Buněčný cyklus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Grafické znázornění buněčného cyklu a jeho fází s důrazem na zachování poměru jednotlivých fází
Buněčný cyklus

Buněčný cyklus je cyklus, kterým prochází eukaryotická buňka od svého vzniku po další dělení. Tedy od dělení po dělení buňky. Doba trvání cyklu se nazývá generační doba. Buněčný cyklus se skládá z několika fází přípravných (souborně nazývaných jako interfáze – období od konce jedné mitózy po začátek druhé) a vlastního buněčného dělení (nejčastěji mitózy).

Fáze[editovat | editovat zdroj]

Buněčný cyklus lze rozdělit na 4 základní fáze podle "přípravných" procesů v buňce, které mají vztah k rozdělení buňky. Časy zde uvedené jsou pouze orientační a liší se druh od druhu a buňka od buňky:

  • G1 (growth) fáze (cca 50 % cyklu) – zdvojení buněčné hmoty, buňka roste, tvoří se RNA a proteiny, připravuje se zásoba nukleotidů a enzymů pro replikaci DNA. Hlavní kontrolní uzel
  • S (synthesis) fáze (cca 30 % cyklu) – DNA se replikuje na dvojnásobné množství, každý chromosom je na konci této fáze zdvojený, buňka je de facto tetraploidní
  • G2 fáze (cca 15 % cyklu) – zdvojování organel, tvorba struktur potřebných pro dělení buňky – mitotické vřeténko
  • M (mitosis) fáze (cca 5 % cyklu) – dělení jádra (karyokineze), dělení buňky (cytokineze), výsledkem jsou dvě buňky o stejném počtu chromozómů (ekvační dělení)

Každá "přípravná" fáze je zakončena kontrolním uzlem, který má za úkol ověřit, je-li buňka připravena na přechod do další fáze. Nejvýznamnějším ze všech je kontrolní uzel v G1 fázi, který může za určitých okolností uvést buňku do tzv. G0 fáze, ve které se buňka nepřipravuje na dělení. V G0 fázi mohou buňky vydržet i desítky let (nervová či svalová buňka obratlovců)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Cell cycle ve Wikimedia Commons