Profáze

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dva základní procesy profáze: kondenzace chromozomů a tvorba dělícího vřeténka

Profáze je počáteční stádium mitózy, v němž dochází ke kondenzaci chromatinu, takže se chromozomy stávají pozorovatelné světelným mikroskopem. Každý chromozom se nyní skládá ze dvou identických molekul DNA (chromatid), spojených v místě centromery. Současně s kondenzací chromozomů zaniká jadérko – místo, kde během interfáze dochází k mohutné transkripci ribozomální RNA; během kondenzace tato transkripce ustává. Za kondenzaci DNA zodpovídá protein kondenzin, který se po aktivaci (fosforylací) váže na DNA a sbaluje ji do nadšroubovice[1]. V pozdní profázi se na každé chromatidě v oblasti centromery vytváří kinetochor, proteinová struktura, která hraje zásadní roli při pohybu chromozomů během následujících fází.

Druhým důležitým procesem, který v profázi probíhá, je vznik dělícího vřeténka. Během S fáze došlo spolu s replikací DNA také ke zdvojení centrozomů[2], organel lokalizovaných během interfáze poblíž jádra. Koncem G2 fáze a začátkem profáze se od sebe oba centrozomy začínají oddalovat, až dospějí k opačným koncům buňky, a určí tak rovinu, v níž bude dělení probíhat. Toto nasměrování buněčného dělení má zásadní význam u mnohobuněčných organismů např. během vývoje orgánů[2]. Na každém centrozomu dochází k polymeraci tubulinu, což má za následek růst mikrotubulů dělícího vřeténka, struktury, která posléze umožní rozchod chromatid k pólům buňky. Z centrozomu vybíhají tři typy mikrotubulů, lišící se svojí orientací:

  • Kinetochorové mikrotubuly směřují do středu buňky a připojují se ke chromozomům, resp. jejich kinetochorům
  • Polární mikrotubuly směřují rovněž do středu, místo chromozomů se připojují k polárním mikrotubulům vybíhajících z opačného pólu vřeténka
  • Astrální mikrotubuly směřují od středu buňky, směrem k plasmatické membráně

Tím, že jsou kinetochory sesterských chromatid připojeny k mikrotubulům opačné poloviny dělícího vřeténka, je zajištěn správný rozchod k opačným pólům buňky[2], aby každá z dceřiných buněk obdržela stejný počet chromozomů.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prophase na anglické Wikipedii.

  1. Lodish, H., Berk, A., Matsudaira, P., Kaiser, C. A., Krieger, M., Scott, M. P., Zipursky, S. L., Darnell, J.: Molecular Cell Biology, 5th edition. W. H. Freeman & Co. New York, 2004, ISBN 0-7167-4366-3
  2. a b c Purves, W. K., Sadava, D., Orians, G. H., Heller, H. C.: Life / The Science of Biology, 7thedition. W. H. Freeman, Gordonsville, USA, 2004. ISBN 0-7167-9856-5