Prometafáze

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Imunofluorescenčně obarvená buňka v prometafázi. Modré oblasti ukazují lokalizaci chromozomů, zelené mikrotubuly dělícího vřeténka

Prometafáze je druhou fází mitózy následující po profázi. V průběhu prometafáze zaniká jaderná membrána a kondenzované chromozomy se nyní nacházejí v cytoplazmě. Ve skutečnosti se jaderná membrána pouze rozpadá na menší váčky a stává se součástí endoplazmatického retikula[1]. Vzápětí přicházejí chromozomy do kontaktu s mikrotubuly dělícího vřeténka, na něž se svými kinetochory připojí. Za pomoci molekulárních motorů začínají chromozomy postupovat směrem k ekvatoriální rovině buňky.

Rozpad jaderné membrány[editovat | editovat zdroj]

Během interfáze jadernou membránu vyztužují laminyintermediární filamenta nacházející se pouze v jádře. Heterodimerický protein MPF (maturation promoting factor nebo mitosis promoting factor) tvořený cyklinem B nebo cyklinem A a CDK1, jehož aktivita vzrůstá začátkem mitózy, molekuly laminů fosforyluje a způsobuje tak rozpad laminových filament. Kromě laminů jsou fosforylovány také nukleoporiny, podjednotky proteinových komplexů tvořících jaderné póry, následkem čehož se rozvolňují a zanikají i tyto póry. Konečně MPF fosforyluje integrální proteiny vnitřní jaderné membrány, čímž se snižuje jejich afinita ke chromatinu[1]. Všechna tyto procesy vedou k rozvolnění a snížení stability jaderné membrány, která se posléze zatahuje do endoplazmatického retikula.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Lodish, H., Berk, A., Matsudaira, P., Kaiser, C. A., Krieger, M., Scott, M. P., Zipursky, S. L., Darnell, J.: Molecular Cell Biology, 5th edition. W. H. Freeman & Co. New York, 2004, ISBN 0-7167-4366-3