tento efekt je ale používán i v léčbě. Rakovinové buňky patří mezi nejrychleji dělící se buňky v těle a jsou zničeny dávkou radiace, která normální buňky nepoškodí.
Obsah |
[editovat] Historie
První případy zdravotních potíží, způsobených ionizujícím zářením se objevily prakticky současně s jeho objevem v roce 1896. První si účinků záření povšiml německý chemik Giesel, který v roce 1900 nosil dvě hodiny na ruce připevněnou špetku radiové soli. Důsledkem byl zánět a sloupnutí kůže. Marie Curie tento pokus v zápětí zopakovala a nosila sůl radia na ruce 10 hodin. Během tří týdnů se vytvořila hluboká hnisavá rána, která se hojila další dva měsíce. Významný je případ popálenin Henri Becquerela, který nechtě nosil 3. a 4. dubna 1901 v kapse u vesty trubičku se solí radia s aktivitou 160x vyšší, než před tím Marie Curie na ruce. Po týdnu se objevila červená skvrna, která se postupně zanítila. V místě kontaktu mu začala odumírat tkáň, kterou bylo třeba chirurgicky odstranit. Léčení trvalo 7 týdnů, poté se rána začala zavírat. V roce 1902 byl předveden první případ rakoviny z ozáření[1].
První badatelé v oblasti radioaktivity měli běžně zářením lehce popálené prsty. A řada z nich (včetně Marie Curie) zemřela na různé formy leukémie a rakoviny.[2]
[editovat] Seznam úrovní ozáření a jejich příznaků
[editovat] 0,05 – 0,2 Sv
- Biologický ekvivalent Röntgena: 5 – 20 Rem.
Příznaky: Žádné příznaky. Úroveň je potenciálně nebezpečná pro pozdější vznik rakoviny a změny v genetickém kódu. Člověk běžně z okolí obdrží i více než 3 mSv za rok[3] (tedy přes 0,2 Sv za život).
[editovat] 0,2 – 0,5 Sv
- Biologický ekvivalent Röntgena: 20 – 50 Rem.
Příznaky: Žádné znatelné symptomy. Počet červených krvinek se dočasně snižuje.
[editovat] 0,5 – 1 Sv
[editovat] Mírná nemoc z ozáření
- Biologický ekvivalent Röntgena: 50 – 100 Rem.
Příznaky: Bolesti hlavy a zvýšené riziko infekce z důvodu narušení imunitních buněk. Dočasná sterilita u mužů je možná.
[editovat] 1 – 2 Sv
[editovat] Lehká otrava ozářením
Příznaky: Typickými příznaky jsou mírná až střední nevolnost s příležitostným zvracením začínajícím 3 až 6 hodin po ozáření a končícím do jednoho dne. Dále následuje desetidenní až čtrnáctidenní latentní fáze, po které se objeví lehké symptomy jako vyčerpanost. Imunitní systém je utlumený; nemoci se léčí pomaleji a je zvýšené riziko infekce. Dočasná mužská neplodnost je obvyklá. U těhotných žen nastane spontánní potrat nebo narození mrtvého plodu.
[editovat] 2 – 3 Sv
[editovat] Vážná otrava radiací
Příznaky: Nevolnost je obvyklá, s 50% rizikem zvracení. Příznaky nastupují od 1 do 6 hodin po ozáření a končí po jednom až dvou dnech. Poté nastává latentní fáze, při které vypadají všechny vlasy a chlupy po těle, objeví se únava a celkově nezdravý vzhled. Při takovýchto úrovních ozáření prudce klesne počet leukocytů (bílých krvinek), což výrazně zvyšuje nebezpečí infekcí. Existuje možnost permanentní ženské sterility. Rekonvalescence trvá několik měsíců.
[editovat] 3 – 4 Sv
[editovat] Vážná otrava radiací
Příznaky: Symptomy jsou podobné jako u dávky 2 – 3 Sv, navíc s nekontrolovatelným krvácením z úst, zpod kůže a z ledvin (vnitřní krvácení).
[editovat] 4 – 6 Sv
[editovat] Vážná otrava radiací
Příznaky: Příznaky začínají půl hodiny až 2 hodiny po ozáření a končí do dvou dnů. Po 7 až 14 dnech latentní fáze, nastávají stejné příznaky jako po 3 – 4 Sv. Při této úrovni je obvyklá ženská sterilita. Rekonvalescence trvá několik měsíců až rok. Pokud je expozice radiaci delší, zasažený umírá na infekce a vnitřní krvácení.
[editovat] 6 – 10 Sv
[editovat] Akutní otrava ozářením
Příznaky: Přežití závisí na intenzivní lékařské péči. Kostní dřeň je skoro kompletně zničená, je nezbytná její transplantace. Gastrické a střevní tkáně jsou vážně poškozené. Příznaky začínají 15 až 30 minut po ozáření a končí do dvou dní; mezitím je pětidenní až desetidenní fáze, po které postižený umírá na infekci nebo vnitřní krvácení. Rekonvalescence trvá několik let a osoba se pravděpodobně nikdy plně nezotaví.
[editovat] 10 – 50 Sv
[editovat] Akutní otrava ozářením
Příznaky: Expozice takovéto úrovně vede ke spontánním symptomům po 5 až 30 minutách. Po silné vyčerpanosti a okamžité nevolnosti způsobené přímou aktivací chemických receptorů v mozku po ozáření nastává perioda několika dní relativní pohody, nazývaná latentní fáze. Poté buněčná smrt v gastrické a střevní tkáni, způsobující masivní průjem, střevní krvácení a ztrátu vody, vede k vodo-elektrolytické imbalanci. Smrt nastane s deliriem a kómatem způsobeným selháním oběhu. Úmrtí je prakticky nevyhnutelné; jedinou léčbou je podávání léků utišujících bolest.
[editovat] 50 – 80 Sv
[editovat] Akutní otrava ozářením
Příznaky: Okamžitá dezorientace a kóma v řádech minut nebo sekund. Smrt nastává po několika hodinách kolapsem nervového systému.
[editovat] > 80 Sv
[editovat] Akutní otrava ozářením
Příznaky: Předpokládá se okamžitá smrt.
[editovat] Reference
- ↑ František Běhounek: Svět nejmenších rozměrů, Jaroslav Tožička, 1945
- ↑ Bedřich Heřmanský: Energie pro 21. století, ČVUT 1992
- ↑ Radioactivity in the Natural Environment - http://www.lbl.gov/abc/wallchart/chapters/15/3.html
[editovat] Související články
- Mezinárodní stupnice jaderných událostí
- Ionizující záření
- Radioaktivita
- Záření
- Dozimetr
- Dozimetrie
- Geigerův-Müllerův počítač
- Detektor ionizujícího záření
- Detektor záření
- Černobylská havárie
- Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki
- Jaderný výbuch
