Mitóza

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Mitóza (mitotické dělení) je typ buněčného dělení, jehož úkolem je zajistit rovnoměrné předání nezredukované genetické informace dceřiným buňkám. Při mitóze předchází samotnému rozdělení buňky složitý proces rozdělení buněčného jádra, při kterém zůstává v dceřiných jádrech zachován počet chromozómů.

V rámci buněčného cyklu předchází mitóze tzv. S fáze, během které je za pomoci replikace zdvojena genetická informace, aby mohlo dojít k jejímu rozdělení (je třeba zdůraznit, že nejde o zvýšení počtu chromozómů, ale o dosyntetizování párových chromatid na chromozómech), a G2 fáze, během které buňka roste a provádí poslední přípravu před mitózou. Po mitóze následuje G1 fáze (alias postmitotické období), během níž se realizuje genetická informace buňky a syntetizují se bílkoviny a RNA. Hruběji lze buněčný cyklus rozdělit na mitózu a interfázi.

Mitóza sama může sloužit jak k budování mnohobuněčného organismu, tak k tzv. nepohlavnímu rozmnožování (u jednobuněčných a primitivnějších mnohobuněčných organismů). Produktem takovéhoto rozmnožování jsou geneticky identické buňky či organismy - klony. Výhodou je praktičnost a efektivnost takovéhoto množení, nevýhodou je uniformita potomstva.

Průběh a fáze mitózy[editovat | editovat zdroj]

Homologní chromozómy při mitóze (nahoře) a meióze (dole)

Profáze[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článcích profáze a prometafáze.

Během této fáze dochází ke spiralizaci vláken DNA a diferenciaci chromozómů, u kterých jsou patrné dvě chromatidy. V závěru této fáze se rozpadá jaderná membrána (přesněji řečeno, včlení se do membránového systému endoplazmatického retikula) a chromozómy se rozptylují v cytoplazmě buňky.

Pokud je v buněčné plazmě obsažen centrozóm, rozdělí se a takto rozdělené centrozómy se začnou vzdalovat a vytvářet dělící vřeténko.

Metafáze[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku metafáze.

Chromozómy se seskupují v ekvatoriální rovině buňky a vzniká tak charakteristická metafázová destička (chromozomy jsou tvořeny dvěma chromatidami a spojeny centromerou). Tato fáze je nejvhodnější pro pozorování chromozómů a cytogenetická vyšetření.

Pokud buňka obsahuje dělící vřeténko, je již plně vyvinuto.

Anafáze[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku anafáze.

Chromozómy jsou v oblasti centromer napojeny na vlákna vycházející z opačných pólů dělícího vřeténka. Následně se rozpadají centromery na dvě části, každá s jednou chromatidou, které jsou zkracováním vláken přitahovány k opačným pólům vřeténka a tudíž do odlišných částí buňky.

Telofáze[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku telofáze.

Chromozómy jsou nahloučeny u buněčných pólů a despiralizují se, vytváří se kolem nich jaderná membrána. Na konci telofáze dochází k zaškrcení buňky a vzniku dvou dceřiných buněk, z nichž každá má jedno nové jádro. Následně buňka vstupuje do G1 fáze, případně (jde-li o již terminálně diferencovanou, dále se nedělící buňku) může vstoupit do G0 fáze. V takovém případě jejich buněčný cyklus končí - buňka plní svoji funkční úlohu, stárne a umírá. V určitých případech je ovšem možno docílit zvratu a převést buňku z G0 fáze do G1 fáze a přimět ji k novému dělení.

Mezi mitózami[editovat | editovat zdroj]

Část buněčného cyklu mezi dvěma mitózami se nazývá interfáze. V ní existuje jádro ohraničené jadernou membránou, mezi tímto jádrem a cytoplazmou dochází k řízené látkové výměně. V jádře je patrné jadérko. Chromozómy jsou despiralizované, dochází k duplikaci DNA (tvorba druhé chromatidy).

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]